Malé a střední firmy toužící proniknout na zahraniční trhy mají stejnou šanci na podporu jako velké společnosti. Od 25. července do 15. října mohou předkládat Ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) návrhy projektů, pro které chtějí získat takzvané dlouhodobé vývozní úvěry. Maximální výše úvěru je 400 milionů korun, čerpán bude průběžně v období let 2007 až 2009.

Podle odborníků mají největší zájem o dlouhodobé vývozní úvěry české firmy vyvážející do zemí Blízkého východu a také do Ruska. "O export do těchto zemí projevují české společnosti největší zájem a mají tam také nejlepší jméno," říká předseda Asociace exportérů ČR Jiří Grund. S jeho názorem souhlasí i analytik Raiffeisenbank Aleš Michl. "Pro malé firmy jsou velkou příležitostí třeba i zimní olympijské hry v Soči. České společnosti mají velký potenciál se vrátit zpět na trhy, které jsme v devadesátých letech z hlediska byznysu zbytečně opustili," říká.

Institucí, která se zabývá poskytováním tohoto typu úvěrů, je Česká exportní banka. Ze zákona jsou pojišťovány Exportní garanční a pojišťovací společností. Poskytovatelem komerční části úvěru může být, při splnění podmínek, kterákoli komerční banka v České republice.

Podle Martina Macourka z ministerstva průmyslu a obchodu jsou úvěry určeny pro všechny firmy, které splní podmínky - bez ohledu na velikost podniku.

Upřednostňovány přitom budou projekty zaměřené na oblast energetiky, plynofikace uhlí, obnovitelných zdrojů energie, dopravu, případně výrobní projekty či telekomunikační projekty.

"Je to dobrá příležitost a pomoc především pro střední a větší firmy. To znamená společnosti s obratem kolem jedné miliardy korun ročně, které mají alespoň dvě stě zaměstnanců," říká místopředseda Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček.

Podle jeho názoru má šanci na získání dlouhodobého vývozního úvěru (DVÚ) spíše menší počet českých podniků. "Jedná se o desítky firem," tvrdí. Již z definice podmínek čerpání úvěru podle něj vyplývá, že podpora je zaměřená spíše na velké firmy. "Obory jako energetika, telekomunikace nebo doprava jsou v oblasti vývozů doménou velkých hráčů," říká.

Podání žádosti o úvěr

Firma, která by se chtěla o DVÚ ucházet, předkládá projekt po dohodě se zahraničním odběratelem. K návrhu projektu musí přiložit aktuální výpis z obchodního rejstříku, či čestné prohlášení, že má vůči státu vyrovnané závazky, tedy že nemá například nedoplatky na pojistném či na daních, a že není v likvidaci. Ministerstvo průmyslu a obchodu vyžaduje také daňové přiznání za poslední dva roky, aktuální výsledky hospodaření a plán hospodaření na léta 2007 - 2009. Firma žádající o úvěr musí také v daném oboru podnikat nejméně ve dvou ukončených účetních obdobích.

Předpokládá se rovněž záruka, že projekt, na který chce firma půjčit peníze, bude mít příznivý dopad na životní prostředí.

Jedním z kritérií při výběru projektů je i návaznost na již dodané služby a technologie z Česka do příslušné země a také předpoklad, že na projekt budou v daném teritoriu navazovat další komerční projekty.

Jakých chyb by se měla firma žádající o úvěr vyvarovat? Podle Martina Macourka bylo v minulosti nejčastějším problémem to, že projekty překračovaly finanční možnosti rozpočtu. Firmy také často nedostatečně projednaly projekt s příslušným zahraničním partnerem. Z tohoto důvodu také v současnosti ministerstvo průmyslu a obchodu požaduje stanovisko odpovědného ministerstva (nebo příslušného státního orgánu) přijímající země, které prokazuje, že daný stát má skutečně zájem o úvěr na konkrétní projekt.

Jak se uchytit v zahraničí

Základním předpokladem pro získání úvěru je především renomé a zkušenosti se zahraničním obchodem. Firmy se proto podle Karla Havlíčka musí snažit získat kontakty v zahraničí. "Jednak by se společnosti měly účastnit zahraničních veletrhů, vložené investice není třeba litovat, peníze se jim vrátí," tvrdí. Uchytit se v zahraničí pomohou i specializované agentury, které vypracují průzkum trhu. "Nezavrhoval bych ani průmyslovou špionáž," říká Karel Havlíček.

Ať již ale firma úvěr získá nebo ne, jednoznačně platí, že dlouhodobý úspěch v exportu by neměl být svázán se státní podporou. "Je velkou chybou firem, když staví své výsledky na podporách a jiných berličkách. Jakákoliv forma podpory je v pořádku, ale není možné s ní trvale kalkulovat," podotýká Karel Havlíček.

Žádost o dlouhodobý vývozní úvěr obsahuje

Související