Úrovní výuky na středních školách se zabývala Sonda nazvaná Kdo nám kazí naše děti, která vyšla v Ekonomu č. 8.
S uvedenými fakty je nutné souhlasit, se závěry bych si dovolil polemizovat. Čeští studenti jsou na začátku středoškolských studií celkem dobří, na konci ne. Můj komentář: Testy patnáctiletých se opírají o výsledky, ne o předpoklady k další práci. Proto nejsou vidět chybějící předpoklady. Mezi ně bych zařadil zmíněnou funkční negramotnost, řada žáků umí písmenka ale fakticky neumějí číst a napsat souvislý text. Podle mého soudu je příčinou převážně obrazová a mluvená komunikace dětí (televize, internet, počítačové hry, časopisy s převahou obrázků) na úkor textové komunikace (knížky, psané dopisy) a když tak esemesky s nízkou jazykovou kulturou. Čtení a psaní je potom pro ně příliš pracné - a to při studiu na střední škole i v praxi chybí. Priorita biflování je autory často uváděná teze bez důkazů. Myslí tím autoři i biflování násobilky nebo pojmu, co je to čtverec? Neoddiskutovatelným faktem je, že zaměstnavatelé chtějí po absolventech odborné znalosti. Proč potom vadí, že střední odborné školy se soustředí na výuku odborných předmětů? Co podle mého nejvíc chybí, to jsou obecné morálně volní vlastnosti: výchova k pracovitosti, trpělivosti, kázni, ohleduplnosti a zodpovědnosti. Výchova dětí a mládeže není ovšem jenom věcí školy, ale celé společnosti. A ta se snaží kladné návyky nepodporovat. Totální zákaz brigád i drobné práce nevede k pracovitosti. A honba za jedničkami ve škole je především výrazem studijní pracovitosti. Vzorem rychlého úspěchu pro děti jsou sportovci a superstar. Mládež povzbuzovaná reklamou chce všechno a hned a za libovolnou cenu. Nejrychlejší a nejsnadnější cestou k rychlému požitku jsou cigarety, alkohol a drogy. A co škola? Ta nesmí kontrolovat, co mají děti ve svých taškách, ať jsou to drogy nebo zbraně. Absolutní špičkou k získání peněz je trestná činnost a škola se ani nedoví "v zájmu ochrany osobnosti", zda byl žák soudně trestán.
Školy jsou zahlcovány tiskovinami o právech dítěte, ale ani slovo o jejich povinnostech. Výchova k uvědomělé disciplině a pořádku je zcela ignorována. Ohleduplnost je ve společnosti nahrazována agresivitou. Prostředí neohleduplnosti podporují i akční počítačové hry. Taková atmosféra vede často k surovosti a šikaně. A škola nesmí "v zájmu ochrany osobnosti" kontrolovat dění na záchodech - nejčastějším místem šikany.
Jak komentovat výchovu k zodpovědnosti? Běžně se říká "ve škole mě nenaučili anglicky" - ale nikdo neřekne "nenaučil jsem se ve škole anglicky". Zodpovědnost za řešení problémů (např. bezdomovců a narkomanů) také má nést někdo jiný. Vlastní zodpovědnost se zcela vytrácí. Nadpis Kdo nám kazí naše děti? je sice novinářsky přitažlivý, ale podstatu problému - zodpovědnost za pokles výkonnosti na střední škole nehledá především u studentů.
A nakonec poznámka: podávání jediné přihlášky do 1. kola bylo i dříve zcela běžné pro většinu žáků základních škol. Jenom pro privilegovanou kastu dětí rodičů, kteří byli schopni platit školné na soukromé střední škole, bylo povoleno podávat více přihlášek, ale jenom jednu na státní střední školu.
Litvínov
