Drtivý ekonomický dopad epidemie ptačí chřipky

Chřipka: ztráty až bilióny USD

Ztráty ve výši 4,4 biliónu dolarů a 142 miliónů mrtvých. Taková může být bilance nejhoršího ze čtyř scénářů celosvětové pandemie lidské mutace ptačí chřipky, jejichž ekonomické modely v těchto dnech zveřejnili australští vědci. Nejmírnější scénář uvádí 1,4 miliónu mrtvých a ztráty ve výši 330 miliard dolarů.
Studie renomovaných vědců pod vedením profesora Warwicka McKibbina a zdravotní expertky Alexandry Sidorenkové dochází k jednoznačnému závěru, že k obrovským ekonomickým škodám dojde i v případě mírného průběhu pandemie. Jakákoli preventivní opatření tedy budou očividně levnější než boj se skutečnou pandemií.
Nejhůře by podle CNN pandemie zasáhla rozvojové země, a to hlavně asijské ekonomiky. Evropa a Spojené státy by měly být proti ekonomickým dopadům relativně odolné. Hongkongská ekonomika by se například podle nejhoršího scénáře propadla zhruba o polovinu. Kolaps asijských ekonomik by ovšem vedl k obrovským problémům ve světovém obchodu a pohybu kapitálu. Ten by si hledal bezpečnější "přístavy" v Evropě a v USA. V Číně by mohl počet mrtvých dosáhnout až 28 miliónů, v Indii 24 miliónů, uvádí studie.
Na pandemii by silně doplatilo i Japonsko, které se sice strukturou ekonomiky řadí po bok Evropy a Spojených států, ale svou maximální provázaností s ostatními asijskými trhy by se tato ostrovní země propadla do hluboké krize.
Studie sledovala možný průběh pandemie ve dvaceti zemích a dopad na šest sektorů hospodářství, a to na energie, těžbu surovin, zemědělství, výrobu spotřebního zboží a služby.
Nejhůře by dopadly právě ekonomiky, které jsou závislé na sektoru služeb, což je případ Hongkongu. Energie a těžba surovin by pocítily negativní vlivy relativně nejméně. Ekonomická aktivita by byla ovlivněna především šokem z nedostatku práceschopných lidí, který povede k poklesu produkce. Dál budou následovat kolaps zásobování a růst nákladů, snížení poptávky a inflační, měnové a další tlaky.
McKibbin použil ke zkoumání ekonomických dopadů podobný matematický model, jaký vytvořil pro analýzu dopadu epidemie SARS v roce 2003. Ztráty tehdy dosáhly 40 miliard dolarů. Od roku 1997, kdy byly zjištěny první případy viru ptačí chřipky v Hongkongu, přitom jen světové drůbežářství přišlo o deset miliard dolarů, napsala agentura Bloomberg.
Vědci vypracovali čtyři modely průběhu pandemie na základě studia obdobných velkých světových epidemií chřipky v minulosti. Mírný dopad má model, který vychází z hongkongské pandemie v letech 1968 až 1969. Ekonomika by se celosvětově propadla o 0,8 procenta. Těžší následky by však měl průběh podobný asijské chřipce z roku 1957 a dosud nejhorší světová pandemie - španělská chřipka z let 1918 až 1919. Ta posloužila jako modelová situace pro třetí scénář. Španělské chřipce podlehlo 50 miliónů lidí. Nejhorší model australských vědců počítá s ještě těžšími dopady. Celosvětová ekonomika by se v tomto případě propadla o 12,6 procenta.