Riziko je ve Střední Asii vysoké, ale překonatelné

Středoasijský region patří z hlediska úvěrového pojištění mezi jeden z nejrizikovějších na světě. S výjimkou Kazachstánu jsou všechny země v oblasti zařazeny podle Konsensu OECD do sedmé, tedy nejrizikovější kategorie zemí. Při hodnocení se vychází z analýzy údajů Mezinárodního měnového fondu a Světové banky jejich finanční a ekonomické situace, ze zkušeností vývozních úvěrových pojišťoven s platební morálkou dlužníků z míry politického rizika a řady dalších faktorů.

Kazachstán, jako relativně nejbohatší země tohoto regionu, je v současné době ve čtvrté kategorii, ve které mu ještě nedávno dělalo společnost například Rusko, než se posunulo o kategorii výš. Naproti tomu Tádžikistán, jedna z nejchudších zemí v oblasti, byla až do roku 2003 pro EGAP nepojistitelná.

Rozdělení zemí do jednotlivých kategorií podle míry teritoriálního rizika je pro exportéry důležitým vodítkem při kalkulaci nákladů vývozních transakcí, do kterých patří i náklady na pojištění proti riziku nezaplacení ze strany zahraničního kupujícího, ať už z důvodů platební neschopnosti či platební nevůle, tzn. důvodů komerčních, nebo z důvodů majících z pohledu obchodujících stran povahu vyšší moci, jako jsou například administrativní, legislativní opatření země dlužníka, tedy z důvodů politických.

Čím vyšší kategorie, tím pochopitelně vyšší pojistné sazby, které jsou dále členěny podle typu dlužníka. V zemích sedmé kategorie je pro úvěrovou pojišťovnu obvykle jediným akceptovatelným dlužníkem místní banka s kvalitním renomé s tím, že u větších případů je navíc požadována garance vlády nebo centrální banky.

Pro české vývozce tedy není cesta na trhy Střední Asie jednoduchá, ale s pomocí EGAP je rozhodně schůdná. Za patnáct let své existence pojistil EGAP téměř pět desítek obchodů se zeměmi v tomto regionu v celkové hodnotě přesahující 470 milionů USD.

Největším projektem, který se s naší pomocí zrealizoval, je výstavba závodu na výrobu kyseliny dusičné a amoniaku v uzbecké Ferganě (viz snímek) v hodnotě 51 milionů USD. Dodavatelem stavby byla v letech 2001 - 2003 brněnská společnost MBNS-International a devítiletý úvěr ve výši 85 procent hodnoty kontraktu poskytla Státní bance Uzbekistánu česká pobočka ING Bank. V tomto případě sehrála svou roli i garance uzbecké vlády.

V jiném případě, při vývozu 100 trolejbusů a 50 tramvají včetně náhradních dílů do Uzbekistánu v polovině devadesátých let, byly zase platby zabezpečeny neodvolatelným akreditivem, vystaveným bankou Credit Suisse Zürich ve prospěch dodavatele Škoda Ostrov. Spolu s pojištěním EGAP bylo podmínkou vystavení akreditivu uzavření smlouvy mezi dlužníkem Uzprommašimpex a ženevskou firmou Dunavant s.a. o dodávkách bavlny.

Někdy je prostě potřeba využít i ne zcela běžné postupy, aby se našla taková struktura financování a pojištění, která vyhovuje všem zúčastněným stranám. Mezi výhody EGAP patří schopnost vyhovět individuálním požadavkům vývozců a bank financujících vývoz, pružnost a ochota hledat optimální řešení problémů spojených s pojištěním exportních kontraktů.

Autor je manažer marketingu EGAP