Potápění s dýchacím přístrojem představuje pro netrénovaný organismus velkou zátěž. Přesto se mnoho kurzů a škol spokojí s potvrzením od obvodního lékaře, někde nechtějí ani to. Potápět se bez poctivého lékařského vyšetření je ovšem hazard, protože pod vodou se mohou objevit "skryté vady", o nichž v běžném životě nevíme.
Vážné ohrožení dokáže pod vodou vyvolat obyčejná rýma - natož pak srdeční vada. Ani důkladnou prohlídkou před výcvikem by proto návštěvy budoucího potápěče u lékaře skončit neměly. Doporučuje se vyšetření jednou ročně.
Při potápění je důležité znát především stav srdce a oběhového systému (nejlépe EKG při zátěži), stav plic a stav čelních, nosních a ušních dutin. Je bezpodmínečně nutné, aby cesty mezi dýchacími orgány a dutinami v hlavě byly vždy průchozí. Nejde-li totiž vyrovnat tlak ve středním uchu a v čelních dutinách, může pod vodou dojít k řadě nebezpečných komplikací. Významný je také stav ledvin a močových cest, protože neduhům močového systému prochladnutí pod vodou neprospívá.
Málo se ví, že k potápění patří i dobře ošetřený chrup - pokud jsou pod plombami dutiny, mohou při změně tlaku působit kruté bolesti.
Při potápění je nutné dodržovat určité stravovací návyky. Jídlo by mělo být lehké a nemá vyvolávat nadýmání. Plyny, které se nahromadily ve střevním traktu při ponoru pod tlakem, mohou během výstupu na hladinu zapříčinit velmi nepříjemné chvíle. n
