O Linhartovech a jejich stromech

Není strom jako strom, a nejen proto, že jeden je jehličnatý a druhý na podzim shazuje listí. Ale některý se zelená jen tak a jiný je spojený s příběhy, které je dobré vyprávět. Tak to platí o těch, které rostou v linhartovském zámeckém parku.
Linhartovy si prošly poněkud neutěšenými dějinami. Původně tu při cestě z Krnova do Zlatých Hor stála od konce 14. století tvrz, patrně vodní, od okolí oddělená tokem říčky Opavice. V roce 1508 ji získal Ojíř z Fulštejna, potomek rytířů z Vladěnína, a právě on dal ve 30. letech 16. století tvrz přestavět na renesanční zámek. Ten roku 1578 vyženili Haugvicové, ale po třicetileté válce zdevastované a liduprázdné sídlo prodali Sedlnickým z Choltic, kteří tu pobývali do poloviny 19. století. Pak se na něm ještě vystřídalo pár majitelů, za 2. světové války tu byl německý lazaret a tehdy zámek vyhořel, po "vítězném únoru" ho obýval státní statek, pak podnik Zdravotnické zásobování... Můžeme si lehce představit, v jakém stavu byl, když ho po roce 2000 převzalo do správy Město Albrechtice a začalo vracet ke starým renesančně-barokním půvabům.

Naštěstí stromy v parku přežily všechny pohromy a dál připomínají zdejší legendy. Hlavní roli v nich sehráli právě Sedlničtí z Choltic, kteří v barokně upraveném zámku zřejmě prožívali barvité časy. Ostatně, měli na to, patřili k nejbohatším rodům Opavska.
O jednom z nich, údajně jménem Josef, se vypráví historka plná lásky a hudby. Kterési noci hrabě, omámený muzikou barokních mistrů, kteří zněli v jeho novém hudebním sále, vyšel do parku. A jak tak stál opřený o kmen a ponořený do svých pocitů, spustila se k němu z větví krásná dívka. "Jsem Víla stromů," prohlásila o sobě a darovala mu flétnu vyluzující tóny, při nichž dobrý člověk nikdy nebude nešťastný. S pokladem, který podle víliny rady ukryl mezi kořeny, se hrabě svěřil jen své ženě a protože oba byli poctivé mysli a dobrého srdce, melodii flétny slýchali za svých procházek parkem často.

Co víc, jejich duše se čas od času vracejí do dvou kaštanů, stojících tu v těsném objetí a dodnes připomínajících chvíle, které hraběcí pár v parku prožíval. Lidé jím říkají Ženich a Nevěsta, protože každý máj, v ten čas lásky, obrůstá jejich kmen drobnými větvičkami lesknoucími se jako bílý závoj.
Nedaleko od nich stojí dub, jehož příběh je ovšem chmurnější. Vystupuje v něm opět majitel zámku a podle všech indicií už můžeme být konkrétnější. Byl jím zřejmě Josef Sedlnický z Choltic, kterého některé zdroje označují za "nechvalně známého vídeňského policejního prezidenta." Ze svých cest si kdysi přivezl mouřenína, chlapíka temné pleti a silných svalů, o němž byl přesvědčen, že ho nikdo neudolá. V té věci se ovšem dostal do sporu se svým sousedem, hrabětem ze zámku Hošťálkovy. Ten naopak tvrdil, že mouřenína lehce přepere jeho poddaný Hans. Slovo dalo slovo, šlechtici se vsadili a hrabě Arco jel do vsi Ptáčníků pro urostlého Hanse. Ten se bránil, že svoji sílu užívá jen pro dobrou práci, ale pán nedal, a tak ráno stál Hans v zámeckém parku pod dubem připraven k zápasu.

Mouřenín útočil tvrdě a Hans se spíš bránil, jenže pak náhle sevřel protivníka tak silně, že když rozevřel náruč, mouřenín se mu svezl mrtvý pod nohy. Hrabě Arco vyhrál slušnou sumu, z níž náležitý díl svému poddanému vyplatil, ale poctivý venkovan z něj velkou radost neměl. Pravda, v bídě jeho početné rodině peníze pomohly, ale Hans se trápil vědomím, že svoji sílu, ten dárek od Boha, zneužil a zabil člověka. V legendě, která o silákovi Hansovi z Ptáčníků č. p. 83 přetrvala do našich časů, se vypráví, že andělé jeho kajícnost ocenili, sílu mu ponechali, ale jen tolik, aby se dál živil už jen prací. Alespoň tak to tvrdí spisovatelka a sběratelka místních pověstí Irena Šindlářová.
Mouřenína dal hrabě Sedlnický pohřbít pod dubem, kde se nešťastný zápas odehrál. Leží tam patrně dodnes, daleko od svého kdoví jak vzdáleného domova. A kdy že se historka udála? Máme-li věřit faktům, které legendou probleskují, muselo to být mezi rokem 1837, kdy hraběcí rod Arco koupil hošťálkovský zámek, a polovinou 19. století, kdy naopak Sedlničtí z Choltic linhartovský zámek prodali.

Snímky HN - Jan Šilpoch: Ženich a Nevěsta, dva slavné stromy v parku linhartovského zámku.

Magická místa knižně
Výběr dvaapadesáti dílů našeho seriálu Magická místa Česka vyšel nyní také knižně pod titulem 52 magických výletů. Kniha je k dostání v knihkupectvích, můžete si ji také písemně objednat na adrese ECONOMIA a. s., VTÚ, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail dagmar.suchmova@economia.cz, nebo na internetové adrese http://knihy.ihned.cz, kde vám zařídí jejich zaslání na dobírku. Cena publikace je 229 kč, kód knihy 01782. Členové ECONOMIA Benefitklubu, kteří u publikace uvedou na objednávce číslo své klubové karty a kód knihy, obdrží 30% slevy.