CIA vyvěsila své "rodinné stříbro" na internet

Na všech dokumentech byla dvě slova: Přísně tajné. Od včerejška už to neplatí. Stovky odtajněných interních dokumentů a zpráv, které byly dlouhá léta drženy v přísném utajení, zveřejnila včera Americká ústřední zpravodajská služba (CIA) na internetu.

Materiály z let 1953 až 1973, kterým se přezdívá "rodinné šperky", detailně rozebírají některé diskutabilní tajné operace rozvědky, včetně atentátů, únosů, vloupání a krádeží, špionážní lety, detailní hodnocení někdejších lídrů Sovětského svazu a Číny, špehování novinářů a studentů, otevírání soukromé pošty z Číny či Sovětského svazu, experimenty na amerických občanech či infiltraci do levicových skupin.

Jak to bylo s Castrem

Třebaže o mnohém se již psalo dříve, přesto odtajněné dokumenty vnášejí do případů nové světlo a především doposud neznámé podrobnosti.

Například v případě kubánského komunistického vůdce Fidela Castra chtěla CIA ve svých plánech na jeho zabití počátkem 60. let využít vedle mafiánského bosse Johna Roselliho i služeb dvou nejhledanějších zločinců v USA.

Dokument objasňuje i incident, který se týkal přeběhnutí bývalého agenda KGB Jurije Ivanoviče Nosenka na stranu CIA, jen několik měsíců po vraždě prezidenta Johna F. Kennedyho, který tehdy vyvolal v Moskvě doslova zděšení.

CIA souběžně s dokumenty o svých nekalých akcích zveřejnila i nově odtajněné analytické materiály a zprávy rozebírající mimo jiné i situaci v někdejším Československu a komunistickém bloku.

Jedním z nově odtajněných dokumentů je 19stránkový materiál s názvem Politika sovětského politbyra a česká krize. Jde o jakousi spekulativní esej o rozdílnosti názorů mezi jednotlivými sovětskými vůdci v době pražského jara 1968 a následné invaze do ČSSR.

Dalším z řady materiálů je 66stránkový dokument s názvem Československo: Problém sovětské kontroly.

V něm autoři analyzují, proč Sovětský svaz přišel o politickou kontrolu na Československem v roce 1968 a jak ji znova v letech 1968 a 1969 nabyl.

Mezi "rodinnými šperky" je i zpráva o nezákonných operacích o 693 stranách, kterou nechal v roce 1973 vypracovat tehdejší ředitel CIA James Schlesinger, když vyšla najevo účast agentů této služby ve skandálu Watergate. Zpráva v půlce 70. let vedla ke vzniku několika vyšetřovacích komisí. Skandál pošpinil pověst zpravodajských služeb a vedl k novým opatřením pro činnost CIA, FBI a dalších agentur.

Když zemřel Stalin...

Kromě "rodinných šperků" byl zveřejněn i svazek "CAESAR-POLO-ESAU" obsahující 147 dokumentů a přibližně 11 000 stran. Na nich jsou mapovány analýzy a výzkumy z 50. až 70. let.

Zaměřují se zejména na studium sovětské a čínské hierarchie či vztahy těchto dvou komunistických velmocí.

Mezi těmito dokumenty jsou i podrobné analýzy sovětských představitelů vypracované krátce po Stalinově smrti v roce 1953. Zprávy CIA v této souvislosti hovoří o možných otřesech v moskevském vedení a možné "panice a zmatku".

Současně se zdůrazňuje, že "moskevští vůdci ve chvíli hluboké krize chtěli co nejrychleji ukázat svou jednotu a připravovali se na jakýkoli útok, který by mohl přijít z vnitřku či zvenčí".

"Je to poprvé, co CIA dobrovolně odtajňuje kontroverzní dokumenty od roku 1998, kdy se (bývalý šéf CIA) George Tenet zřekl slibů být nejotevřenější ze zpravodajských agentur," prohlásil již minulý týden šéf archivu národní bezpečnosti Thomas Blanton.