V Evropě jsou akciové opce nejvíce rozšířeny ve Francii - v zemi, kde si stát stále zachovává silný vliv v důležitých společnostech.
V žebříčku dvacítky nejlépe placených evropských manažerů časopisu Fortune je plná polovina Francouzů. Vede Carlos Ghosn, šéf automobilky Renault, který si v roce 2006 přišel celkem na 45,5 milionu dolarů (bez odměn vyplacených japonským Nissanem, v němž má Renault majetkový podíl). Z této sumy na akciové opce připadlo 43 milionů dolarů.
Ghosn tak dostal zhruba sedmkrát tolik než v roce 2005 a dvakrát tolik než druhý nejlépe odměňovaný manažer Evropy Jean-Paul Agon ze společnosti L'Oréal.
Kvůli akciím v podezření
Akciové opce jsou ve Francii horkým politickým tématem. Veřejnost nejvíce kritizovala Noela Forgearda, který loni opustil koncern EADS se zlatým padákem v hodnotě 11 milionů dolarů. Přitom nesl podstatný díl odpovědnosti za velké zpoždění výroby velkoletadla A 380 v dceřiné firmě Airbus, což se podepsalo na propadu jejích akcií. Forgeard i další členové vedení EADS jsou policejně vyšetřováni pro podezření ze zneužití informací v obchodním styku, protože své opční akcie loni prodali těsně před poklesem jejich ceny. Nový šéf EADS Louis Gallois se na podzim vyslovil pro úplné zrušení akciových opcí, protože "je to pochybný systém podobný loterii".
Loni zvolený francouzský prezident Nicolas Sarkozy prosazuje zákon, který by omezil výši "zlatých padáků" pro odcházející vrcholové manažery. Premiér Francois Fillon naopak loni v prosinci vystoupil s názorem, že opční akcie by měly být dostupné nejen manažerům, ale i ostatním zaměstnancům.
Vášnivá debata v Německu
O příjmech vrcholových manažerů se vášnivě debatuje i v Německu. Podle průzkumu agentury Emnid si více než 60 procent dotázaných přeje, aby pro manažery existoval zákonem stanovený "příjmový strop". S něčím takovým však vládní velká koalice nepočítá.
"Kontinentální Evropa se snaží přiblížit Británii, kde je odměňování vrcholových manažerů po velkých skandálech z 90. let průhlednější," míní Belinda Hudsonová z poradenské společnosti Mercer.
Akciové opce jsou nejvíce rozšířeny v USA. "V té či oné podobě je uplatňuje zhruba 90 procent firem obchodovaných na burze," podotýká Marek Hatlapatka ze společnosti Cyrrus. Podle něj se podíl opcí na celkovém počtu vydaných akcií v USA pohybuje mezi 15 až 20 procenty.
Výkonní ředitelé velkých společností tam drží akcie a předkupní právo na ně v průměru osmdesátkrát přesahuje jejich platy, uvádí výzkumná organizace Conference Board. V průměru si vrcholoví manažeři loni celkem přišli na 9,8 milionu dolarů.
Akciovým opcím přicházejí na chuť také společnosti v Japonsku, kde dosud manažeři dostávali velké sumy "na rozloučenou" při odchodu do důchodu.
Akcie francouzské společnosti Alstom, třetího světového výrobce zařízení pro elektrárny, se včera dopoledne na pařížské burze zřítily o 11 procent. Propad způsobila zpráva, že její výkonný ředitel Patrick Kron uplatnil své předkupní právo na 100 tisíc akcií po 17,20 eura. "Investoři si to vyložili tak, že vedení má pochybnosti o budocnosti firmy," komentoval pro agenturu Bloomberg Patrice Lambert de Diesbach z firmy CM-CIC.
Předkupní právo na další akcie v celkové hodnotě 45 milionů liber šterlinků (skoro 1,7 miliardy korun) koncem loňského roku získal například Arun Sarin, výkonný ředitel mobilního operátora Vodafone Group.
Protože Sarin prodal málo výnosný "okrajový" byznys a soustředil firmu na rychle rostoucí trhy (Indie, Turecko), kurz akcií během roku 2007 stoupl zhruba o třetinu. Zhruba čtvrtinu z balíku opčních akcií může uplatnit ihned, napsal list Sunday Times.
