Pojištění průmyslových rizik v době popovodňové

O tom, že český pojistný trh vygeneroval pro zajistitele obrovské škody a ti pak museli zcela zásadně změnit svůj přístup k pojistitelům v České republice, již bylo napsáno hodně. Důležité je proto uvést to, že po zásadní restrukturalizaci vztahů mezi českými pojistiteli a jejich zajistiteli, byly výsledky domácích pojišťoven pro zajistitele v letech 2003 až 2006 ziskové a tím se jim alespoň zčásti umořily předchozí ztráty. V České republice se v průběhu let 2003 až 2005 neobjevily žádné větší přírodní kalamity a v průmyslovém pojištění se na trhu v zásadě neobjevila žádná velká požární škoda, což je věc skutečně nevídaná. To vše mělo samozřejmě dopad i na cenu zajištění v jednotlivých letech, která po dramatickém nárůstu pro rok 2003, od té doby zlevnila.

Už ne jenom povodně

V uplynulých dvou letech byl však český pojistný trh nově konfrontován s dalšími katastrofickými riziky, a to tíhou sněhu a vichřicemi. V minulosti převládal názor, že jde o region, vystavený pouze rizikům povodní a záplav. Teď tedy musel snést další velké finanční ztráty.

Vlastně celé první pololetí roku 2006 bylo poznamenáno nebývale velkým množstvím škod, způsobených živelními pohromami. Členské pojišťovny České asociace pojišťoven zaznamenaly více než 95 tisíc nahlášených škodných událostí, což bylo dokonce o 13 tisíc více, než činil počet škod při katastrofických povodních v roce 2002. Největší problémy způsobila tíha sněhu, na jejíž vrub připadlo téměř 59 tisíc případů. Následné prudké tání sněhu bylo příčinou březnových povodní a po nich v průběhu května a června přišly záplavy z přívalových dešťů. Kvůli tomu pojišťovny evidovaly celkem 25 tisíc škod. Četné vichřice a krupobití způsobily dalších zhruba 11 tisíc případů. Celková hodnota škod se vyšplhala až na 3,3 miliardy Kč.

Na rozdíl od let 1997, 2000 a především pak v roce 2002 byl ale dopad těchto škod na zajistitele marginální. Podmínky zajistných smluv a jejich spoluúčasti už totiž zkonstruovali na základě zkušeností z předešlých roků. V konečných počtech se proto zajistitelů následky roku 2006 téměř nedotkly. Důvod byl prostý. Škody z tíhy sněhu byly rozloženy do dlouhého období řady měsíců a tudíž se na ně nedal uplatnit poměrně krátký časový interval, během kterého se daly uplatnit vůči zajistitelům. U dalších rizik pak šlo o kumulaci menších kalamit, přičemž celková výše plnění zpravidla nepřesáhla spoluúčast pojistitelů. Naprostou většinu škod proto tentokrát museli uhradit lokální pojistitelé sami. Tuto skutečnost alespoň částečně vyvážil příznivý škodní průběh ve druhé polovině roku 2006 (především pak velmi teplá zima s pozitivním dopadem na množství a následky škod z pojištění motorových vozidel).

Další rána přišla letos spolu s orkánem Kyrill. Lokální pojišťovny zatím počítají s celkem 77 tisíci pojistnými událostmi a chystají se za ně vyplatit kolem 2,15 miliardy Kč. Na těchto škodách už se zajistitelé podílet budou. Zatím lze těžko říci, jak velkým dílem, můžeme však odhadovat, že půjde přibližně o polovinu až dvě třetiny všech vyplacených plnění. To bude mít zcela jistě dopad na cenu zajištění pro příští rok a vývoj v dalším průběhu roku.

Zajistitelé se opět budou dívat na český pojistný trh daleko obezřetněji. Doposud je v oblasti katastrofického pojištění zajímalo především to, jak jsou lokální pojišťovny a jejich klienti připraveni na riziko povodně. Teď začnou upírat pozornost i na další rizika, konkrétně na úroveň sazeb a spoluúčastí u všech dalších katastrofických rizik. V rámci velkých průmyslových firem se budou ptát po limitech plnění a lze předpokládat, že sazební a upisovací politiku pojišťoven u těchto rizik budou chtít alespoň zčásti ovlivňovat. Lze tedy očekávat, že cena zajištění stoupne. Otázkou bude o kolik.

Internacionalizace ekonomiky a vstup do Evropské unie

Dalším významným faktorem, který se zásadně podepisuje na současném stavu průmyslového pojištění v České republice, je úroveň internacionalizace domácí ekonomiky a vstup do Evropské unie. Díky těmto faktorům se trh průmyslového pojištění v České republice neustále zmenšuje.

Dokončení privatizace celé řady původně státních nebo polostátních firem ale i prodeje již soukromých firem do rukou dalších zahraničních vlastníků vede k tomu, že v řadě případů již není pojištění těchto firem vyřešeno lokálně, ale pouze globálně. V praxi to znamená, že firmy jsou pojištěné tzv. "master pojistným programem", který zpravidla kryje pojištění veškerých aktivit mateřské firmy ve všech zemích a to prostřednictvím jednoho programového pojistitele. V poslední době tímto způsobem skončilo v zahraničí pojištění celé řady velkých firem z oblasti průmyslu a služeb. Jeho hodnota se pohybuje v řádu stovek milionů korun. Navíc vstup do Evropské unie vedl k tomu, že evropští pojistitelé mohou v dalších členských zemích působit na základě jednotného "evropské pasu". Díky tomu si své klienty v dalších zemích unie pojišťují napřímo, neboť k tomu již nepotřebují služby lokálního tzv. "frontingového" partnera. Pojištění mnoha zahraničních investic a firem v České republice, které bylo původně spravováno lokálními pojistiteli, je nyní řízeno ze zahraničí. Většinou jde o pojištění, která byla servisována pro velké průmyslové pojistitele z velkých evropských zemí (Německo, Francie, Velká Británie) a předpis pojistného znovu dosahuje stovek milionů korun. Naději v tomto směru bohužel nepřináší ani masivní příliv japonských nebo korejských investic z poslední doby. Mateřští pojistitelé těchto firem totiž opět mohou své investice pojistit napřímo, a to prostřednictvím svých evropských poboček, umístěných zpravidla v Londýně nebo v Německu.

Vstup nových pojistitelů a rostoucí konkurence

Na českém trhu průmyslového pojištění panuje mimořádná konkurence. Ta je ale generována především soubojem mezi makléřskými společnostmi, které ovládají naprostou většinu trhu a teprve následně konkurencí mezi jednotlivými pojistiteli. Trh průmyslového pojištění se díky odlivu pojištění řady klientů do zahraničí zmenšuje a kromě toho klesá i pojistné vzhledem k velmi dobrému škodnímu průběhu v uplynulých letech. Výsledkem je velmi ostrý boj mezi jednotlivými makléři o udržení pozice u klientů, případně získání nových, často i za cenu ne zcela transparentních a čistých praktik. Do této hry se následně zapojují také pojistitelé se snahou udržet některé klienty za každou cenu, neboť pro ně i při významném poklesu ceny představují stále velký objem pojistného, případně významnou referenci. Přes tuto kritiku je však potřeba uvést, že český trh průmyslového pojištění si i nadále zachoval rozumnou úroveň upisovací a cenové politiky a makléřských provizí, která jej stále ještě odlišuje od některých okolních trhů. Je to samozřejmě dáno především bohatými zkušenostmi českých pojistitelů se škodami. Tyto zkušenosti na některých trzích téměř úplně chybí.

Čeští makléři se však velmi rychle naučili využívat výhod otevřené Evropy. Pro kvotaci pro konkrétního klienta v České republice si proto dokáží dojít i k pojistitelům např. na Slovensku nebo v Polsku. Ti totiž nejsou zatíženi historickými škodami, např. z povodní, a proto se domnívají, že i jejich cenová nabídka bude nižší než nabídka českých pojistitelů. Navíc přímo na český pojistný trh v posledních letech vstoupilo několik významných subjektů, specializovaných na oblast průmyslového pojištění. A lze předpokládat, že se v nejbližší době objeví další.

V důsledku této konkurence a díky stále ještě dobrému škodnímu průběhu klesly sazby šesti významných českých průmyslových pojistitelů v roce 2005 oproti sazbám roku 2004 o 10 až 20 % a v roce 2006 oproti sazbám roku 2005 o dalších 20 až 30 %! Obnovy pojištění pro rok 2007 přinesly další zhruba 10 až 15% propad sazeb.

Budoucí vývoj a postoj zajistitelů

Další vývoj trhu průmyslového pojištění bude záviset na řadě faktorů. Tím nejvýznamnějším je zcela jistě škodovost a to jak u katastrofických, tak i nekatastrofických rizik, především pak u rizika požáru. Po poměrně dlouhém a relativně klidném období je nepochybné, že se dříve nebo později objeví i velké požární škody.

Dalším faktorem je skutečnost, že vzhledem ke klesajícímu pojistnému a počtu klientů, má oblast průmyslového pojištění pro velké pojistitele stále menší význam. Ti se raději zaměřují na daleko větší portfolio malých a středních podnikatelů, které je mnohem homogennější a méně proměnlivé. Otázkou je, jak dlouho budou průmysloví pojistitelé ochotni akceptovat další propad sazeb, neboť už dnes je zřejmé, že u řady z nich musí být technický výsledek jenom za oblast průmyslového pojištění záporný nebo blízko nuly. Jak z toho ven? Cesta z toho může být trojí - další dotace technického výsledku z jiných druhů pojištění, prodej portfolia jiným pojistitelům specializovaným právě na oblast pojištění průmyslu, anebo zastavení propadu sazeb a jejich postupné zvyšování.

Zásadním bude také samozřejmě postoj zajistitelů. Bez nich se v oblasti průmyslového pojištění žádná lokální pojišťovna ani do budoucna neobejde. Po poměrně velkém apetitu zajistitelů po českém businessu v letech 2004 až 2006 přišla v roce 2007 korekce. Pro některé zajistitele už byl propad technických sazeb u portfolií jednotlivých pojistitelů natolik velký, že své podíly v určitých zajistných smlouvách snížili nebo se dokonce stáhli úplně. Otázkou tedy je, zdali se již český trh průmyslového pojištění nachází na spodní hranici pojistně technického cyklu, od které se již sazby pojistného zvednou, anebo nás čeká další propad. Vývoj v dalších měsících roku by nám měl dát na tuto otázku odpověď.

Miroslav Macocha

Autor je náměstek pro zajištění a mezinárodní underwriting České pojišťovny