Vedra mohou "vymazat" pláže na Mallorce

Pro turisty možná bude Španělsko během pár desetiletí příliš horké. V Barceloně bude ve druhé polovině tohoto století panovat stejné klima jako nyní v jihošpanělské Seville a v Seville budou kvůli změně klimatu vedra jako v Káhiře.

Podle studie španělského ministerstva životního prostředí, o němž informuje agentura DPA, budou nejvyšší teploty ve Španělsku v období mezi lety 2040 a 2070 o 3,3 až 3,6 stupně vyšší než v současnosti a po roce 2070 budou dokonce vyšší o sedm stupňů.

Teploty ohrozí turismus

Jak uvádí nejnovější zprávy OSN o klimatu, teploty porostou v jižní Evropě rychleji než v celosvětovém průměru. Až v létě vedra vyšplhají na 50 stupňů Celsia, zůstane Španělsko stěží cílem letních dovolených. Nejdůležitější sloup španělského hospodářství se pak zhroutí.

Turistika tvoří v zemi jedenáct procent hrubého národního produktu a Španělsko je s 58 miliony zahraničních turistů ročně po Francii druhou turisticky nejnavštěvovanější zemí na světě.

V současnosti tráví každý rok dovolenou na plážích Španělska, Itálie, Řecka a Portugalska přes 100 milionů obyvatel střední a severní Evropy a tvoří tak největší proud turistů na světě.

Pokud změna podnebí postoupí dál, bude proud dovolenkářů ochromen, varují experti Evropské unie. Místo ze severu na jih budou turisté cestovat spíš opačným směrem a letní prázdniny raději stráví u Baltského nebo Severního moře.

Zdaleka největší část prázdninových hostí ve Španělsku jsou ryzí plážoví rekreanti. Mnoho španělských pláží se však následkem vzestupu mořské hladiny výrazně zmenší nebo zcela zmizí.

Podle odhadů expertů Kantábrijské univerzity stoupne mořská hladina u severošpanělského pobřeží Atlantiku do roku 2050 o zhruba 35 centimetrů, u Středozemního moře o 20 a v Cádizském zálivu o deset centimetrů. To znamená, že pláže budou v průměru o 15 metrů užší.

"Nekoupil bych si třeba dům v plážové oblasti jihovýchodního Španělska," říká oceánograf Costas Raúl Medina. "To by byla špatná investice, protože pochybuji, že mé děti v něm ještě budou moci bydlet," vysvětluje.

Převládnou extrémy

Jedna studie předpokládá, že na Mallorce zmizí téměř všechny pláže. Cestovní ruch však reaguje spíš klidně. "Člověk je přizpůsobivý," věří prezident mallorského svazu hoteliérů Pere Caňellas. "Pak se bude Mallorka prostě prezentovat jako cíl zimní dovolené," navrhuje.

"Máme co do činění s velmi dlouhými obdobími. Prognózy se nevyplní zítra ani za pět let," vybízí ke klidu šéf španělské turistické agentury Aviba Mateo Pou v deníku Diario de Mallorca.

Počet extrémně horkých dnů ve Středomoří se v tomto století zvýší až na šestinásobek, varoval mezinárodní vědecký tým v časopise Geophysical Research Letters. Nejvýraznější vzestup teplot prý zaznamená Francie.

"Dosud vzácné události, jako třeba vlna veder v Evropě v roce 2003, budou mnohem běžnější, pokud vzroste koncentrace skleníkových plynů," upozorňuje Noah Diffenbaugh z Pardueovy univerzity v USA. Vlny veder se stanou pravidlem. Počet i teploty nejteplejších dnů vzrostou.

Španělsko je se svými horkými léty a dlouhými údobími sucha, stejně jako celý ekosystém Středomoří, obzvlášť zranitelné. Do roku 2060 klesne podle odhadů množství srážek ve Španělsku o 17 procent. Už nyní se vody občas nedostává. Vždyť v provincii Almería na jihovýchodě Španělska se nachází jediná přirozená pouštní oblast západní Evropy.