ECB zvýšila úrokové sazby



Evropská centrální banka včera už posedmé od konce roku 2005 zdražila peníze. Úroková sazba vyrostla na 3,75 procenta, to je nejvyšší hodnota za pět let. Ani tam se ale zřejmě nezastaví. Šéf ECB Jean-Claude Trichet naznačil, že evropská ekonomika je v dobré kondici, a existuje tedy prostor pro další růst sazeb. "Díky příznivým ekonomickým podmínkám zůstává naše měnová politika uvolněná. Neříkám tedy, že už jsme se sazbami na vrcholu, nemusí to být konečná," řekl Trichet.

To by mohlo potěšit české exportéry, které trápí silná koruna. Podle ekonomů jí totiž zvýšení úroků v eurozóně bude bránit ve výrazném posilování.

Ekonomika eurozóny vzrostla v roce 2006 o 2,7 procenta - nejrychleji za posledních šest let. Poprvé od roku 1999 se navíc daří držet pod stanoveným dvouprocentním cílem i inflaci. Ta v únoru zpomalila na 1,8 procenta.

Bance však dělá starosti růst cen. "Firmám rostly zisky nad očekávání, ekonomice se daří, a banka se tak bojí, že by si odbory mohly vynutit rychlejší růst mezd. To by způsobilo nežádoucí inflaci," vysvětlil Radomír Jáč z PPF.

Současná nízká inflace těží především z poklesu cen ropy. Ten se ale na začátku letošního roku zastavil. Rychleji navíc roste i množství peněz v ekonomice, a to opět znamená jediné - růst cen. Právě proti tomu bojují centrální banky na celém světě zvyšováním úroků. Zdražení půjček má přitom dvojí efekt, kromě zpomalení zdražování utlumí i růst ekonomiky.

Podle ekonomů leží sazba, která ani netlumí, ani nepodporuje růst, právě v rozmezí 3,5 až 4 procenta. I proto panují obavy, aby ECB eurozónu ještě dalším posunem sazeb příliš nezbrzdila. Podle banky to však nehrozí. Evropské firmy se vezou na vlně poptávky z USA, která zůstává stále vysoká. Do karet jim hrají i nižší ceny ropy, která je od svého vrcholu loni v červnu levnější o 20 procent. ECB tak dokonce zlepšila odhad růstu pro následující rok z průměrných 2,2 procenta na 2,5 procenta.

Trh tak očekává, že další růst sazeb přijde ještě letos v červnu. "Trichet celkem zřetelně naznačil, že úroky ještě porostou," shrnul hlavní evropský ekonom Morgan Stanley Eric Chaney.

To by mělo ovlivnit i českou měnu. Domácí úroky jsou totiž nejnižší v Evropě (na 2,5 procenta), a pro investory je tak daleko výhodnější uložit peníze v eurozóně než v tuzemsku. "Posilování koruny tak nebude tolik výrazné, což usnadní jednak pozici ČNB, jednak to trochu uleví exportérům, kterým silná koruna sráží zisky," vysvětlil Jáč. A projevuje se to už teď. Zatímco česká měna z lednových rekordů vůči euru zlevnila o 74 haléřů na 28,14 koruny za euro, slovenská koruna, kde jsou sazby vysoké, včera prolomila vůči euru rekord, když stála i 33,82 Sk/EUR. Slovenská centrální banka proto proti měně zasáhla a srazila její kurz o 30 haléřů zpátky.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist