Malé penzi se lze bránit především spořením

Ať již chystaná penzijní reforma dopadne v Česku jakkoliv, lidé, kteří jsou dnes v produktivním věku, mohou předpokládat jedno: v budoucnu přiznaný starobní důchod ke spokojenému zbytku života stačit nebude. Jedinou obranou je se na tuto dobu dobře finančně vybavit a to znamená spořit.

Demografie nepotěší

"Demografický vývoj společnosti hovoří nekompromisně," upozorňuje Petr Beneš, víceprezident Asociace penzijních fondů České republiky. "V budoucnu přibude lidí v důchodovém věku, kteří budou odčerpávat peníze ze státní kasy, a naopak ubude lidí v produktivním věku. Systém mezigenerační solidarity v té podobě, v jaké existuje dnes, je proto dlouhodobě neudržitelný." Do budoucna bude tento systém hrát čím dál menší roli a naopak poroste odpovědnost každého za svůj důchod. Neboli každý bude mít takovou penzi, kolik si na ní naspoří.

Problémem je ale přechodná doba, kdy bude ještě "dobíhat" starý systém a bude postupně zaváděn systém nový. Nejvíce na to doplatí lidé, kteří jsou nyní ve věku 30 až 40 let. Ti budou ještě řadu let ze svého platu nemálo odvádět do důchodového systému, ale sami se velkých výplat asi nedočkají. Až se začnou blížit důchodovému věku (přibližně za 30 let), bude již fungovat jiný systém. Ten však v rámci mezigenerační solidarity vyplatí daleko méně než dnes.

Penzijní fondy

Spoření na důchod je pro všechny jednoduše nezbytnost, i když řada lidí si tuto smutnou pravdu nerada přiznává. Jednou z možností, které lze k důchodovému spoření využít, jsou penzijní fondy. Penzijní připojištění je velmi dlouhodobé spoření se zanedbatelnou likviditou, kde i přes státní podporu lidé dosahují jen průměrných výnosů. Roční zhodnocení se přes i vázanost peněz v řádu desítkách let pohybuje jen okolo tří procent.

Nejméně populární je penzijní připojištění přitom právě u mladých lidí.

Podmínkou pro výplatu peněz (starobní penze) je dovršení 60 let. Ukončit penzijní připojištění dříve je nevýhodné, protože v ten okamžik klient ztrácí nárok na již připsanou státní podporu a získává jen odbytné (vklady účastníka a připsané zhodnocení penzijního fondu).

Jedinou možností, jak získat část peněz z penzijního fondu dříve, než klient dovrší šedesát let, a současně aniž by to znamenalo zánik státní podpory, je výsluhová penze. Na tu vzniká nárok až po 15 letech spoření. Klient může tímto způsobem vyčerpat maximálně polovinu naspořených prostředků.

Lidé spoří, ale málo

Ani prognózy, podle kterých bude za několik desetiletí na penzi jednoho důchodce vydělávat pouze jeden pracující zaměstnanec místo nynějších dvou, nemotivují Čechy k většímu spoření na stáří.

Poměrně hodně lidí sice ukládá peníze do penzijních fondů, bohužel hodně z nich jen 500 korun měsíčně či ještě méně. A to je zcela nedostatečné.

"Průměrná měsíční úložka těch, kteří mají připojištění, se bez započítání příspěvků od zaměstnavatelů a bez státního příspěvku pohybuje pod pěti sty korunami," konstatuje Jiří Rusnok, prezident Asociace penzijních fondů České republiky.

Názory na výhodnost penzijního připojištění se různí. Určitě je dobré tento produkt využívat, pokud by klient jiným způsobem nespořil a volné peníze by jen utrácel. Z první pětisetkoruny v měsíci náleží střadateli státní podpora ve výši 150 korun. To, co převyšuje tento vklad, je možné ještě využít jako daňový odpočet, nejvýše ale tisíc korun měsíčně.

Málo doceňovanou předností je také to, že na účet klienta může přispívat i jeho zaměstnavatel. Řada firem přitom této motivační složky využívá.

Co obnáší penzijní připojištění