Jedinečný rakouský Uhudler - Po stopách vína, které chutná jinak

 
Vinice Jižního Burgenlandska se rozkládají na mírných svazích se sopečným podložím.
Snímek: Archiv

Jižní Burgenlandsko, druhá nejmenší rakouská vinařská oblast, je multikulturní dodnes. Vedle Rakušanů zde najdete i Němce, Chorvaty a Maďary. Oblasti kolem městečka Güssing se také říká vinařská idyla. V každé obci sice dominuje jiná menšina, ale dokáží se domluvit na společné prezentaci i výrobě skutečného vinného unikátu jménem Uhudler.
Název údajně vznikl tak, že místní muži po mohutné konzumaci tohoto speciálního růžáku jenom huhlali jako sovy. Každopádně je to pití pro otrlé. Proti Uhudleru jsou kyselé vinné kuriozity od sousedů podávané pod názvem Cviček (Slovinsko) a Schilcher (Štýrsko) vinnými delikatesami. Moje podezření, že nejde o víno z obvyklé révy vinné (Vitis vinifera, rod Vitis, podrod Euvitis), potvrdil šéfredaktor rakouského vinařského časopisu Falstaff Peter Moser.
Je to skutečně víno připravené z přímoplodých hybridů vzniklých křížením s americkou révou liščí (Vitis labrusca) a Vitis riparia, které patří s 58 dalšími druhy do stejného podrodu Euvitis. Do Evropy se dostaly koncem 19. století, kdy byly zdejší vinohrady decimovány révokazem a americké hybridy mu odolávaly. Na podnože z nich se roubovaly ušlechtilé odrůdy, ale přímo z nich se víno nedělá. V Jižním Burgenlandsku však americké hybridy Concord, Isabella, Elvira, Clinton, Ripadella a Noah zdomácněly a z jejich hroznů tam dělají růžovou směsku nazvanou Uhudler. Z podnětu Spolku přátel Uhudlera je to dnes chráněná značka a smí být užívána pouze v okresech Jennersdorf, Güssing a Oberwart. Evropská unie tomuto vinnému unikátu dala výjimku do roku 2012, ale zdejší obyvatelé věří, že své oblíbené pití budou moci dělat i potom.

Libor Ševčík
libor.sevcik@economia.cz

Ochutnávka

Uhudler 2006
Charakteristika: Zlí jazykové tvrdí, že název réva liščí získala od toho, že víno vyrobené z jejích odrůd má prk liščí nory, či dokonce moče. Každopádně je to víno chuťově i v nose zcela odlišné než to z ušlechtilých odrůd révy vinné - Vitis vinifera. Výrazná trpce kyselá chuť po prvním úleku může být příjemná a osvěžující, a kdo hledá, najde v chuti lesní jahody nebo černý rybíz. Víno má méně alkoholu a je určeno k běžnému pití jako mladé do roka po sklizni. Aby bylo přijatelnější pro nezkušené, míchají ho se sladšími sekty. I tak se však při ochutnávce charakteristické liščí znaky projeví.
Výrobce: Alois Trinkl, Heiligenbrunn, Süd Burgenland, Rakousko
Cena u vinaře: 6 eur

Informace
Rakouské vinohrady jsou rozděleny do čtyř oblastí s šestnácti regiony. Nejvíce vinic (30 004 ha) je v Dolním Rakousku, následuje Burgenlandsko (14 564 ha), Štýrsko (3 291 ha) a samostatný region Vídeň (678 ha).

Šestnáct regionů
Dolnorakouská vinařská oblast, která sousedí s jižní Moravou, zahrnuje regiony Wachau (1400 ha), Kremstal (2250 ha), Kamptal (4000 ha), Traisental (700 ha), Donauland (2700 ha), Weinviertel (16 650 ha), Carnuntum (1000 ha) a Thermenregion (2500 ha).
Oblast Štýrsko se skládá z regionů Jižní Štýrsko (1950 ha), Jihovýchodní Štýrsko (1300 ha) a Západní Štýrsko (450 ha). Pod Burgenlandsko patří oblast Neusiedlersee (9100 ha), Neusiedlersee-Hügelland (4150 ha), Střední Burgenlandsko (2100 ha) a Jižní Burgenlandsko (500 ha). Vídeň (700 ha) je samostatná a nečlení se na žádné další oblasti.
Je zajímavé porovnávat vína z jednotlivých regionů a oblastí. Na většině rakouského vinorodého území se pěstují stejné odrůdy révy vinné jako v České republice. Zatímco na severu země, tedy u moravských jižních hranic, najdeme především bílá vína velmi podobná našim, čím dále víc na jih přibývá červených. Vedle i u nás rozšířené frankovky, svatovavřineckého, rulandského modrého a zweigeltrebe i vyloženě jižní odrůdy, jakými jsou cabernet sauvignon, merlot a nově také syrah.