Velmi často se jedná o postgraduální kurs, tedy program určený pro ty, kdo již absolvovali vysokoškolské studium. Cílem ale není specializace na nějaký obor, například na marketink, management či vedení firmy. Existují programy koncipované jako řádné denní studium, jiné jako distanční a podobně. Není tedy MBA jako MBA. Už jen v samotné "top-lize" amerických škol existují mezi jednotlivými instituty, jako je například Harvard či Kellogg, velké rozdíly. Nemluvě o různých programech, které si MBA říkají, ale mají s ním jen pramálo společného.
Pro koho MBA je?
Program je pro všechny, kdo již mají ukončené vysokoškolské vzdělání a disponují několikaletou praxí. Většinou jsou to tedy lidé ve věku mezi koncem dvaceti a koncem třiceti let. Z pohledu kariéry existují dva druhy zájemců o MBA. První jsou ti, kteří jej chtějí využít k tomu, aby se ve firmě mohli chopit důležitějších úkolů, druzí jej chtějí využít k přechodu do jiného zaměstnání. V obou případech znamená studium cestu ven z profesní slepé uličky. Specialistům, jako jsou například inženýři, pomáhá dostat se do vedoucí pozice, v níž se musí potýkat s úkoly, na které je jejich studium nepřipravilo.
Všem ostatním naopak umožňuje se dostat do sektorů, pro které nejsou se svým vzděláním kvalifikováni. Studium by absolventům mělo dát to správné "vybavení" pro funkci manažera.
Co je jeho obsahem
MBA je všeobecné studium managementu, tudíž obsahuje všechny pro vedení firmy důležité oblasti. To ale neznamená, že by absolvent nakonec byl ve všech těchto oblastech expertem. Rozhodující je, aby pochopil, jak se tyto úkoly na sebe váží a aby byl schopen spolupracovníky různých oddělení vést a kontrolovat.
Ke klíčovým oblastem studia patří finance a účetnictví, marketink, provozní marketink, management lidských zdrojů a samozřejmě královská disciplína: strategie. Dále je to pak předmět zvaný "economics", který má studentům dát přehled v oblasti ekonomiky a kvantitativní analýzy.
Studium je rozděleno do hlavní části zvané "core courses" a do volitelných předmětů neboli "electives". Při dvouletém studijním programu, jaký je například běžný v USA, zabírají "core courses" zpravidla celý první rok. V Evropě, kde jsou velmi rozšířené i jednoleté programy, jsou to jen dvě třetiny roku neboli dva trimestry.
Entrepreneurship - Podobně jako tržně orientované společnosti reagují i business schools na změnu situace na trhu a přizpůsobují se požadavkům svých "zákazníků" neboli firem. V devadesátých letech, kdy internet zažíval rozmach, to vedlo k tomu, že většina dobrých škol zavedla předmět "entrepreneurship". Najednou totiž všichni studenti již nesnili jen o kariéře v průmyslu či investičním bankovnictví, ale o založení své vlastní internetové firmě.
Doby se sice změnily, ale předmět "jak se nejlépe postavit na vlastní nohy" zůstal. Právě podnikatelské smýšlení je ale také to, co dnes klasické velké firmy hledají a potřebují. Vytváření business plánů proto dnes patří ke standardnímu repertoáru. Celá řada škol šla ještě dále a svým studentům nabízí možnost si během studia vlastní firmu opravdu založit.
Leadership - V poslední době se mnohé MBA programy vzdalují od klasického modelu a přibližují se něčemu, co by se dalo nazvat leadership program. Vždyť i většina škol v USA dnes o sobě tvrdí "we educate leaders". Přehnaně řečeno to znamená, že jim již nejde jen o výuku předmětů, ale také o psychologické tréninkové kempy. Zda se jedná jen o "módní výstřelek" či přesně o to, co firmy dnes potřebují, to ukáže budoucnost.
Jazyky a soft skills - Jedním z často přehlížených aspektů MBA studia je také možnost si kromě angličtiny prohloubit či se naučit jiné cizí jazyky. To platí především pro školy ve Francii, Španělsku a Itálii, kde se často vyučuje dvojjazyčně. Zajímavá je tato možnost samozřejmě také pro Čínu.
Kromě toho se ale na business school dá naučit mnoha "soft skills". Kdo se nenaučí prezentovat se během takového programu, ten už se to nenaučí nikdy. Sebehodnocení a jiné věci, které mohou znít jako "psycho", dnes standardně patří ke každému MBA programu. Oblíbené jsou také "tréninky", které studenty dovedou až na hranici jejich emocionálních, mentálních a fyzických sil. Některé školy v tom dokonce nabízejí individuální koučování.
Styl výuky
Program MBA se ničím nepodobá tomu, co známe z vysokých škol. Student, který poprvé sedí v posluchárně některé z business school, se cítí spíše než na akademickém setkání být v nějaké televizní show. Kouzelným slůvkem je interakce, diskuse jsou pravidlem. Pověstně známé jsou také takzvané cold calls neboli přímá oslovení studenta docentem: "A co si o tom myslíte vy?" Business schools nejsou nic pro samotáře. Důležitá je práce ve skupině, což má studenta připravit na to, co jej jednou čeká: týmová práce, sociální kompetence, schopnost se prosadit.
Každá dobrá škola navíc prosazuje i "peer learning" neboli názor, že je možné se od spolužáků a jejich pracovních zkušeností naučit stejně tolik jako od docentů a profesorů. Koneckonců jde u MBA vždy o to, jak lze různé problémy řešit, jak se řešily a jak se řešit budou. A právě proto je spolupráce studentů důležitá.
Pokud ale soused nemá příliš pracovních zkušeností, pak jako diskusní partner či informační zdroj nepřipadá v úvahu. To je jako v tenise: kdo trénuje jen s hráči, kteří jsou horší než on sám, pak sice může ukázat, jak dobrý je, sám se ale příliš zlepšovat nemůže.
Nezvyklá pro evropské studenty často bývá i velmi rozšířená metodika případových studií neboli "case studies". Užívá je většina business schools, u některých MBA programů tvoří dokonce dvě třetiny výuky. Poprvé byla tato metoda využita na Harvardu. Práce s případovými studiemi simuluje situaci rozhodování, s nimiž se studenti posléze v reálném životě musí neustále potýkat.
Ještě bližší realitě je projektová práce. Jejím cílem je individuálně či v týmech pracovat na konkrétních firemních projektech. Především u MBA programů, které lze absolvovat souběžně se zaměstnáním, je možné nabyté znalosti rovnou převést do praxe. To je pro mnoho firem jeden z důvodů, proč svým spolupracovníkům MBA studium financují.
Co MBA přináší?
Bez pochyby je pravdou, že mnoho velkých amerických top manažerů MBA má. Pohled na statistiku ale naznačuje, že ne každý MBA absolvent může dosáhnout na nejvyšší příčku. Vždyť jen harvardská business school každoročně na trh "vychrlí" na devět set nových absolventů. MBA jim dodá potřebné vybavení pro kariéru v managementu, její zárukou ale není. Navíc rozhodující není formální diplom, ale škola, na které student výuku absolvoval. Kdo si myslí, že mu pomůže titul získaný na "horší" škole, ten se obvykle mýlí. Takový diplom na trhu práce příliš velkou cenu nemá. Ovšem hodnocení školy může být různé, jak ukazuje tabulka. Záleží, jak si které ze škol váží budoucí zaměstnavatel.
Z podkladů deníku Handelsblatt zpracovala Barbara Bublíková
