Otrocká práce cizinců živí řadu agentur

Vydělat podle smlouvy měsíčně kolem čtyř tisíc korun, někdy i méně? A za měsíc odpracovat přes 400 hodin? Nic z toho není v případě zaměstnávání cizinců v českých továrnách nemožné. Agentury práce, které tyto lidi jako své vlastní zaměstnance dodávají podnikům ve velkém, leckdy motivují dělníky k mnoha hodinám práce přesčas. A někdy i za cenu porušení zákona.

Gastarbeitři podstupují dlouhé šichty dobrovolně, jen tak si v situaci nízké hodinové mzdy vydělají alespoň zčásti podle svých představ. Odbory, personalisté i další lidé z oboru už ale upozorňují, že případy, které znají z praxe, často hraničí s porušením zákona.

Příklad? Parťák skupiny Slováků mluví veřejně v magazínu jedné z agentur o vysokém nasazení v průměru 250 až 280 hodin měsíčně. A další slovenská "údernice" dokonce vyhrála od agentury barevný televizor za lednových odpracovaných 409,5 hodiny. Znamená to, že byla bez přestávky více než 13 hodin denně v práci - sedm dnů v týdnu, 31 dnů v měsíci. Nad tím už kroutí hlavou nejen odbory, ale i inspektoráty práce.

Kam mizí miliardy?

Ale nejde jen o přesčasy. Šéf odborového svazu Kovo Josef Středula i někteří personalisté odhadují, že agentury šidí stát na daních a povinných odvodech ročně o několik miliard. Oficiálně uvádí dělníkům velmi nízkou mzdu, leckdy kolem tří - čtyř tisíc, ze které platí i minimální odvody.

Cizinci u nás ve skutečnosti dostávají na ruku mnohem více - formou cestovních náhrad. Stačí, když má cizinec uvedeno ve smlouvě jiné místo výkonu práce, než ve skutečnosti přebývá, a pracuje a souhlasí s "dojížděním". "Kontroly ze strany inspekce práce nebo finančáku málokdy něco odhalí," říká anonymně bývalý personalista jedné z významných českých firem.

Na poplach už bije i Asociace poskytovatelů personálních služeb, která sdružuje dvacítku předních agentur, loni s obratem 4,5 miliardy korun. Pochybná konkurence jim kazí nejen jméno, ale i obchody. "Podivných agentur, které šetří na státu třeba tím, že část mzdy platí dělníkům formou fiktivních cesťáků, přibývá. Jde třeba o všelijaké panelákové firmy, navázané na personální ředitele podniků," potvrzuje šéf asociace Luboš Rejchrt z agentury Grafton.

Asociace už své poznatky začala nedávno řešit v rámci pracovní skupiny, sestavené s pracovníky ministerstva práce a sociálních věcí. "Ukazuje se například, že z 1800 registrovaných agentur jen 500 plní zákonnou povinnost pravidelných hlášení o činnosti," říká.

Ošetření zadarmo

Ztráty, které vznikly ošetřením pacientů, za které nikdo neplatí zdravotní pojištění, už dávno počítají i mnohá zdravotnická zařízení. "A ten problém graduje. Pojišťovny nám za cizince zkrátka neproplácejí lékařskou péči. Až teď se nám podařilo po dohodě s VZP on-line propojení s jejich databází, takže můžeme zjistit včas, kdo je a není pojištěn. Ty počty jsou ale obrovské," říká šéf oddělení závodní péče v plzeňské Železniční poliklinice Václav Jungr.

Sami gastarbeitři o problému před úřady nemluví - bojí se odvety ze strany zaměstnavatele - agentury. Za prokázaný případ krácené daně a pojistného by totiž hrozilo podle výše způsobené škody vězení půl roku až dvanáct let. "Ale i zaměstnanec může být za určitých okolností spolupachatelem tohoto trestného činu, nebo pomocníkem pachatele," připomíná advokát Jaroslav Svejkovský.

Mnozí tak ani neřeší, že jim podezřele nízká vykazovaná mzda zkomplikuje budoucí výpočet důchodu, sociálních dávek, výplatu nemocenské nebo případnou žádost o úvěr. "Dostanu jedenáct na ruku, za míň by tu málokdo dělal. Když zaplatím jídlo a ubytovnu, zbude mi tak pět tisíc," říká mladý Slovák Ján v nákupním centru u plzeňské průmyslové zóny Borská pole. Jaká je jeho hrubá mzda, neví. Není to prý podstatné a na výplatní pásce to nepozná, protože ji ani nemá.