Kariéra trochu jinak

Příběh Jiřího Bárty

Jiří Bárta je ředitelem Nadace VIA od roku 1999. Rozumí byznysu a je i jedním z nejlepších manažerů v neziskové oblasti. "Během posledních let jsem pomáhala mnoha nadacím a myslím si, že VIA je založena na správných principech," řekla o nadaci Madelaine Albrightová, bývalá ministryně zahraničí USA.

Původní profesní dráhu Jiřího Bárty, vystudovaného stavaře, "rozleptaly" otázky jeho známého. "Pracoval jsem v poradenské firmě CS-Project pro severočeskou energetiku. V roce 1993 za mnou přišel Luboš Krbec z Nadace Filia, protože jsem se zabýval projektovým řízením a on chtěl v této oblasti poradit," vysvětluje. "Byl jiný než všichni z neziskového sektoru. Mluvil úplně jiným jazykem. Chtěl profesionálně pomáhat drogově závislým." Krbec prý Bártovi kladl těžké otázky. "Například se ptal: Jak mám vědět, co je pro klienty dobré? Tehdy jsem pochopil, že spolupráce s takovými lidmi je mi milejší než jenom honit čísla," vzpomíná Jiří Bárta.

Bourání tabu

Ještě tak před třemi lety by byl Jiří Bárta považován za "asociála". Myšlenka podnikající dobročinné organizace byla pro část veřejnosti i samotných neziskovek tabu. Zastávaly názor, že by neměly vytvářet zisk. Ten se však na rozdíl od byznysu přerozděluje na další činnost organizace. Dnes téma sociálního podnikání v neziskovkách "frčí".

Podobně se postavil k další novince, jež v Česku teprve "zraje". Tou je podpora komunitních nadací. Ty dělají na nějakém území, které je vnímáno jako celek (historicky, tradičně, geograficky) to, co je nejvíce potřeba. Nezaměřují se na jediné téma, třeba na děti nebo seniory. V posledním desetiletí zaznamenaly obrovský rozmach od Mexika přes Zimbabwe až po Austrálii. V Česku máme zatím jedinou, na nohy se staví další dvě, tři. Přitom v sousedním Německu jich působí 103 a na Slovensku už 10.

Podpoře rozvoje komunitních nadací věnuje Jiří Bárta spoustu energie. Proč? "Třeba Clevelandská komunitní nadace kdysi zachránila dříve kvetoucí město, které se začalo topit v dluzích a mělo nejvyšší kriminalitu v zemi. Nadace dokázala posadit ke stolu všechny, kdo měli zájem na řešení," vysvětluje. Cleveland je dnes prosperující, moderní a čisté město.

Vzdělání pro neziskovky

Co by Jiří Bárta doporučil manažerovi z neziskového sektoru, aby obstál v tržním prostředí? "Nedávno založenou Akademii sociálního podnikání. Jde o komplexní vzdělání pro klíčové manažery neziskovek," vysvětluje. Co je potřeba školit, se Nadace VIA dozvěděla v terénu při realizaci programu CEE Trust (Trust pro občanskou společnost ve střední a východní Evropě). Tam se ukázalo, že bez finanční a profesionální stability se ani neziskové organizace neobejdou.

Nadace tedy ve spolupráci s firmou Philip Morris a pražskou Vysokou školou finanční a správní (VŠFS) vytvořila dlouhodobý program, který se skládá ze tří částí: individuální odborné asistence s pomocí koučů a konzultantů, distančního studia na VŠFS a možnosti získat z grantového fondu příspěvek na realizaci podnikatelského plánu.

Studia se účastní tři klíčoví manažeři z jedné organizace. Pokud vlastní síly neziskovky na problém nestačí, mohou v rámci programu využít Fond technické asistence. Jiný program Cash Flow Management zase pomáhá vzdělávat finanční manažery.

Americká inspirace

Jiří Bárta studoval řízení neziskových organizací na Carnegie Mellon University v Pittsburghu. "Asi jako každý Evropan jsem byl fascinován tím, že tamější společnost funguje zcela jinak. Třeba dárcovství je v USA ohromný fenomén. Lidi se starají sami o sebe. Když má někdo problém, hledá způsob, jak jej může sám řešit. Založí si sdružení, obrátí se na jiné lidi nebo nadaci. Jako poslední instanci volí stát," vysvětluje Jiří Bárta. Proto Nadace VIA podpořila vznik tří nezávislých sdružení, think tanků, které sledují a komentují veřejné věci.

Nežebráme, nabízíme služby

Jiří Bárta zpočátku pracoval zejména s americkými nadacemi, pak s firemními dárci a dnes hovoří i s jednotlivci, individuálními dárci. Lidé, kteří mají trochu víc peněz, chtějí něčemu pomoci. Snaží si vybrat nejkvalitnějšího partnera, který jim pomůže dobře naložit s jejich penězi. "Dnes už opravdu nežebráme, ale poskytujeme službu dárcům," říká. Například manželé Horovi si u Nadace VIA založili dárcovský fond pro pomoc dětem na Podkarpatské Rusi a chtějí do něj přispět i ze své závěti.

"Mimochodem, loni zemřelo v Čechách 2000 lidí bez závěti a bez dědiců. 100 milionů korun tak připadlo státu. Možná, kdyby tito lidé věděli o možnosti věnovat adresně peníze nadaci, rozhodli by se jinak," upozorňuje.

Nadace od svého vzniku rozdělila přes 1902 grantů v hodnotě přesahující 176 milionů korun. "Když jsme vznikli v roce 1997, byli jsme zcela závislí na podpoře amerických nadací. Dnes máme 43procentní podporu od firemních dárců. Přitom jsme na začátku neměli potuchu, jak to udělat, aby nás nějaká firma podporovala," říká Jiří Bárta.