Západu činí velké starosti ceny energie
Ropa a další energie jsou příliš drahé a ohrožují růst světového hospodářství. Producenti i odběratelé proto musí těsněji spolupracovat. Na tom se shodli ministři financí z osmi průmyslových mocností (skupiny G8) během víkendového summitu, který vůbec poprvé hostilo Rusko.
To před několik týdny vylekalo celou Evropu, když mnoha zemím kvůli sporu s Ukrajinou o cenu zemního plynu dočasně omezilo dodávky tohoto paliva.
Tím více se proto hostitel summitu - ministr financí Alexej Kudrin - snažil, aby se svým kolegům z USA, Japonska, Británie, Kanady, Německa, Francie a Itálie předvedl jako důvěryhodný partner.
Kreml předloží pravidla
Moskva podle závěrečného komuniké přislíbila, že bude se Západem v energetice těsněji spolupracovat, například ve výměně informací. Zváží také, zda by tento sektor přece jenom nemohla více otevřít zahraničním investorům.
"Potřebujeme vypracovat takovou strategii, která by spolehlivě zabezpečila svět energií za rozumné ceny a s minimálním škodlivým dopadem na životní prostředí," prohlásil ruský prezident Vladimir Putin.
Zdůraznil, že jeho země připravuje návrh "transparentních" pravidel, jimiž by se měl řídit světový trh s energií. O něm by měl jednat letní summit skupiny G8 na nejvyšší úrovni svolaný do Petrohradu.
"Problém s obstaráním dostatečných dodávek energie se zcela přirozeně stal hlavním bodem moskevského jednání," citovala agentura Bloomberg spolkového ministra financí Peera Steinbrücka. Protože moskevskému summitu jednoznačně dominovala diskuse o energii, nikoli o "globální nerovnováze" a jejích projevech, výjimečně se ho nezúčastnili šéfové centrálních bank.
Komisař Evropské unie pro hospodářské a měnové otázky Joaquín Almunia na summitu upozornil, že další zvyšování ceny ropy by bylo pro vyspělé země nebezpečné už s ohledem na inflaci. Její tempo růstu v eurozóně se v lednu dále zrychlilo na meziročních 2,4 procenta.
"Nárůst cen musíme odvrátit lepším dialogem, průhlednějšími údaji o trhu a samozřejmě lepším využíváním energie," citovala Almuniu agentura Reuters.
Sedm nejsilnějších západních zemí spotřebovává více než polovinu veškeré ropy, ale produkuje jenom 16 procent.
Právě v tomto nepoměru tkví hlavní důvod, proč se jejich "ropné výzvy" míjejí účinkem. "Bohatá sedmička může nad ropou fňukat, ale ve skutečnosti těžko může mít na její trh nějaký podstatný vliv," komentoval pro agenturu Bloomberg Kenneth Rogoff, bývalý hlavní ekonom Mezinárodního měnového fondu.
Rusko chce rychle splácet
Ruská vláda, jejíž pokladna je díky vývozu ropy a dalších surovin plná, na summitu nabídla, že věřitelům sdruženým v Pařížském klubu předčasně splatí kolem 11,9 miliardy dolarů. Tyto peníze by mělo dostat Mezinárodní rozvojové sdružení (IDA), patřící pod křídla Světové banky. IDA takovou finanční vzpruhu potřebuje, aby mohla bez úhony odepsat část dluhů nejchudším rozvojovým zemím.
Ministrům financí sedmičky se ale nepodařilo zaujmout k ruskému návrhu jednotné stanovisko. "Nemáme zájem na předčasném splacení v takovém rozsahu, jak Rusko navrhlo," uvedl spolkový ministr financí Peer Steinbrück.
