Chcete důchod? Plaťte aspoň dvacet pět let

Nárok na starobní důchod má pouze ten, kdo během svého produktivního života platil sociální pojištění po dobu nejméně dvaceti pěti let. Při dosažení šedesáti pěti let pak stačí, že se účastnil pojištění patnáct let.

Pokud se rozhodnete spoléhat pouze na stát, je nutné na tyto podmínky výplaty důchodu myslet. Jinak se totiž může lehce stát, že starobní důchod vůbec nedostanete. Do potřebných let se započítávají nejen léta klasicky odpracovaná, ale také takzvaná náhradní doba pojištění. Sem patří studium, léta výchovy dětí, péče o bezmocnou osobu či doba, kdy je člověk registrován na pracovním úřadě.

Studentům starším osmnácti let se započítává pro nárok na důchod maximálně šest let studia, delší už ne. Pro nezaměstnané registrované na úřadu práce je tato doba poloviční, to znamená tři roky. Pro výši procentní výměry důchodu se však započítává doba v rozsahu 80 procent.

Co s chybějícím pojistným

Pokud si občan pojistné neplatí, může se stát, že důchod dostávat nebude nebo dostane menší, než kdyby si pojistné platil po celý život. Dlužnou částku je však možné doplatit formou dobrovolného důchodového pojištění. To však musí být ještě před podáním žádosti o důchod.

Za zaměstnance je povinen pojistné platit zaměstnavatel, pro osobu samostatně výdělečně činnou je placení důchodového pojištění nepovinné.

Výše důchodu podle příjmů

Starobní důchod se skládá ze dvou částí: ze základní a procentní výměry. Základní výměra se každým rokem zpravidla mění a pro každého je stejná. V letošním roce činí tato výměra pro měsíční výplatu starobního důchodu 1570 korun.

Procentní výměra se stanovuje podle doby pojištění. Za každý rok, během něhož občan platí pojištění do doby, kdy mu vznikne nárok na důchod, mu náleží 1,5 procenta výpočtového základu.

Ten vychází z vyměřovacího základu, což je v podstatě měsíční průměr všech příjmů za rozhodné období, to jest posledních dvacet let doby pojištění. Prakticky to znamená, že to, jaký budete dostávat důchod od státu, závisí na vašich příjmech za posledních dvacet let před odchodem do důchodu. V současné době tedy za roky 1986 až 2006. Do příjmů se však nezahrnují ty, z nichž se pojistné neodvádí, například příjem z dohody o provedení práce.

Aby vám mohl být důchod vyplácen, je třeba o něj zažádat, a to nejdříve tři měsíce před dobou, od které důchod požadujete.

Lze jej sice vyplatit i zpětně, pouze však za tři poslední roky. Na jakou výši důchodu máte nárok se dozvíte z písemného vyrozumění České správy sociálního zabezpečení, která ji stanoví. Může se stát, že vám bude přiznána nesprávná výše důchodu. V takovém případě je nutné se u České správy sociálního zabezpečení odvolat nebo podat žalobu u příslušného soudu.

Většina nespokojených však neuspěje - proti 1 272 647 rozhodnutím týkajícím se výše nemocenského pojištění, pojistného na sociální zabezpečení, důchodového pojištění a odškodnění v roce 2006 bylo na Českou správu sociálního zabezpečení ke konci tohoto roku podáno pouze 1660 odvolání a 3036 žalob. Ve většině případů daly příslušné soudy ČSSZ za pravdu.

Pracoval déle, má víc

Do starobního důchodu je možné odejít již tři roky před nárokem na řádnou penzi. Jedinou podmínkou je mít zaplaceno dvacet pět let pojištění. Důchod však bude nižší. Za každé započaté tři měsíce předčasného odchodu do důchodu se totiž jeho procentní výměra snižuje o 0,9 procenta výpočtového základu a může klesnout až na 770 korun měsíčně.

Pokud naopak odejdete do důchodu později, penze se zvyšuje více než do doby, kdy nárok na důchod vznikl. Za každé započaté tři měsíce navíc naopak procentní výměra důchodu roste o 1,5 procenta své výše.

Průměrný důchod se také s každým rokem zvyšuje. To je dáno růstem platů, stát se navíc snaží kompenzovat inflaci zvyšováním hodnoty důchodů - takzvanou valorizací, která probíhá většinou k prvnímu dni kalendářního roku.

Například k loňskému lednu se základní výměra důchodu zvýšila z 1470 korun o 100 korun a procentní výměra vzrostla o 5,6 procenta.

Nespoléhejte jen na důchod

Při zabezpečení na stáří se však nestačí spoléhat pouze na stát. Podle některých prognóz bude v roce 2050 v České republice stejný počet důchodců jako ekonomicky aktivních obyvatel.

Na důchody moc peněz pravděpodobně nezbude. Proto i připravovaná důchodová reforma počítá kromě přispívání státu se soukromým spořením na důchod.