Vinný restaurant místo modlitebny

 
Míchaný listový salát s do křupava opečenou panchettou, parmezánem, traceným vejcem a krutony
Snímek: Jan Šilpoch

Vyhnáni z Vídně, přijati v Mikulově
Když se rakouský císař rozhodl v roce 1421 vyhnat Židy z Vídně a Dolních Rakous, našli mnozí z nich útočiště v nedalekém Mikulově. Další vlna přišla po roce 1454, když byli vypovězeni z moravských královských měst Znojma a Brna. Kníže Ditrichštejn jim umožnil usadit se na svém panství a v jeho sídelním městě, a tak se Mikulov stal kosmopolitním centrem, kde se mísily vlivy kultury moravské, německé a židovské podobně jako v Praze. V 19. století tvořili Židé 41,8 procenta všech obyvatel Mikulova. Tady mimo jiné působil i rabín Jehuda Löw ben Becalel, stvořitel legendárního golema.
V Mikulově navíc zasahovaly díky Ditrichštejnům, kterým patřilo mikulovské panství, i vlivy italské, slovenské, maďarské, španělské, portugalské a rakouské. Po staletí budované dobré sousedské vztahy však zničila druhá světová válka. Poničen byl i Mikulov, zvláště jeho dominanta - zámek, který Němci podpálili v samém závěru války. Židovská komunita válečnou vřavu odnesla první. Židovští občané Mikulova skončili v koncentrácích, německy mluvící obyvatelé byli po válce vyhnáni a z kvetoucího města se stala základna pohraniční stráže. Nejvíce chátrala bývalá židovská čtvrť. Starobylý Mikulov navíc z jedné strany uzavíraly drátěné zátarasy.

Posezení v Michlštetrovské synagoze
Teprve po roce 1989 začal Mikulov znovu vzkvétat. Už opět platí slova básníka Jana Skácela, že Mikulov je kusem Itálie, přeneseným boží rukou na jižní Moravu. Otevřené hranice přilákaly turisty a historická bývalá židovská čtvrť v podzámčí, které hrozila likvidace, je dnes chloubou města. Nejvíc domů a domků je v Husově ulici a na popisném čísle 50 najdete už zmíněný hotel Templ. Zvenku je poměrně nenápadný a zdánlivě malý. Teprve když vejdete dovnitř a projdete členitým, citlivě zrekonstruovaným interiérem, pochopíte, že dům stojí za návštěvu. A pokud usednete a dáte si něco z bohatého jídelníčku inspirovaného kuchyněmi, které patřily ke zdejší kultuře, a k tomu příslušné víno z dobře zásobeného vinného sklepa, rozhodně neprohloupíte. Navíc zde můžete sledovat stavební dějiny Mikulova.
Unikátní prorůstání architektonických slohů se zrcadlí v domě s renesančními kořeny, barokními úpravami a v klasicistním obalu. Také bývalá Michlštetrovská synagoga, jež je dnes součástí domu, prošla řadou úprav a přestaveb, kterým teprve nynější úprava dala vyniknout. Protože se v synagoze nedochovala původní výzdoba, dostal zde prostor grafik a malíř Vít Ondráček, který stěny pojal zcela originálně, a přitom s citem pro místo, prostor a jeho historii.

Libor Ševčík
libor.sevcik@economia.cz

Vařte s námi

Kuřecí prsíčka v ořechové krustě podávaná na omáčce z hub
dle Gabriely Schusterové, šéfkuchařky hotelu Templ
(pro 2 osoby) 
300 g kuřecích prsíček - 150 g čerstvě mletých vlašských ořechů - 1/4 l smetany na vaření - 200 g čerstvých nebo mražených hříbků - 1 vejce - troška vegety na dochucení - sůl, pepř
Kuřecí maso naporcujeme na plátky, mírně naklepeme, okořeníme dle chuti a ogrilujeme. Potom je potřeme mletými ořechy smíchanými s vejcem a dáme zapéct.
Omáčka: smetanu přivedeme do varu, přidáme nakrájené hřiby, osolíme, opepříme a ještě krátce povaříme, až omáčka zhoustne. Nalijeme ji na talíř, přidáme maso a ozdobíme dle vlastní fantazie.

Informace

Hotel Templ
Husova 60, 692 01 Mikulov, tel.: 519 323 095
www.templ.cz  

Cenová kategorie: *

Poznámka: Cenová kategorie zahrnuje průměrný účet za hlavní jídlo a nápoj pro 2 osoby:
do 800 Kč: *
do 1500 Kč: * *
nad 1500 Kč: * * *