Míra optimismu se v Evropě různí

Krize na hypotečních trzích bude sice v příštím roce pro celosvětovou ekonomiku představovat jistou hrozbu, pro konkrétní vlastní firmu ale nebezpečím nebude. To je jeden z hlavních závěrů exkluzivního průzkumu mezi manažery ze šesti evropských zemí s názvem "Handelsblatt Business Monitor".

Téměř osm z deseti manažerů tak počítá s tím, že se hypoteční krize v roce 2008 na finančních trzích odrazí. Podle třiceti procent dotázaných bude mít dopad "výrazný", dalších 47 procent počítá s tím, že vliv krize sice bude cítit, ale "spíše v menší míře". Pouhých osm procent dotázaných si myslí, že se krize do vývoje ekonomiky nepromítne vůbec, a zbývajících 14 procent se neodvažuje vývoj prognózovat.

Skeptičtí Francouzi

Obzvlášť velké obavy mají manažeři ve Francii. Zde se více než polovina respondentů domnívá, že krize bude mít na světové hospodářství "výrazný" dopad. V Itálii a Německu je skupina skeptiků podstatně menší - celkem 17, respektive 21 procent. V Německu nicméně 71 procent manažerů nevylučuje, že dopady krize budou do jisté míry znatelné.

Ekonomové a analytici mají obavy především z vývoje ekonomiky ve Spojených státech. Ta podle nich bude v příštím roce kvůli turbulencím na finančních trzích a krizi na trhu s nemovitostmi trpět. "To se přímou či nepřímou cestou promítne také do hospodářského vývoje jiných zemí," uvádí ve své prognóze na příští rok například německá Commerzbank.

Z případných negativních dopadů na vlastní firmu však manažeři příliš strach nemají. Toho, že by se současná hypoteční krize mohla negativně promítnout do situace vlastní společnosti, se obává jen každý desátý z dotázaných. Více než třetina z nich (37 procent) počítá s "mírnými" dopady, dalších 38 procent si myslí, že se krize do jejich aktivit nepromítne vůbec. I zde jsou opět nejvíce pesimističtí Francouzi, nejoptimističtější naopak Italové. V Německu polovina respondentů nepočítá s žádnými důsledky, "výrazné" důsledky předpovídá osm procent a "mírné" 42 procent dotázaných.

Obavy nemají společnosti vesměs ani z konkurence dolarových regionů, které nyní mohou těžit ze slabé americké měny. Celkem 71 procent dotázaných nemá ze slabého dolaru žádný strach.

Zisky vzrostou, i když méně

Pro příští rok jsou proto manažeři optimističtí - počítají s tím, že jejich zisk i obrat budou výrazně růst, i když to bude v menší míře než letos. Průměrně počítají s růstem obratu o zhruba šest procent. Nejhorší očekávání mají Italové a Francouzi, kteří předpokládají v průměru růst jen o 3,2 procenta, respektive 5,9 procenta. Britové jsou přesně v průměru, Němci stejně jako Švýcaři nad ním - očekávají růst o 7,2, resp. 7,5 procenta. Nejlepší očekávání mají Rakušané, kteří počítají s tím, že se jejich tržby zvýší o 10,6 procenta. Tyto prognózy nicméně poněkud relativizuje fakt, že část manažerů (s výjimkou Němců) nechtěla na tuto otázku odpovědět. Nejistí jsou především Francouzi.

Podobná je situace i u prognózy zisků. Zde jsou si nejvíce nejistí Italové - 14 procent z nich na otázku ohledně vývoje výnosů odpovědělo "nevím". U Francouzů to bylo 11 procent. Celkově jsou ale manažeři optimističtí: celkem 55 procent všech dotázaných počítá s tím, že se jejich zisky v roce 2008 ve srovnání s rokem 2007 zvýší.

Zaměstnanců přibude

Skutečnost, že jsou letos manažeři opatrnější, je nicméně vidět na tom, že vloni byly jejich prognózy optimističtější - se zlepšením počítalo 62 procent dotázaných. Oproti loňsku se navíc zvýšila z 22 na 29 procent i skupina těch, kteří očekávají stabilně stejné zisky. Pesimistický názor projevilo celkem osm procent respondentů.

Jak stabilní je podle manažerů postavení jejich společností, je vidět na jejich plánech v oblasti investic a přijímaní nových zaměstnanců. I navzdory obavám ze slabšího vývoje ekonomiky podíl firem, které chtějí počet svých spolupracovníků v příštích 12 měsících rozšířit, převyšuje o 31 procent podíl těch, které chtějí naopak propouštět.

Při drobnějším pohledu na jednotlivé země jsou nicméně vidět jisté rozdíly. Pozitivně se k nové pracovní síle staví Švýcarsko, Itálie a Francie, zatímco Německo, Británie a Rakousko se mírně horší. Poslední tři země jsou nicméně také státy, které v posledních letech vykazovaly stabilní růst.

Krize na hypotečním trhu má očividně větší dopad, co se týče zamýšlených investic. Zde je klesající trend vidět ve všech šesti zemích. Přestože investiční plány společností nejsou tak rozsáhlé jako vloni, zdaleka to ještě neznamená, že by firmy chtěly investice snižovat nebo dokonce stornovat. Manažeři spíše počítají s tím, že jejich investiční plány zůstanou konstantní.