Slovinci rozhodnou o EU a NATO v březnu

Slovinci rozhodnou o EU a NATO v březnu

Slovinští politici se v minulých týdnech dlouho nemohli shodnout, kdy se bude v dvoumiliónové zemi konat referendum o vstupu do Evropské unie a Severoatlantické aliance. Parlamentní debaty skončily v závěru minulého týdne tím, že lidové hlasování se bude konat buď 23. nebo 26. března.
V referendech mají přitom Slovinci z posledních let mimořádně velkou zkušenost. Poslední lidové hlasování se konalo včera a mělo vládě naznačit, jak má rozhodovat v privatizaci státních železnic a zda má obyvatelům vrátit jejich vklady do telekomunikací z dob socialismu. Každý občan, který žádal o telefon, musel tehdy složit určitou částku a vláda nyní uvažuje, zda tyto peníze lidem vrátí.
Plán společného referenda o EU a NATO je šestačtyřicátým návrhem na lidové hlasování po plebiscitu, který rozhodl v roce 1990 o odtržení Slovinska od Jugoslávie. Dosavadní referenda měla charakter doporučení, nyní opozice chce, aby hlasování o EU a NATO bylo pro vládu závazné, což je jeden z důvodů dlouhé debaty v parlamentu.
Referendum má ve slovinském politickém systému důležitou roli. "Na referendum si Slovinci zvykli jako na běžnou součást politiky už v době titovské Jugoslávie," řekl Ladislav Cabada, politolog ze Západočeské univerzity. "Používají ho na všech úrovních k řešení politických, ekonomických nebo třeba ekologických otázek."
Souhlas se vstupem do obou organizací není ve Slovinsku vůbec jistý. Členství v unii podporuje podle průzkumů Lublaňské univerzity necelých šedesát procent Slovinců, vstup do aliance jen málo přes padesát procent, což je číslo z prosince, z doby po summitu NATO, na němž bylo Slovinsko pozváno. Předtím byla podpora alianci v tradičně levicovém a izolacionistickém Slovinsku ještě nižší.
Současná středolevicová vláda premiéra Antona Ropa navrhla zorganizovat hlasování už 9. února. "Vláda chtěla hlasování co nejdříve, protože se bojí případného poklesu podpory členství v alianci v případě, že Spojené státy zaútočí na Irák," napsala o situaci agentura AFP.
Proti Evropské unii i proti alianci existuje ve Slovinsku poměrně silný odpor, který zdůvodňují hlavně zbytečně vysokými výdaji, které přinese především vstup do NATO.
S unií se její odpůrci podle průzkumů ještě dokáží smířit, vstup podporují podle listu Delo všechny strany vyjma nacionalistické Slovinské národní strany.
Proti alianci se ale zformovala poměrně vlivná skupina levicových nevládních organizací a některých stran, která už dala svůj hlas zřetelně najevo při bombardování Jugoslávie v roce 1999.
Včerejší železničářsko-telekomunikační referendum podle listu Delo přišlo státní pokladnu na 600 miliónů tolarů (82 miliónů Kč). Skupina nevládních organizací požádala minulý týden písemně vládu, aby sdělila, kolik peněz stála dosud daňové poplatníky propagační kampaň pro vstup do aliance. "Žádáme rovnocennou demokratickou debatu," citoval list Dnevnik z dopisu levicových nevládních organizací, které vládu obviňují, že mrhá penězi v jednostranné kampani, kde také používá lži.
Ředitel vládního informačního úřadu Gregor Krajc uvedl, že loni vláda na tento účel vynaložila třiasedmdesát miliónů tolarů (10 miliónů Kč) a na letošní rok se plánuje deset miliónů tolarů (1,4 miliónu Kč).