Jak se slaví Vánoce v Evropě

Ne všude totiž naděluje dárky Ježíšek a nikde nemají na štědrovečerním stole naše tradiční jídla, jako je rybí polévka, smažený kapr, bramborový salát a vánoční cukroví. Pojďte s námi nahlédnout do vánočních kuchyní zemí Evropské unie: každý stát má totiž pro vánoční svátky své osobité dobroty a tradiční recepty, které si můžete sami vyzkoušet.

Belgie

Belgické děti byly vychovány k víře ve svatého Mikuláše, tedy Vánoce měly především religiózní charakter, ale v současnosti se o Vánocích v Belgii objevuje i Santa Claus, svým původem ze Spojených států. V dřívějších dobách byly belgické Vánoce především rodinným religiózním svátkem. Dárky se rozdávaly na Nový rok a děti věděly, že dárky jsou od jejich rodičů a ne od Santa Clause. Typickým belgickým vánočním zvykem je, že všichni mladí i staří po rodinné oslavě 25. prosince jdou odpoledne bruslit na zamrzlé kanály. Další tradicí, která se uchovala především v malých vesničkách, je obyčej Tří králů, kdy jsou ve vesnici vybráni tři dospělí muži, ti se převléknou za Tři krále a za zpěvu koled obchází všechny domy. Za to jsou odměňováni drobnými dárky.

Dánsko

Počátkem adventu se na dveřích domů a v domácnostech objevují první poslové blížících se vánočních svátků - adventní věnce. V zemi Hanse Christiana Andersena se o Vánocích nikdy dárky nešetřilo. Připravují se s několikaměsíčním předstihem a Dánové dělají s jejich nákupy velké tajnosti. Podle starého obyčeje totiž musí být každý dárek pro obdarovaného velkým překvapením. Lidé v Dánsku věří, že čím větší překvapení, tím šťastnější budoucnost je čeká.

V Grónsku bydlí Děda Mráz, kterému píší děti z celého světa. Žije v podzemní jeskyni uprostřed věčného ledu.

Finsko

Ve Finsku rozdává radost bělovousý dědeček Velký Ukko. Poznáte ho především podle vysoké červené čepice a laskavého pohledu v jeho moudrých očích.

Francie

Pro vánoční svátky ve Francii je typický bíle oblečený Papa Noel. Především v Paříži, ale také v dalších městech se stále ještě mnohde zachovává zvyk, že po rozdání dárků dospělí členové rodiny spěchají na večeři do dobrých restaurací. Doma zůstávají pouze dříve narození a děti. Vánoční večeře nezapře vyhlášenou francouzskou kuchyni a mívá až dvanáct chodů.

Irsko

Irové na Štědrý večer dávají do oken svíčky, aby posvítili na cestu Svaté rodině a dalším chudým poutníkům. Po štědrovečerní večeři lidé na stůl umísťují chléb a mléko pro Josefa, Marii a malého Ježíška a dveře domu zůstávají nedovřené. To vše jako symbol pohostinnosti.

Itálie

V italských městech nepanuje štědrovečerní nálada, jakou známe od nás, protože ulice kypí zdánlivě běžným životem. Hlubokým zážitkem je však půlnoční mše ve Vatikánu v proslulém chrámu sv. Petra. Svátky začínají až obědem na Boží hod po slavném papežově požehnání Urbi et Orbi. Na slavnostním stole je zpravidla pečené jehně nebo krocan. Ze sladkostí nechybí datle či fíky s různými náplněmi a také místní podoba vánočky nazvaná panettone. Tradici klasických velebných vánočních mužů, dědů a dědečků, známých z většiny států Evropy, v Itálii narušuje jediná žena. Není nikterak pohledná a už vůbec ne mladá. Říkají jí Befana a dárky roznáší až 7. ledna.

Lucembursko

Schéi Chreschtdeeg je pozdrav, kterým se lidé zdraví v Lucembursku a dal by se přeložit jako "hezké vánoční svátky". Koncem listopadu můžete v ulicích potkat Mikuláše, kterému se v Lucembursku říká Kleeschen a 6. prosince obdarovává děti různými drobnými dárky. V předvánočním čase se ulice osvětlují a zdobí svítícími vánočními stromy, vzduch je cítit horkým kořeněným vínem, speciální polévkou s uzeninou a typickými crepes. V Lucembursku jsou Vánoce také velkým rodinným a religiózním svátkem (dárky roznáší Ježíšek a ne Santa Claus); rodina se schází k typickému zimnímu jídlu, kterým je černý pudink s mačkanými bramborami a jablečnou omáčkou.

Maďarsko

Vánoce patří v Maďarsku k nejvýznamnějším svátkům roku. Hluboké kořeny mají i proto, že druhý vánoční den si celý křesťanský svět připomíná svatého Štěpána, tedy jmenovce zakladatele historického maďarského státu. Vánoce jsou tak nejen církevním, ale skutečně celonárodním svátkem. Dárky se rozdávají ještě před štědrovečerní večeří, která bývá bohatá a začíná hned po setmění nebo východem první hvězdy, kdy se rodina postaví ke stolu a pomodlí.

Německo

Německem na Štědrý den prochází Christkind neboli Ježíšek, ale zejména v severních oblastech obchází tradiční Weihnachtsman, který má zrzavé vousy i vlasy, dlouhý plášť a kapuci. Německá vánoční kuchyně nabízí mnoho pokrmů z ryb (pečená štika, candát na roštu, plněný kapr...). Na německých vánočních stolech nechybí ani cukroví - zhruba od 18. století se peče vaječné cukroví, které má různé názvy. Nejčastěji se mu říká "marcipán chudých" nebo "Springle".

Rakousko

Rakouské Vánoce začínají vlastně už 1. prosince, kdy děti otevřou první dvířka v adventním kalendáři. V samotné Vídni však přicházejí Vánoce už 18. listopadu, kdy se otevírají brány prvních adventních trhů. V prvním prosincovém týdnu, kdy se také na adventním věnci zapaluje první ze čtyř svící, si Rakušané - ostatně jako další kulturně spřízněné národy - opatřují podle prastarého zvyku na svatou Barboru snítky třešní s nalitými poupaty. Adventní věnce nechybějí u žádného vchodu do domu nebo bytu. O adventu je také nejvyšší čas na pečení tradičních rakouských vánoček, štol, protože tyto sladké, vůbec velmi nedietní výtvory se musejí nechat řádně uležet. V předvečer svatého Mikuláše se v ulicích rakouských měst i na vesnicích stále ještě ozývá výhružné řinčení čertovských řetězů a děti po odříkání básničky dostanou nadílku. Nejrozšířenějším štědrovečerním pokrmem jsou ryby a drůbež v rozmanitých úpravách. I v rakouských domovech se po večeři zapálí svíčky na stromku a rozdávají se dárky.

Nizozemsko

Nizozemský Mikuláš se jmenuje Sinterklaas. Děti věří, že k nim přijíždí na parníku ze Španělska několik dní před 5. prosincem. Tato událost odehrávající se v docích je velkou slavností, kterou díky televiznímu přenosu mohou sledovat miliony dětí a jejich rodičů. Sinterklaas přijíždí na koni a je doprovázen družinou. 4. prosince v noci objíždí se svým pomocníkem Černým Petrem střechy domů a do připravených bot dětem komínem posílá drobné dárky. Ve východní části Nizozemska se během adventu udržuje tradice troubení na ručně vyrobené rohy - midwinter-hoornblazen, což oznamuje příchod Ježíška.

Polsko

V Polsku vítají první hvězdu na nebi, která se na obloze na Štědrý den objeví po soumraku, jako hvězdu betlémskou. Vánoce zde začínají už adventem, kdy děti začínají vyrábět různé ozdoby na stromeček. Pod každým stromečkem je připravena trocha sena, protože tam lidé věří, že Ježíšek schází z nebe s oslátkem. Dárky se rozdávají ještě před hostinou. Vánoční svátky zaujímají u polského národa to nejpřednější místo, a proto na půlnoční bývají chrámy a kostely zaplněné.

Portugalsko

Portugalci mají svůj svátek zvaný Consoda, který se slaví na Štědrý den ráno. Na stůl prostírají talíře pro duše mrtvých a servírují jim jídlo. Věří, že tento skutek jim v příštím roce přinese štěstí. Oslavy Vánoc jsou spojeny se silným náboženským založením Portugalců.

Řecko

Řekové jsou velice nábožensky založený národ a od toho se také odvíjí oslava vánočních svátků. Důležitým patronem Řeků je svatý Mikuláš, který má ochraňovat námořníky od rozbouřeného moře. Na Štědrý večer obchází děti na vesnici všechny domy a zpívají vánoční koledy - tzv. kalanda. Za to dostávají malé sladké odměny. Dárky se rozdávají až 1. ledna, na den sv. Basileje, který je obdobou Santa Clause. Na tento den se koná také slavnost "obnova vod", během které se všechny džbány na vodu v domě vyprázdní a naplní se svatobasilejskou vodou. Tento rituál je doprovázen obětí najádám, bohyním pramenů a fontán. Vánoční oslavy končí 6. ledna, kdy kněz smočí krucifix v moři a uděluje požehnání.

Slovensko

Slováci slaví Vánoce stejně jako my, ale protože jsou nábožensky hlouběji založení než Češi, prožívají Vánoce více jako křesťanský svátek. Sváteční tabule se mírně liší. Na Štědrý den se na Slovensku nejí rybí polévka, ale kapustnica, což je něco jako naše zelňačka, na stole jsou také opékance či bobalky, bochánky velikosti ořechů pečené z kynutého těsta, jedí se spařené a posypané mákem, podstatná součást menu jsou oplatky, které se jí s medem a česnekem, místo vánočky se pečou koláče a bábovky, bramborový salát nechybí, jen kapra častěji vytlačují jiné ryby.

Španělsko

Ve Španělsku přicházejí Tři králové, kteří sice slaví svůj svátek až v lednu, ale nadělují o Štědrém dnu. Děti jim jdou ulicemi v ústrety s rozsvícenými lampiony.

Švédsko

Ve Švédsku obchází domy stařeček Jultomten v doprovodu skřítků a trpaslíků. K vánočním tradicím však ve Švédsku patří více než kdekoli na světě oslava svátku svaté Lucie, která připadá na 13. prosinec. Mladé dívky se už od nepaměti oblékaly do bílých splývavých šatů a na hlavu si dávaly věnec s hořícími svíčkami. Při večeři obsluhovaly u stolu své rodiče, aby jim tak vyjádřily dík za jejich pozornost a péči.

Velká Británie

Původně bylo vánoční veselí v ostrovní říši jedním velkým karnevalem. Puritáni Vánoce okleštili o lidovou veselici a proměnili je ve svátky rodiny za zavřenými dveřmi, ale tradiční zvyky pálení vánočního polena, zdobení příbytků větvičkami cesmíny a jmelí, přípravy tučné husy, vykrmeného krocana a vánočního pudinku se jim vymýtit nepodařilo. Hlavní vánoční svátek připadá na 25. prosince. O Vánocích nenavštěvuje děti ve Velké Británii Ježíšek, ale sv. Mikuláš. Znají ho tu pod jménem Santa Claus a důkladně se na jeho příchod připravují. Do krbu nebo za okno zavěsí punčochu, aby jim do ní mohl v noci z 24. na 25. prosinec nadělit drobné dárky a cukroví. Zvyk strojení vánočních stromečků se do Anglie rozšířil z kontinentu a byl přijat spolu s protestantskou vírou. n

Pramen: Informační centrum EU v Praze

Rýnský Spekulatius

700 g hladké a 100 g hrubé mouky, 100 g moučkového cukru, 200 g másla, 100 g medu, 0,5 dl smetany, 2 žloutky, 1/2 lžičky soli, balíček prášku do pečiva, lžička jemně umletého perníkového koření: 24 g skořice, 4 g hřebíčku, 3 g kardamomu, 10 g vanilky, 5 g badyánu.

Důkladně umícháme cukr s máslem, postupně přidáme ostatní suroviny a koření a dobře vypracujeme. Tuhé těsto vyválíme na tenký plát. Vykrajujeme různé vánoční tvary a upečeme v mírně vyhřáté troubě dorůžova.

Tradiční britský vánoční pudink (Christmas pudding)

80 dkg hovězího loje, 45 dkg zkaramelizovaného cukru, 12 dkg citronové kůry, 12 dkg kandovaného ovoce, kávová lžička muškátového ořechu, 45 dkg strouhané housky, 22,5 dkg prosévané mouky, 45 dkg vajec (vážíme ve skořápce), sklenice (na bílé víno) koňaku, 1/2 litru mléka.

Do dobře ušlehaných vajec zpracujte přísady, přidejte mléko a vše umíchejte. Celé nechte stát 18 hodin v chladu, přidejte koňak a těsto potom vlijte do dobře tukem vymazané pudinkové formy a vařte v páře 8 hodin. Udané množství stačí na přípravu pudinku pro 20 až 28 osob. Vánoční pudink vydrží při dobrém uskladnění rok i déle.