Čínský bankovní systém a jeho specifika

Čínský bankovní systém má za sebou dynamické změny posledních tří desetiletí, které vedly k tomu, že dnes jsou přední čínské banky hodnoceny řadou nezávislých zdrojů jako flexibilní, bezproblémové, které dokážou kvalifikovaně komunikovat se zahraničními partnery. Současnému bankovnímu sektoru dominuje tzv. velká čtyřka, která drží asi polovinu bankovních aktiv. Tvoří ji Agricultural Bank of China, Bank of China, China Construction Bank a Industrial and Commercial Bank. Dále je zde 12 národních akciových bank a sto regionálních komerčních bank.

Přitom ještě do roku 1978 měla Čína pouze tři státní banky, pak vzhledem k administrativnímu uvolnění začaly vznikat banky nové, nadále státní. V roce 1995 byla založena první soukromá čínská banka. V mezičase se na trh dostaly i pobočky zahraničních bank, od roku 1981 zde působí mateřská společnost Komerční banky Société Générale, která poskytuje platební, zajišťovací a devizové služby v zahraničních měnách včetně financování.

Úvěrový systém doplňují desítky tisíc místních úvěrových družstev a trojice bank se zvláštním posláním. Hustota poboček kopíruje stávající ekonomickou sílu a stupeň rozvoje provincií.

Bankovní produkty jsou v tuto dobu soustředěny především na industriální úvěrování. Nicméně vývoj ekonomiky přináší tlak na rozšiřování bankovních služeb. Silná poptávka se předpokládá po retailových službách, zejména po hypotékách. Kromě toho poroste poptávka firem po dalších sofistikovanějších produktech.

Nešvary z minulosti, počínaje vysokým podílem špatných úvěrů, malou automatizací vnitřních bankovních procesů a přezaměstnaností, se postupně řeší. K tomu přispívá zavádění nových IT systémů, modernizace počítačového vybavení, zlepšování komunikace a odborných znalostí.

Patrné jsou regionální rozdíly. Zatímco v jihovýchodní a jižní Číně se nachází relativně velký počet poboček zahraničních bank a všechny významné místní banky, v západní Číně je síť řídká. V nejchudších provinciích jsou banky většinou jen v hlavním městě.

Právě v západních oblastech se můžeme setkat, na rozdíl od těch vyspělejších, s administrativní náročností a i s laxností bankovních úředníků. Týká se to zejména regionálních bank a záložen či menších poboček. Právě u nich je nutno se připravit i na omezenou produktovou nabídku, nižší odborné znalosti a komunikační problémy.

Proto je vhodné, aby banka čínského partnera patřila mezi bankovní domy s celočínskou působností nebo byla jednou z největších bank v šesti provinciích, pěti autonomních oblastech či městě Čchung-čching. Jmenovat lze například Guiyang Commercial Bank, Xining City Commercial Bank, Lanzhou City Commercial Bank a jiné. O seznam těchto bank lze požádat svou českou banku.

Z našich zkušeností vyplývá, že při operacích, které se jeví příliš výhodně, je dobré zachovávat opatrnost. Obchod s tímto teritoriem se vyznačuje i neúměrnými náklady spojenými s vymáháním nezaplacených dodávek. Ty pak mohou zakázku dramaticky prodražit a zneefektivnět. Proto je na místě opatrnost při výběru partnera a doporučuje se maximálně využít platební a zajišťovací bankovní produkty. Nejčastěji se využívají dokumentární akreditivy. Ty snižují často opodstatněné obavy jak na straně exportéra, že nedostane včas a řádně zaplaceno, tak importéra, který potřebuje za svoje peníze zboží v požadovaném množství a kvalitě. Odeslat zboží bez zajištěné platby nebo zaplatit bez zajištění dodávky zde představuje velmi nepřiměřené riziko.

U zaběhnutých obchodních vztahů jsou též využívána dokumentární inkasa. Ta je vhodné použít zejména u importních operací, či když jedním z dokladů je konosament. Pokud se setkáme s bankovními zárukami, pak se většinou jedná o bankovní záruky za účast ve veřejné soutěži, za vrácení zaplacené akontace a za správné provedení smlouvy.

Vzhledem k atraktivnosti čínského trhu Komerční banka zorganizovala na toto téma v poslední době již několik akcí. Jednak společně s agenturou CzechTrade uspořádala tři semináře, a to v Praze, Brně a Jihlavě. Všechny konference byly hojně obsazené jak firmami zkušenými, tak i těmi začínajícími.

Druhou významnou aktivitou byla loni v květnu podnikatelská mise 18 klientů do Pekingu a Čcheng-tu, pořádaná ve spolupráci se Société Générale v Číně. Právě v Čcheng-tu, v centru západní Číny, se v té době konal mezinárodní veletrh, jehož součástí byla Národní výstava ČR s účastí téměř 70 našich firem. Cílem bylo přiblížit účastníkům čínskou ekonomiku, zvláštnosti trhu, právní formy společnosti, základy daňového systému a systém investičních pobídek.

O úspěšnosti akce svědčí i slova Jiřího Šářece, tajemníka aliance Česká dobývací technika: "Pro nás byl asi nejzajímavější seminář se zástupci českých firem již působících v Číně. Bylo přínosné slyšet zkušenosti z počátků jejich podnikání, se zakládáním společnosti a z prvních obchodních jednání. Právě ony potvrzují, že vstup na čínský trh je během na dlouhou trať. Někteří naši členové však na tomto trhu již působí, například firma Ferrit," dodává Jiří Šářec.

I letos se Komerční banka účastní přípravy na konferenci právě o západní Číně, která proběhne 5. února. Účastníci se mohou dozvědět praktické informace o využití bankovních produktů a potenciálu západních provincií. A ten je stále nevyužitý, byť mezi českými firmami roste zájem o podnikání v Číně, což ostatně dokladuje nárůst transakcí Komerční banky.

Autorka je ředitelkou divize Financování obchodu a exportu Komerční banky