Ceny obilí, uhlí i oceli žene nahoru nový fenomén - zvyšující se náklady na lodní dopravu. Zatímco ještě před rokem si dovozce mohl najmout středně velkou loď za 25 400 dolarů na den, dnes musí zaplatit minimálně 58 500 dolarů. Přitom sehnat loď je i za tuto cenu obtížné. Příčina? Stále větší objem přepravovaného materiálu, "zácpy" před přístavy, nedostatek plavidel a prodloužení lodních tras.
Nový světový obchod
Cena lodního prostoru se podle nejznámějšího amerického indexu Baltic Dry Index od roku 2000 zpětinásobila. Hlavním viníkem je podle expertů růst světové ekonomiky a s tím související požadavky na přepravu zboží. Podle Mezinárodního měnového fondu zaznamenává světové hospodářství nejlepší výsledky od konce šedesátých let. Letos by mělo vzrůst o 4,9 procenta.
"Hlavním důvodem prodloužení lodních tras je přitom čínský faktor," říká Peter Norfolk, manažer londýnské přepravní společnosti Simpson Spence & Young. Čínská ekonomika roste tempem 11,9 procenta ročně. Země přitom například donedávna vyvážela uhlí, zatímco dnes ho pro své továrny dováží. A naopak, ještě před několika lety dovážela zpracovanou ocel, kterou nyní exportuje.
Změnil se tak celý systém mezinárodního obchodu. Uhlí a koks dosud putovaly z Číny do Japonska a do Jižní Koreje. Nyní obě země nakupují tyto suroviny v Jižní Africe. Čína zase vozí uhlí a železo z Brazílie a Austrálie. To znamená několikanásobné prodloužení lodních tras, tedy větší požadavky na počet lodí.
Před deseti lety dovezla Čína z Brazílie pět milionů tun železné rudy, dnes je to 80 milionů tun. Podobně roste i dovoz dalších surovin - například mědi či zinku - z dalších zemí Jižní Ameriky. Obchodníci s kovy přitom soutěží o lodní prostor s prodejci obilí. Indické ministerstvo výživy si stěžuje, že se mu v červenci nepovedlo dovézt dostatek obilí ze Spojených států.
Za to, co obvykle nabízí Indie za obilí, jí ho letos nikdo neprodá. Ceny dopravy jsou prostě příliš vysoké, tvrdí indický ekonomický list Financial Express. Stejné nářky jsou slyšet i ze sousední Bangladéše, která je na dovozu potravin také závislá.
Řešení z USA i z Číny
Důležité světové přístavy jsou navíc přeplněny. Kritická situace je zejména v Americe a v Austrálii. Před největším uhelným překladištěm na světě, australským přístavem Newcastle, stojí trvale 60 lodí, píše deník Financial Times. Některá plavidla zde čekají i déle než tři týdny.
"Trh se už adaptuje, ale přizpůsobení bude ještě nějakou dobu trvat," tvrdí studie banky Société Générale. Investice do amerických přístavů prý zvažují například fondy pojišťovny AIG či banky Goldman Sachs. Loďaři pak plánují letos spustit na vodu 311 nákladních lodí určených pro sypké materiály a přepravci ukončili vyřazovaní starých plavidel. Některé doky prý dočasně přerušily výrobu osobních lodí a velkých tankerů.
Podle části odborníků by celý problém mohla vyřešit Čína, která jej "zavinila". Její loděnice jsou totiž schopny postavit nákladní plavidla za přijatelnou cenu a náklady na dopravu tak opět snížit.
