Babička sicilského restauratéra Vincenza Conticella říkávala: "Ani jim nezačínej platit, nebo budeš navždy jejich sluhou, nikdy ne svým pánem." Tuhle moudrost Conticello zopakoval, když se ho mafie poprvé pokusila přimět, aby jí platil "za ochranu" 500 eur měsíčně.

Dávka zvaná "pizzo" je běžná v celé jižní Itálii a na některých místech Sicílie ji odevzdává až osm z deseti podniků. I do Conticellovy restaurace se mafiáni vrátili - tentokrát už chtěli 50 000 eur.

Osmačtyřicetiletý muž patří k páté generaci restauratérů v Palermu. Stanul před soudem a ukázal prstem na ty, kdo se ho pokusili vydírat. "Kdybych zaplatil, babička Ermelinda by se obracela v hrobě," povídá Conticello.

Je jedním z mála byznysmenů, kteří se mafii postavili, i pod vlivem mládežnických hnutí proti výpalnému - například skupiny, jež se prezentuje na internetové adrese www.addiopizzo.org.

Drastičtější metody


Odhaduje se, že kriminální syndikáty - Cosa Nostra, neapolská Camorra a kalábrijská 'Ndrangheta - vydělávají ročně 75 miliard eur, na výpalném nebo lichvou.

"Mafie existuje jen díky tomu, že jí podnikatelé platí," tvrdí Tano Grasso, který už počátkem 90. let odmítl odevzdávat výpalné za svou oděvní firmu a založil první hnutí podobných odvážlivců.

Někteří za to zaplatili vysokou cenu - nejvíce palermský obchodník Libero Grassi, který byl zastřelen v roce 1991. A tak Conticello musí mít dnes ozbrojený policejní doprovod.

Odborníci na mafii spojují vzpouru proti výpalnému s vakuem ve vedení mafie, které nastalo po loňském zatčení "bosse všech bossů" Bernarda Provenzana. Teď se ale jiní ambiciózní mafiáni snaží dokázat svou sílu a znovu prosadit "pizzo dávky".

Používají tvrdší metody, než na jaké byli podnikatelé zvyklí - i pumové útoky. V době Provenzanova "mafiánského míru" své oběti přesvědčovali méně drasticky a snažili se vyvolat dojem, že výpalné je celkem rozumná věc, něco jako jiný druh daně.

Dvanáct statečných


Mafiánští kmotři se kdysi v tradiční restauraci, kterou vede Conticello, docela dobře spokojili se "slevou" nebo "pizzou zdarma". Od roku 2000 se ale podniku Focacceria začalo dařit čím dál víc, i díky reklamě, kterou mu majitel dělal v zahraničí.

Restaurace se stala obětí vlastního úspěchu - současně totiž rostla i chuť mafie. "Navíc moji zaměstnanci všude rozhlašují, jak je dobře platím - a to vyvolává závist," poznamenává Conticello.

Pryč jsou dny, kdy se vůdci podnikatelské komunity na Sicílii navzájem povzbuzovali k platbám - na základě fiskální logiky "čím víc z nás bude odevzdávat výpalné, tím míň po nás budou chtít".

Dnes naopak zaměstnavatelská lobby Confindustria hrozí, že vyloučí každého, kdo bude "pizzo" odevzdávat.

"Jenže na ostrově je nějakých 123 000 firem a jen dvanáct z nás mafii vzdoruje," přiznává Conticello. "Kdyby nás bylo aspoň sto nebo tisíc, mělo by to dopad."

Úspěšný sicilský spisovatel Andrea Camilleri na sebe před časem upozornil, když vyzval, aby vláda v Římě poslala do boje s mafií armádu.

Aktivisté, kteří se snaží vymýtit výpalné, to nepovažují za nejlepší nápad - vojáci nemůžou dělat práci za policii.

"Jestli se má něco změnit, pak především mentalita lidí na ostrově, kde i psi patří k mafii," dodává Conticello.

(Reuters)