Za Mikešem do Hrusic

 
Snímek: ČTK

V prosinci uplynulo 120 let od narození a padesát let od smrti Josefa Lady (1887 - 1957). Osobitý styl ikony české ilustrace a kresby pozná dnes každé malé dítě - nelze jej zaměnit. Lada, který proslul především jako ilustrátor pohádek pro děti (a také Haškova Švejka), čerpal svoji inspiraci do značné míry z okolí svého rodiště, středočeských Hrusic.
A místní si svého slavného rodáka dokáží náležitě vážit. Dnes se můžete z Hrusic, jež měly k 31. prosinci 2004 celkem 480 obyvatel, vypravit pěšky po stopách kocoura Mikeše nebo tu zajít do proslulé hospody U Sejků. Ale půvabná středočeská krajina kolem Hrusic nabízí mnohem víc. Pojďte se podívat!

Starobylý kostel i malovaná hospoda
Výlet do Hrusic by stál za to, i kdyby se žádný Josef Lada nikdy nenarodil. Jde totiž o starobylé sídlo s historií delší než 800 let - první zmínka o obci (dříve psané též jako Hrušice) pochází už z roku 1205. Svědkem časů dobrých i zlých je zejména zdejší kostel zasvěcený svatému Václavu.
Tento založením i dispozicí románský chrám tu vystavěli zřejmě začátkem 13. století a jeho hlavní chloubou je hodnotný románský portál z červeného pískovce, pravděpodobně dílo mnichů z nedalekého sázavského kláštera. Zajímavostí je, že tento starý portál byl v 16. století v souvislosti se stavebními úpravami zazděn a znovu na denní světlo mu pomohla náhoda. Úder blesku v roce 1853 totiž způsobil mimo jiné prasklinu v kostelní zdi - a portál byl opět na světě.
Z ladovských památek můžeme v Hrusicích navštívit Památník Josefa Lady, nacházející se na konci obce v domě, který si pro sebe začal v meziválečné době malíř stavět. Expozice představuje Ladovy obrazy, kresby, ilustrace i předměty z jeho osobní pozůstalosti. Rodný dům Josefa Lady se nedochoval, byl zbourán v roce 1932. Dnes můžeme na jeho místě spatřit na novější budově, patřící malířově neteři, alespoň pamětní desku. Na prostranství před kostelem pak stojí Ladův pomník.
Charakteristickou atmosféru vyzařuje zmíněná hospoda U Sejků. Rodina Sejků z Benešovska, s níž byl Lada v přátelských vztazích, ji provozovala od roku 1912 a ve vlastnictví tohoto rodu je - s nucenou pauzou v období komunismu - dodnes. Když vejdete do budovy, kde se odehrála rvačka ze slavného Ladova obrazu, uvidíte na stěnách imitace jeho kreseb, třeba slavného vodníka nebo kocoura Mikeše.

Po stopách kocoura Mikeše
Pohádku o tom, jak šel černý kocour Mikeš do světa, zná skoro každé české dítě. Po stopách slavného kocoura se ovšem dnes mohou vypravit výletníci všech věkových skupin: stačí sledovat značenou stezku, která nese jméno Cesta kocoura Mikeše. Dvanáct kilometrů dlouhá trasa vás dovede až do Říčan, na cestě budete mít dvanáct informačních tabulí.
Děti ocení hlavně spojitost s Ladovými pohádkami - půjdete například místy, kde Cikáni měli Mikeše zavřít do pytle či kde se kocour hřál s pasáčky u ohně. Všechny pak určitě oblaží daleké výhledy do malebné krajiny středních Čech.

 
"Ladův" kostelík - bývalý farní kostel sv. Václava je nejvýznamnější hrusickou kulturní a architektonickou památkou. Nejcennější součástí je románský ústupkový portál vytesaný z červeného pískovce.
Snímek: Štěpán Vítek

Od moderní hvězdárny ke středověké zřícenině
V okolí Hrusic najdeme docela členitý terén - směrem k jihu tu krajina spadá strmě k řece Sázavě, povrch je rozbrázděn hlubokými údolími četných potoků. Nejvýše tu ční vrch Pecný (546 m), na jehož jižním úbočí se nachází Ondřejov.
Obec je proslulá zejména zdejší hvězdárnou, kterou v současnosti spravuje Astronomický ústav Akademie věd ČR. Dnes se sice jedná o moderní vědecké pracoviště, které kromě jiného disponuje největším hvězdářským dalekohledem v Česku, ale historie hvězdárny je poměrně stará. První soukromou hvězdárnu totiž začali u Ondřejova stavět už na přelomu 19. a 20. století, vlastní observatoř pak vznikala od roku 1905 podle projektu Josefa Fanty. Starou hvězdárnu a její okolí je dnes možné si prohlédnout v letní sezoně s průvodcem (v zimě jen po předchozím objednání); navštívit lze i novou observatoř, která se zabývá výzkumem Slunce, vysoké atmosféry a umělých družic.
Asi pět kilometrů jižně od Hrusic, v lese nad pravým břehem Sázavy, najdeme konzervovanou zříceninu hradu Zlenice. Hrad byl založen někdy v 1. polovině 14. století, a ačkoli přestal být obýván už záhy po roce 1460, dochovaly se z něj do dnešních dob poměrně rozsáhlé zbytky. Nejvýznamnějším držitelem hradu byl Ondřej IV. z Dubé a Zlenic, který se vypracoval až na pozici nejvyššího sudího českého království a patřil k významným podporovatelům vlády Karla IV.
Romantická zřícenina svou výraznou podobou přitahovala od 19. století nejen trampy a výletníky, ale také četné romantické malíře. Mezi ty, kterým sloužily Zlenice jako předloha, patří například Adolf Liebscher a Hugo Ullik, hrad najdeme i na skice Františka Alexandra Hebera, který jako první systematicky popsal české hrady a tvrze. A Zlenice ovšem neunikly ani pozornosti Josefa Lady, zřícenina tvoří pozadí na Ladově obrázku Bruslař na rybníce z roku 1927.
Ke zřícenině Zlenic se dá dostat jedině pěšky nebo na kole, vhodným východištěm je tři kilometry vzdálené nádraží v Senohrabech. Pokud návštěvu Zlenic spojíte s procházkou podél Sázavy proti proudu řeky (červená značka) a vrátíte se zpět do Senohrab po modré, počítejte asi se dvěma hodinami chůze.

Štěpán Vítek

Jak se tam dostat
Hrusice leží těsně u dálnice D1, asi 30 kilometrů jihovýchodně od Prahy. Cesta autem z centra metropole netrvá více než 30 minut (výjezd Mirošovice). Snadné je i spojení vlakem, do zastávky v Mirošovicích (spojení nejméně 1x za hodinu) to z Prahy trvá 45 minut. Od vlaku dojdete do Hrusic pěšky po žluté značce během dvaceti minut.

Informace
* www.laduv-kraj.cz  (stránky Dobrovolného svazku obcí Ladův kraj)
* http://hrusice.pragmatic.cz  (informace o obci Hrusice)
* www.obecondrejov.cz  (informace o obci Ondřejov)
* www.posazavi.com  (turistický portál posázavské oblasti)

Kde se ubytovat
V samotných Hrusicích žádný hotel ani penzion nenajdete, hlavu ale lze složit v blízkém okolí. Penzion U Studny v sousedních Mnichovicích nabízí příjemné prostředí za rozumné ceny (450 Kč /os. včetně snídaně).
Hotel S. E. N. u Senohrab byl vystavěn jako napodobenina středověkého sídla a míří na movitou klientelu, čemuž odpovídají i ceny: noc v dvoulůžkovém pokoji tu mimo sezonu pořídíte od 3250 Kč.