Lidovci oficiálně představili svůj volební program a nejvýše mezi své priority podle očekávání postavili podporu rodinného života a zemědělců. Přesto je hlavním motivem programu první, ekonomická kapitola, kterou psal předseda Miroslav Kalousek.
"Podpora dlouhodobě udržitelného hospodářského růstu patří mezi naše základní politické cíle," stojí v preambuli Kalouskovy kapitoly, která se věnuje především rozpočtu a daňovým změnám.

Přímé daně na dvě třetiny
Lidovci slibují dvacetiprocentní daňovou sazbu pro každého, kdo vydělává méně než 62 500 korun měsíčně. Ostatní budou mít daň z příjmu 25 procent.
Zvýší se daňové odpočty do té míry, že pětičlenná rodina s příjmem do 16 tisíc měsíčně nebude platit žádné daně.
Zemědělcům a lesníkům lidovci zruší daň z půdy. Podniky budou platit místo současných čtyřiadvaceti 19 procent, nižší sazba daně z přidané hodnoty se zvýší z pěti na devět procent, vyšší sazba poklesne z 19 na 18 procent. "Nechceme zlikvidovat penzióny na Šumavě," vysvětluje Kalousek, proč by měly zůstat ubytovací služby v nižších sazbách. Přímé daně tak klesnou vzhledem k HDP o třetinu, výpadek nahradí nepřímé daně. Celkové příjmy státu se sníží jen o dvě procenta. Do roku 2010 se podaří zlikvidovat rozpočtový schodek, tvrdí Kalouskovy tabulky.
Agendou předsedy je také pracovní trh. "Připravíme nový a lepší zákoník práce," zdůrazňuje Kalousek, který chce dát zaměstnancům a podnikatelům větší svobodu při domlouvání různých druhů pracovních smluv. Lidovci podporují také zkrácenou pracovní dobu pro matky. "Významně by se měly zlepšit podmínky pro drobné podnikatele," vysvětluje důležitý motiv Kalousek.

Promyšlené úspory
V mantinelech předsedových představ o udržitelném rozpočtu se pohybují další kapitoly. Veškeré myslitelné výhody slibují lidovci rodinám a zemědělcům, přesto zachovávají rozpočtovou uměřenost.
Ostatní strany tedy mohou lidovce přebít tím, když jejich sliby pro své potřeby nafouknou. Platí to o podpoře rodin, kde ČSSD slíbila vyšší rodičovský příspěvek až na trojnásobek toho současného. ODS také signalizovala, že nabídne přinejmenším "lidovecké" zvýšení. Větší strany však zatím lidovcům nechtějí konkurovat v podpoře venkova.
Lidovci důsledněji než velké strany uvažují o úsporách. Veřejným financím může prospět, když se definitivně zruší současný systém regulace nájemného - nad tím však váhá ČSSD. Lidovci navrhují poplatky za návštěvu ordinace, za recept i za pobyt v nemocnici, občanští a sociální demokraté však připouštějí pouze nepovinnou spoluúčast.
KDU-ČSL se nebojí školného na univerzitách a ostatní strany se přidávají. ODS tak učinila až na listopadovém sjezdu a ČSSD v lednu opatrnou formulací volebního programu.
Lidovci zůstávají proevropskou stranou a trvají na tradičních pilířích své bezpečnostní politiky - principu "třikrát a dost" a tvrdém postihu dealerů marihuany.

Obě možnosti otevřené
"Finanční politika by se nám lépe domlouvala s ODS, zahraniční s ČSSD," hodnotí možnost povolební spolupráce Kalousek.
ODS to potvrzuje. "Absolutní shoda tam být nemůže, průnik programů je ale natolik široký, že rozdíly nemohou spolupráci bránit," říká místopředseda Ivan Langer.
ČSSD je opatrnější. "Lidovci těžko mohou očekávat, že by v koalici s námi prosadili věci, jako jsou školné, nebo poplatky ve zdravotnictví. U rodinné politiky se příliš nelišíme, ale u lidovců to je někdy jen rétorika. Jak dojde na zvýšení výdajů, většinou couvají," říká vicepremiér Zdeněk Škromach.
Stanovisko ČSSD potvrzuje i jeho liberálnější kolega Jiří Havel: "Solidární prvky programu by nám umožnily případné jednání o koalici, i když nás překvapuje, že lidovci bez větší diskuse volají po školném a poplatcích u lékaře."
Spolupráci s KSČM lidovci jednoznačně vylučují.

Kde budou strany rozdávat a kde brát