Malé a střední firmy toužící proniknout na zahraniční trhy mají stejnou šanci na podporu jako velké společnosti. Od 25. července do 15. října mohou předkládat Ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) návrhy projektů, pro které chtějí získat takzvané dlouhodobé vývozní úvěry. Maximální výše úvěru je 400 milionů korun, čerpán bude průběžně v období let 2007 až 2009.
Podle odborníků mají největší zájem o dlouhodobé vývozní úvěry české firmy vyvážející do zemí Blízkého východu a také do Ruska. "O export do těchto zemí projevují české společnosti největší zájem a mají tam také nejlepší jméno," říká předseda Asociace exportérů ČR Jiří Grund. S jeho názorem souhlasí i analytik Raiffeisenbank Aleš Michl. "Pro malé firmy jsou velkou příležitostí třeba i zimní olympijské hry v Soči. České společnosti mají velký potenciál se vrátit zpět na trhy, které jsme v devadesátých letech z hlediska byznysu zbytečně opustili," říká.
Institucí, která se zabývá poskytováním tohoto typu úvěrů, je Česká exportní banka. Ze zákona jsou pojišťovány Exportní garanční a pojišťovací společností. Poskytovatelem komerční části úvěru může být, při splnění podmínek, kterákoli komerční banka v České republice.
Podle Martina Macourka z ministerstva průmyslu a obchodu jsou úvěry určeny pro všechny firmy, které splní podmínky - bez ohledu na velikost podniku.
Upřednostňovány přitom budou projekty zaměřené na oblast energetiky, plynofikace uhlí, obnovitelných zdrojů energie, dopravu, případně výrobní projekty či telekomunikační projekty.
"Je to dobrá příležitost a pomoc především pro střední a větší firmy. To znamená společnosti s obratem kolem jedné miliardy korun ročně, které mají alespoň dvě stě zaměstnanců," říká místopředseda Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček.
Podle jeho názoru má šanci na získání dlouhodobého vývozního úvěru (DVÚ) spíše menší počet českých podniků. "Jedná se o desítky firem," tvrdí. Již z definice podmínek čerpání úvěru podle něj vyplývá, že podpora je zaměřená spíše na velké firmy. "Obory jako energetika, telekomunikace nebo doprava jsou v oblasti vývozů doménou velkých hráčů," říká.
Podání žádosti o úvěr
Firma, která by se chtěla o DVÚ ucházet, předkládá projekt po dohodě se zahraničním odběratelem. K návrhu projektu musí přiložit aktuální výpis z obchodního rejstříku, či čestné prohlášení, že má vůči státu vyrovnané závazky, tedy že nemá například nedoplatky na pojistném či na daních, a že není v likvidaci. Ministerstvo průmyslu a obchodu vyžaduje také daňové přiznání za poslední dva roky, aktuální výsledky hospodaření a plán hospodaření na léta 2007 - 2009. Firma žádající o úvěr musí také v daném oboru podnikat nejméně ve dvou ukončených účetních obdobích.
Předpokládá se rovněž záruka, že projekt, na který chce firma půjčit peníze, bude mít příznivý dopad na životní prostředí.
Jedním z kritérií při výběru projektů je i návaznost na již dodané služby a technologie z Česka do příslušné země a také předpoklad, že na projekt budou v daném teritoriu navazovat další komerční projekty.
Jakých chyb by se měla firma žádající o úvěr vyvarovat? Podle Martina Macourka bylo v minulosti nejčastějším problémem to, že projekty překračovaly finanční možnosti rozpočtu. Firmy také často nedostatečně projednaly projekt s příslušným zahraničním partnerem. Z tohoto důvodu také v současnosti ministerstvo průmyslu a obchodu požaduje stanovisko odpovědného ministerstva (nebo příslušného státního orgánu) přijímající země, které prokazuje, že daný stát má skutečně zájem o úvěr na konkrétní projekt.
Jak se uchytit v zahraničí
Základním předpokladem pro získání úvěru je především renomé a zkušenosti se zahraničním obchodem. Firmy se proto podle Karla Havlíčka musí snažit získat kontakty v zahraničí. "Jednak by se společnosti měly účastnit zahraničních veletrhů, vložené investice není třeba litovat, peníze se jim vrátí," tvrdí. Uchytit se v zahraničí pomohou i specializované agentury, které vypracují průzkum trhu. "Nezavrhoval bych ani průmyslovou špionáž," říká Karel Havlíček.
Ať již ale firma úvěr získá nebo ne, jednoznačně platí, že dlouhodobý úspěch v exportu by neměl být svázán se státní podporou. "Je velkou chybou firem, když staví své výsledky na podporách a jiných berličkách. Jakákoliv forma podpory je v pořádku, ale není možné s ní trvale kalkulovat," podotýká Karel Havlíček.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist