Automatizovaná linka pro třídění zásilek České pošty

Automatizovaná linka pro třídění zásilek České pošty

"Naší koncepcí je postupně nahradit roztříštěné a technologicky nejednotné množství malých sběrných míst několika výkonnými celky, vybavenými špičkovou technologií," nastínil při příležitosti otevření nového SPU plány České pošty (ČP) její generální ředitel JUDr. Karel Kratina.

V současné době tvoří přepravní síť ČP jedenáct SPU (z původních 71). Do budoucna se počítá s maximálně osmi uzly, a to v Praze, Brně, Plzni, Olomouci, Ostravě, Pardubicích, Ústí nad Labem a v Českých Budějovicích. První čtyři z nich jsou již automatizované, na čemž se dodávkou technologie třídění poštovních zásilek podílela společnost Siemens.

Rychlejší cesta zásilky

Dodanou technologii přiblíží popis cesty jedné listovní zásilky. Všichni dobře známe jen začátek a konec tohoto procesu: vhození dopisu do poštovní schránky a následné doručení poštovním doručovatelem. Zkusme si tedy vyplnit mezeru mezi oběma kroky.

Představme si, že v Brně vhodíme dopis do schránky nebo jej podáme na poště. Tak jako ostatní zásilky z celého atrakčního obvodu je i ta naše dopravena do SPU Brno.

Od samého začátku nastupuje automatizace, respektive stroj na oddělování formátu, stavění a razítkování (CFC - Culler Facer Canceller). Toto zařízení, které slouží především ke zpracování netříděné pošty vybrané z poštovních schránek, připravuje zásilky pro další kroky automatizovaného zpracování. Dosahuje výkonu až 36 000 zásilek za hodinu a plní funkce oddělování podle formátu, stavění a razítkování. Hlavním úkolem oddělování podle formátu je rozdělit tok pošty na zásilky vhodné a nevhodné pro strojní zpracování. V praxi to znamená vytřídění zásilek příliš velkých, příliš tlustých či obsahujících tuhé předměty.

Ty jsou z dalšího procesu automatického zpracování vyřazeny a předány k ručnímu zpracování. V současné době musí být v důsledku nevhodného formátu ručně zpracováno jen malé množství pošty, neboť stroj je schopen obsloužit zásilky až do výšky 176 mm a hmotnosti 100 g. Aby byly zásilky připraveny pro další fázi, je nutné jejich tzv. postavení, tedy jednotné srovnání podle adresní strany. Právě to je předmětem funkce stavění.

Premisou pro postavení zásilky je v případě Brna fluorescenční známka nebo předtištěná stavěcí značka. Stroj má navíc ještě sekundární vstupní pracoviště, které umožňuje vkládání stohu urovnaných, ale ještě nepostavených zásilek.

Většinou se jedná o zásilky podané na poštovních přepážkách, které jsou v rámci sítě přemisťovány v přepravkách. Takto postavené zásilky potom procházejí kolem razítkovací hlavy, kde je oražením znehodnocena známka. Postavené a oražené zásilky jsou v přepravkách převezeny ke stroji integrovaného čtení a videokódování (IRV - Integrated Reading and Videocoding Machine).

O předtřídění zásilek se stará stroj, který je kombinací sekce čtečky adres a sekce videokódování online. Čtecí elektronika IRV automaticky čte a interpretuje cílové informace přiváděných zásilek.

Těmi jsou v případě Brna PSČ u rukopisu a PSČ a název doručovací pošty nebo cílového místa u strojopisu. Pokud se čtení nepodaří, zobrazí se okamžitě adresní strana problematické zásilky na obrazovce právě volného videokódovacího pracoviště.

Zde zadávají přečtená PSČ pracovníci videokódování prostřednictvím ergonomické číselné klávesnice.

Až 45 tisíc zásilek za hodinu

Cílová informace je na zásilku natištěna v podobě čárového kódu. V čase mezi snímáním adresy a potištěním zásilky kódem se dopis nachází v tzv. zásobníkové dráze, která poskytuje čas několika sekund potřebný ke čtení a interpretaci adresy či videokódování online.

Nakódované dopisy jsou následně na základě aktuálního třídicího programu rozděleny do 24 přihrádek hrubého třídění, resp. směrů. Stroj takto zpracuje až 45 000 zásilek za hodinu.

Důležitou součástí IRV je i předsnímač čárového kódu, který zabraňuje případnému přetisku již existujícího kódu. Stroj má navíc několik provozních režimů. Lze tak například třídit již dříve nakódované zásilky bez zapojení čtení či videokódování nebo je při třídění dopisů s velmi kvalitně psanými adresami možné stroj spustit pouze v provozu automatického čtení bez aktivace videokódovacích pracovišť.

Chod každého stroje, tedy i IRV, je řízen a sledován na stanici obsluhy s grafickým uživatelským rozhraním. Jasná a transparentní filozofie obsluhy dovoluje převážně intuitivní postup - na její dotykové obrazovce, která umožňuje přístup k hypertextové dokumentaci s navigací a k interaktivnímu katalogu náhradních dílů, se zobrazuje i diagnostika systému včetně chybových hlášení. Přístup k jednotlivým funkcím je pro obsluhu a pro údržbu oddělen.

Jemné třídění zásilek

Nyní, po průběhu strojem IRV, je tedy cílová informace převedena do podoby čárového kódu a zásilky jsou tzv. hrubě předtříděny. V tomto okamžiku se část z nich, určená pro jiná SPU, již vydá na cestu, neboť "jemně" budou tříděny až v cílovém uzlu.

V Brně se zase ke zbylým zásilkám určeným pro spádovou oblast SPU Brno přidají ty, které pro tuto oblast dorazily z ostatních uzlů. Všechny tyto zásilky je potřeba vytřídit najemno, a to se svými 240 přihrádkami umožňuje stroj na jemné třídění (FSM - Feinsortiermachine). Stroj FSM slouží k jemnému třídění zásilek na základě natištěného fluorescenčního čárového kódu. Po jeho přečtení čtečkou čárového kódu nasměruje řízení stroje zásilku do příslušné cílové přihrádky podle běžícího třídicího programu.

To vše se děje s výkonem až 40 000 zásilek za hodinu. Takto vytříděné zásilky se nakonec transportují na jednotlivé dodací pošty k doručovatelům. Všechny stroje ve všech automatizovaných SPU jsou navíc připojeny na centrální systém ADM/SPM, který zabezpečuje centrální správu adresáře a třídicích programů. O vaše poštovní zásilky by tak vždy mělo být dobře postaráno.