Hypoteční krize ve Spojených státech by se mohla promítnout také do míry regulace úvěrů na nákup nemovitostí v Evropské unii. Jak vyplývá z informací z kruhů Evropské komise, rozpoutala se v resortu komisaře pro vnitřní trh Charlieho McCreevyho diskuse o tom, zda by komise neměla zohlednit krizi ve své strategii regulace evropského hypotečního trhu.
Brusel chce totiž podmínky pro udílení hypoték spíše uvolnit, podle některých expertů by se ale měl poučit ze současné situace a své plány revidovat. Přesnou podobu změn na trhu hypotečních úvěrů by měla komise předložit do konce roku formou takzvané Bílé knihy, která zpravidla bývá jakýmsi předstupněm návrhu zákona.
Jak by mohly změny vypadat, se ale zatím projednává. Irský komisař McCreevy si ještě vůbec není jistý, zda má harmonizace, a tím pádem i jisté uvolnění pravidel, vůbec smysl vzhledem k dosud relativně malému významu této oblasti pro vnitřní trh EU. Zatím se totiž v unii "mezistátně" uděluje jen zhruba jedno procento hypoték.
Jeho kolegové jsou ale očividně jiného názoru. Poukazují přitom na studii poradenské společnosti London Economics z roku 2005, podle níž by se liberalizace trhu hypoték v rámci celé unie mohla odrazit také v růstu ekonomiky EU až o 0,7 procenta HDP. Případné zvýšení počtu hypoték by totiž pozitivně ovlivnilo růst stavebního průmyslu a spotřeby. Tu by navíc podle odborníků bylo možné zvýšit i tím, že nová pravidla umožní hypotečním institucím poskytovat úvěry až do výše 120 procent zástavní hodnoty. Jejich klienti by tak získali více peněz na utrácení.
Změny by se mohly výrazně dotknout například Německa, kde pro poskytovatele hypoték zatím platí velmi přísná pravidla. Podle studie London Economics je zde nedostatek hypotečních produktů a firmy jsou příliš orientovány na konzervativní pevné úročení úvěrů. V neposlední řadě pak poskytovatelé úvěrů musí mít bankovní licenci.
Pokud by ale došlo k plánované liberalizaci v rámci EU, mohly by v Německu nabízet své produkty například nebankovní finanční instituce z Velké Británie, které nevyžadují žádný vklad, neboť se refinancují na kapitálovém trhu.
Konkurenci by mohl oživit také další záměr Bruselu - snížit či dokonce zcela zrušit takzvané odškodné, které zákazník musí bance zaplatit v případě předčasného splacení a vypovězení hypotéky.
Zda k těmto změnám skutečně dojde, je ale nyní otázkou. Hypoteční krize v USA totiž žene vodu na mlýn především odpůrcům liberalizace. "Krize by měla komisi vést spíš k tomu, aby své plány na liberalizaci zvážila," míní Wolfgang Kälberer ze Svazu německých zástavních bank. Poukazuje přitom na studii Bundesbanky z minulého roku, podle níž právě dlouhodobé úvěry s fixním úrokem zajišťují stabilitu na trhu s nemovitostmi. "Umožnit nyní takzvaným subprime úvěrům vstup na evropský trh by bylo nezodpovědné," dodává Kälberer.
Zda komise vezme německé námitky v potaz, nebo se bez ohledu na rizika rozhodne pro otevření trhu, není zatím jasné. "Na to, abychom spekulovali o obsahu Bílé knihy, je zatím příliš brzy," vysvětlil jeden z mluvčích McCreevyho.
