Jiří Rusnok: Začít s důchodovým spořením lze i se stokorunou

Spoření z vlastních zdrojů v Česku začíná být pro občany nejenom výhodné, ale hlavně i bezpečné. Možností, jak si šetřit na důchod, se nabízí několik. Podle Jiřího Rusnoka je ale penzijní fond z hlediska efektivity tou nejlepší variantou.

"Dlouhodobé spoření je výhodné díky státnímu příspěvku a daňovým úlevám, což umožňuje dosáhnout velmi zajímavého zhodnocení," uvádí Jiří Rusnok, ředitel Asociace penzijních fondů a poradce Výkonné rady ING.

HN: Proč spořit s penzijním fondem?

Protože penzijní fondy všude na světě jsou určeny primárně k dlouhodobému vytváření úspor na stáří. Proto jsou vytvořeny takové instituce, aby to dělaly co nejefektivněji a aby svým klientům v tomto směru přinášely co největší užitek. Poslouží jim kupříkladu tak, že ten, kdo spoří stovku měsíčně, dostane padesát korun od státu navíc.

A pokud spoří nad pět set korun, má klient možnost daňových úlev. U těch nejvyšších sazeb daně z příjmu fyzických osob je daňová úleva třicet dva procent z uložené částky, tedy až do dvanácti tisíc ročně.

HN: Vyplatí se investovat pouze do jednoho fondu?

U nás, ve stávajících podmínkách, tak jak jsou penzijní fondy legislativně nastaveny, má smysl spořit pouze do jednoho z nich.

Také pouze u jednoho fondu může klient čerpat státní podporu. Nelze to u nás dělit. Z hlediska investičního portfolia jsou penzijní fondy smíšené fondy s konzervativním profilem.

HN: Lze fond měnit?

Samozřejmě, na to má klient plné právo. U nás nejsou prakticky žádná omezení, lze ho měnit kdykoliv, a nemáte za to ani žádný přímý poplatek a nepřinese to klientovi téměř žádnou komplikaci. Je to na individuálním uvážení každého klienta.

HN: Když fond zkrachuje, dostanu svoje peníze zpět?

Možnost, že fond zkrachuje, se nedá vyloučit. Ale tady je v současné době všechno nastavené způsobem, aby něco takového nemohlo v žádném případě nastat. Ve světě se takové věci staly a stávají. Ale máte tisíce fondů, které existují, a ty situace, kdy fondy zanikly, zahrnují ojedinělé případy především u takzvaných zaměstnaneckých penzijních fondů. Penzijní fond je ze své podstaty velmi bezpečný vehicle. K tomu, aby dobře fungoval, má předepsána striktní pravidla, podle kterých se řídí. A tato pravidla samozřejmě určuje zákon.

HN: Pokud tedy fond zanikne, jakou má klient šanci, že je dostane zpět?

Pokud by tedy k takovému případu teoreticky došlo, je velice nepravděpodobné, že by vám vlastník penzijního fondu peníze nevrátil. Tato pravděpodobnost se přibližuje k nule. Firmy typu ING, Allianz, AXA si prostě nemohou dovolit nějaké reputační faux-pas z titulu, že by nebyly schopny dostát svým závazkům v "malém" penzijním fondu v České republice. Hodnoty jejich reputace je mnohonásobně vyšší, než co by je teoreticky stála sanace takového - z hlediska rozsahu - miniaturního problému.

HN: Co se děje, když se klient rozhodne přestat spořit?

Podle platných právních předpisů klient může ukončit spoření kdykoliv. Ovšem nezíská určitou část benefitů a peníze dostane maximálně do tří měsíců. Přijde ale o státní příspěvek. Proto lepší je začít spořit pomocí takzvané výsluhové penze. Principiálně je to tak, že klient uzavře s penzijním fondem smlouvu a už po patnácti letech je oprávněn čerpat 50 procent uspořených prostředků ve formě takzvané výsluhové penze.

HN: Kdy je nejvýhodnější se spořením začít?

Člověk může začít už třeba v pětadvaceti, a nejlépe s menšími částkami. Náš zákon umožňuje stokorunu jako nejmenší vklad. Tím bych osobně začal.

HN: Co se však stane v případě fondu, na který klientovi přispívá zaměstnavatel, a klient přijde o práci?

Klient u penzijního fondu zůstává, nemusí od něj odcházet. A než najde novou práci, na konto mu do té doby nebude nikdo nic finančně přispívat.

Ale účet klientovi v žádném případě sám nezanikne, pokud se tedy on sám nerozhodne ho zrušit. To je výhoda našeho systému, že není nikterak vázán na zaměstnavatele.

HN: Jak ovlivní klienty penzijních fondů chystaná reforma veřejných financí?

Podle mého názoru by reforma neměla nijak zásadně ovlivnit stávající klienty penzijních fondů. Otázkou je, jestli bude prosazen společný limit pro zaměstnavatele. Myslím tím odečitatelný daňový limit na životní pojištění a penzijní připojištění, protože dosud jsou tyto dvě věci z daňového hlediska odděleny.

Pozitivní dopad může mít zavedení stropu pro platby sociálního a zdravotního pojištění. Ovlivní to ovšem jen úzkou část velmi solventních klientů na manažerských pozicích.

Těm, kteří by se dostali nad tuto hranici, by se samozřejmě zvýšily jejich čisté příjmy a mohli by, pokud se tak rozhodnou, více ukládat na vytváření svých rezerv pro stáří.

HN: A jak ovlivní klienty reforma důchodová?

V zásadě by měla pomoct klientům penzijního připojištění, a to jak stávajícím, tak těm budoucím, protože, doufejme, dojde k určitému zatraktivnění spoření pomocí státního příspěvku. Například jeho zvýšení nebo restrukturalizace. Záleží na tom, jestli vláda dovede důchodovou reformu k deklarované třetí etapě.

HN: Myslíte si, že to nakonec dopadne, jak říkáte?

Jsem v tomto směru mírně pesimistický. Hlavně z hlediska politického cyklu, protože již zmíněná třetí etapa by měla být v roce 2010. To už bude před volbami a nemyslím, že by se parlament něčím takovým vůbec chtěl zabývat.