Čtyřicet tři metrů vysoká fasáda Pokladnice v kolmé skalní stěně má dvě patra: antické sloupoví a tři kostelní věžičky.
Snímek: Gabriela Uhlířová
Při cestě do Petry narazíte na vesnici Vádí Músá (Mojžíšova řeka), která vyrostla v jejím okolí a žije z turistického ruchu. Doslova žně zažívá tato oblast od doby, kdy se zde natáčely závěrečné scény filmu Indiana Jones a poslední křížová výprava. Spousta hoteliérů se komerčnímu úspěchu filmu přizpůsobila natolik, že pouští ve svých zařízeních stále dokola celou sérii s Harrisonem Fordem.
Předtím, než Petru navštívíte, silně se obrňte proti všudypřítomným obchodníkům, kteří vám neustále vnucují své zboží. Zároveň nezapomínejte, že právě v této oblasti bude nabízené zboží v porovnání s jinými částmi Jordánska značně předražené. Petra zůstávala do začátku 19. století zapomenutým "ztraceným městem", které znali jenom místní beduíni. Tito potomci Nabatejců se zdráhali odhalit svou existenci, protože se obávali (ne bezdůvodně), že by příliv cizinců mohl zasáhnout a ovlivnit jejich život. Blaženou izolaci Petry ukončil v roce 1812 mladý švýcarský cestovatel J. L. Burckhardt, který do města pronikl v přestrojení za muslimského svatého muže. Až v roce 1992 byly objeveny mozaiky místního kostela a v roce 2003 byl nalezen hrobový komplex pod Pokladnicí. Po 150 letech, kdy je Petra "objevena", skrývá stále místa, která na odhalení ještě čekají...
Půjčte si ferrari!
Jste-li ženy, vybavte se na cestu šátkem na hlavu, bez rozdílu pohlaví pak krémem na opalování a pořádnými botami. Je dobré si připravit svačinu nebo oběd předem, protože jídlo a nápoje jsou v Petře velmi předražené.
Prodejnu vstupenek najdete v návštěvnickém centru a za jedno-/dvou-/třídenní vstupenku zaplatíte 21/26/31 jordánských dinárů (1 JD = asi 30 Kč). Cestu k hlavní bráně lemuje nespočet obchůdků se suvenýry. Typické tu jsou lahvičky s nasypaným pískem různých barev, které vytvářejí na stěnách nádob přesné obrysy pouště, velbloudů, hor a ptáků. Působí kouzelně, stejně jako ceny.
V Petře se nachází přes osm set registrovaných památek - patří mezi ně mimo jiné pět set hrobek - a ty největší atrakce jsou snadno dosažitelné. Část skály u návštěvního centra je otesaná tak, aby připomínala zdejší skalní hrobky. Nejprve vyjdete po široké vydlážděné cestě skrz tzv. Báb as-Sík, přes kilometr dlouhou úzkou skalní soutěskou, což je hlavní vstup do Petry. K začátku Síku je to necelý kilometr, takže se nabízejí honáci s koňmi, kteří vás chtějí tu "ohromnou" vzdálenost svézt.
Koníci, osli a velbloudi stojí v Petře téměř na každém kroku. Všichni slouží k tomu, že vozí unavené nebo "nemohoucí" turisty do kopců i po rovinkách. Zdejší "naháněči" srší vtipem a nabízí turistům velbloudy a osly jako "místní ferrari" nebo "klimatizované taxi". Čtyřnohá "vozítka" ve službě často značně trpí (zdejší honáci nejsou v chování k nim příliš osvícení), proto tu před patnácti lety vznikla pobočka londýnské Brookovy nemocnice pro zvířata. Její nízké budovy míjíte při cestě k Síku.
Překvapující soutěska
Podél cesty k Síku se nacházejí obrovské kamenné monumenty pojmenované Bloky džinů, několik metrů níž jsou vytesány Obelisková hrobka a Báb as-Sík Triclinium (jídelna se třemi lavicemi u vstupu), kde se nejspíš pořádaly slavnostní hostiny k uctění zesnulých. Těsně před vstupem do 1,2 km dlouhého Síku (soutěsky) začíná kamenný most, který je součástí přehrady sloužící k zadržování a odvádění vody v období prudkých dešťů. Brzy se už noříte do skal, stezka pokračuje dál a začíná klesat.
Klikatící se Sík, občas široký jen několik málo metrů, v některých místech pouhé dva, je přírodní lahůdkou. Jeho povrch je sice částečně vybetonován a jen částečně jdete po původních kamenech, monumentální soutěska však zůstala sama sebou. Sík není kaňonem, roklinou vyhloubenou vodou, ale blokem, který se roztrhl následkem tektonické činnosti. Na různých místech můžete vidět, jak se žilkování skály na jedné straně shoduje s žilkováním na straně druhé. Skály tyčící se nad vámi místy až do výšky dvou set metrů hrají nejrůznějšími barvami. Podél Síku jsou ve skalách vidět zbytky vytesaného koryta, které se dříve táhlo v délce celých 1200 metrů. Spolu s přehradou sloužilo k odvádění návalové vody. Koryto už ve většině délky erodovalo a splynulo se skalami. Už tady si uvědomujete, jak je Petra fascinující a že vás čeká nezapomenutelný karneval barev.
Pokladnice zázraků
Když už si myslíte, že žádný konec neexistuje, se Sík najednou dramaticky zužuje a ve škvíře na jeho konci prosvítá narůžovělá skála. Po několika dalších krocích se otevírá do "náměstí", oválného prostranství mezi skalami. Přímo před vámi se objevuje Pokladnice (Al-Chazne), datovaná do doby mezi lety 100 př. n. l. a 200 n. l. Úplně stejný pohled se naskytl Indianu Jonesovi během jeho "Poslední křížové výpravy". Ve filmu se sám nedočkavě vrhá do nitra Pokladnice, aby se přes pekelné rébusy nakonec dostal ke Svatému grálu. Pokus o jeho vynesení však vede k zemětřesení, které zničí nejen Pokladnici, ale i celé Půlměsíční údolí.
Na rozdíl od filmu je však v Pokladnici jen velký krychlový prostor s malým postranním výklenkem. Ještě před deseti lety se smělo dovnitř, dnes už vstup zahrazuje dřevěné zábradlí. Ta pravá nádhera ale nečeká uvnitř, ale venku. Je jí 43 metrů vysoká fasáda vytesaná do kolmé skalní stěny. Symetricky otesaná skála má dvě patra: antické sloupoví a tři kostelní věžičky. Nese už dlouhý čas znatelné stopy od kulek ze střelných zbraní. To prý jak se kočovníci snažili střelbou do Pokladnice odhalit poklady, jež v ní měli podle místní legendy schovat zdejší zlodějíčci.
Lidé jako hmyz
Váš další cíl může být Pokladnice z poněkud jiného úhlu. Horami totiž můžete vyšplhat na protější skálu, asi dvě stě metrů nad Pokladnici. Procházíte kolem Palácové hrobky a kus za ní stoupáte po schodišti do skal. Výstup je místy poměrně prudký a musíte být opatrní, schody jsou na některých místech pospravované, jinde zase úplně vyhlazené.
Cesta jde kupodivu rychle, za dvacet minut jste téměř na vrcholu hřebenu, z nějž se dostanete na vyhlídku nad Pokladnicí. Tam se vám otevře krásný pohled na celé centrum Petry, od Královských hrobek (ty nevidíme, protože jsou přímo pod vámi) přes Byzantský a Velký chrám až po Kasr al-Bin. Tento chrám je jednou z mála volně stojících staveb v Petře a býval nejvýznamnějším chrámem starověkého města. Seshora jsou také zřetelně vidět cihly, z nichž se skládá část ochozu Palácové hrobky. O kousek dál se dostanete nad divadlo. Teprve pohled z výšky odhaluje jeho pravou krásu a symetrii. Barevné skály krásně kontrastují s tmavomodrou oblohou, široko daleko ani živáčka a nebýt mírně vyšlapané stezky beduínů, mohlibyste si myslet, že jste se ztratili někde v pustině. Pěšinka vede dlouhým údolím, které je ale paradoxně několik set metrů nad úrovní města. Najednou se pod vámi objeví Pokladnice v celé své kráse a zároveň vidíte hloučky turistů, kteří v porovnání se stavbou vypadají jako drobný hmyz...
Určitě zajděte také ke Klášteru (Al-Deir), vypínajícímu se do výšky 45 metrů a šířky 50 metrů. Člověk ve vstupní bráně tohoto obrovského monumentu připomíná jen malou tečku. Výstup přímo na Klášter je bohužel zazděný. Podobný okruh Petrou zvládnete za sedm osm hodin s přestávkami na piknik a povídání s místními beduíny. Pokud se necítíte v takové kondici, abyste Petru prošli "po svých", najměte si koně s průvodcem. Dvouhodinová projížďka stojí kolem 20 JD. Oslíci vedeni průvodci jsou k dispozici po celé Petře a jejich cena se dá usmlouvat.
Naďa Ghani
Kde se ubytovat
Hotel AL-Anbat I. Leží na silnici mezi Ajn Músá a Vádí Músá.
Tel.: 962 2156 265, www.alanbat.com
Dvojlůžkový pokoj 8 - 15 JD na osobu.
Petra Marriott, Taybeh Rd., Vádí Músá.
Tel.: 962 3 215 6407, petramrt@go.com.jo
Dvojlůžkový pokoj: vedlejší sezona s polopenzí 45/50 JD, hlavní 70/75 JD.xs
Jak se tam dostat
Do Ammánu, hlavního města Jordánska, létají z Prahy přímé spoje (Royal Jordanian, KLM, Air France, Turkish Airlines, Lufthansa). Za zpáteční letenku bez letištních poplatků zaplatíte většinou 9400 Kč a více. Z Ammánu do Petry vede hlavní silnice, využít můžete místní autobusové dopravy nebo si půjčit auto.
