Je to ďábelský stroj, na co sáhnu, to nefunguje, hlásil z paluby kosmické lodi Sojuz 1 její jediný obyvatel Vladimír Komarov. V té chvíli už možná tušil, že mu mnoho života nezbývá. S prototypem kabiny určené pro dobytí Měsíce byly při jejím panenském letu takové potíže, že řídící středisko svolilo k předčasnému návratu. Ani to už ale jednoho z nejlepších sovětských kosmonautů nezachránilo. Na místě předpokládaného přistání našly záchranné týmy jen kráter a v něm roztříštěnou kosmickou loď. Pozdější vyšetřování ukázalo, že nekontrolovaná rotace kabiny způsobila zamotání padákových šňůr.
Vladimír Michajlovič Komarov se narodil roku 1927. Do prvního oddílu sovětských kosmonautů ho přijali v roce 1960. Krátce poté jej však úraz na čas vyřadil z výcviku. Ani po návratu ale nebyla jeho kariéra bez problémů - trpíval nepravidelnostmi srdečního rytmu, což je u kosmonauta závažný problém.
Uznávaným esem se stal jako velitel riskantní mise Voschod 1. Tehdy Nikita Chruščov z propagandistických důvodů nařídil poslat do vesmíru tři muže v původně jednomístné lodi Vostok. Komarovovi se podařilo tento téměř sebevražedný podnik úspěšně uskutečnit.
Vladimír Komarov podle všeho měl být prvním člověkem na Měsíci. Jeho smrt v prototypu lodi Sojuz 1 předznamenala neúspěch celého sovětského lunárního programu. Kremelští vládci pak raději tvrdili, že o Lunu jim nikdy nešlo. Bez výčitek svědomí tak zneuctili i památku muže, který tomuto programu obětoval život. Dnes od tragické smrti Vladimíra Komarova uplynulo 40 let. Lodě Sojuz stále slouží na Mezinárodní kosmické stanici.
Vladimír Komarov měl být prvním člověkem na Měsíci. Zahynul v roce 1967 při testování sovětské kosmické lodi Sojuz 1.
