"Hodit se marod" se v Česku stále vyplácí. Platí to hlavně v regionech s vysokou nezaměstnaností a nízkými výdělky.

Podle nejčerstvějších údajů České správy sociálního zabezpečení sice v letošním prvním pololetí byli lidé nemocní kratší dobu než ve stejném období roku 2006, počet nemocných se ale dál zvyšoval.

Lékaři za první pololetí vystavili 1 596 665 neschopenek, tedy o 2527 více než vloni.

Komu se to vyplatí...

Stonat se rozhodně vyplatí například lidem, jejichž plat se pohybuje kolem jedenácti tisíc korun hrubého měsíčně. A takových pracovníků, které statistici řadí do kategorie nejhůře placených, je celých deset procent.

Nemocenská je v Česku jedna z nejvíce zneužívaných sociálních dávek. Neoprávněně ji pobíralo přes sedm a půl tisíce lidí, nejvíc v Moravskoslezském kraji. A to jsou jen ti "nemocní", které se kontrolorům podařilo odhalit.

Kontrolují se buď namátkou vybraní lidé, nebo pacienti, k jejichž kontrole dá podnět praktický nebo posudkový lékař a úřad práce.

Právě v Moravskoslezském kraji prostonali v letošním prvním pololetí lidé nejvíc dnů. Průměrná doba nemoci tam byla téměř jedenačtyřicet dní. Naopak nejkratší dobu stonali Pražané, a to jen necelých 29 dní. Relativně vysokou nemocnost má například středočeská firma Linet, která vyrábí speciální nemocniční lůžka. "Občas dosahuje počet nemocných až osm procent všech pracovníků. Zatím hledáme cesty, jak nemocnost snížit, benefity asi nestačí. Dokud bude stát štědrý a nařídí tak vysoké dávky nemocenské, asi s tím nic nenaděláme," řekl ředitel firmy Zbyněk Frolík. Nelíbí se mu, že stát přenesl odpovědnost na firmy, které mají hradit nemocenskou v prvních dvou týdnech absence pracovníka. "Zajímavé ale je, že lidé s příjmem kolem pětadvaceti tisíc už marodí méně. A zatím jsem se nesetkal s tím, aby onemocněl manažer, který bere čtyřicet tisíc korun měsíčně," dodal Frolík.

...a koho stonat nenapadne

"S vysokou nemocností se potýkají zejména firmy, které vyplácejí svým zaměstnancům nejnižší platy. Lidem s nadprůměrnými výdělky se stonat nevyplatí, raději si vezmou pár dní dovolené," potvrzuje Milan Šubrt z liberecké Asociace samostatných odborů. Ta v kraji zastupuje pracovníky zhruba 70 firem. Podle Šubrta "nemocných" přibývá nejvíce o Vánocích a prázdninách.

Neplatí to ale všude. Třeba liberecké firmě Benteler se podařilo snížit nemocnost zaměstnanců na tři až čtyři procenta. "V Benteleru dostane odměnu každý, kdo není nemocný déle než devatenáct dní v roce," říká Šubrt.

"Hodit se marod" by mělo být výrazně méně výhodné od příštího roku. Na dávkách pro nemocné chce kabinet ušetřit devět miliard korun. Kdo onemocní, například v prvních třech dnech nedostane nic. Méně než nyní by měli dostávat lidé při nemoci kratší než dva měsíce.

Nemocní v Česku před rokem a dnes

Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace