Českým firmám, které si najímají pracovníky přes agentury, kazí pověst neférový přístup těchto agentur ke svým zaměstnancům.

Příkladem může být například nedávný případ polských dělníků pracujících ve Škodě Auto pod křídly agentury Zetka Auto, kteří dostávali o pětinu nižší hrubý měsíční příjem, než jim garantuje zákon.

Škodovka do Polska vyváží nezanedbatelnou část své produkce. A aféra nyní může poškodit jméno české automobilky na polském trhu. "Agenturám pošleme dopis, kde je důrazně požádáme, aby neporušovaly zákon," říká Martin Jahn, člen představenstva Škody Auto, odpovědný za personalistiku.

Inspektorát práce navíc udělil agentuře Zetka Auto kvůli porušení pracovněprávních předpisů začátkem ledna pokutu půl milionu korun.

Jak nalákat do práce?


V Česku pracuje okolo 250 tisíc lidí zaměstnaných přes agentury, valná většina z nich jsou cizinci. Část z nich však má naopak lepší podmínky, než jejich kmenoví kolegové. Je to kvůli nedostatku kvalitních lidí na českém trhu práce.

Někdy se tak dokonce do továrny dostane člověk, který z ní už jednou nedobrovolně odešel. "Část pracovníků, se kterými jsme měli kázeňské problémy a které už nemůžeme přijmout zpět, se k nám dostane zpět jako zaměstnanci pracovních agentur," vysvětluje šéf odborů OKD Miroslav Syrový.

Větší lákání agenturních dělníků souvisí také s novým zákonem o dani z příjmu, kvůli kterému si nemohou takzvaní daňoví nerezidenti, to znamená lidé, kteří v Česku nemají trvalé bydliště, uplatnit slevu na dani ve výši 2070 korun měsíčně. Opatření se týkají přibližně 240 tisíc cizinců, kteří teď ztrácejí motivaci v Česku pracovat. Firmy se je snaží přitáhnout všelijak.

Agenturní pracovníci pracující v plzeňské továrně Panasonic třeba přestali na rozdíl od kmenových kolegů dostávat motivační bonus, závislý na dosažené efektivitě práce a kvalitě výrobků. Místo toho jim firma vyplácí bonus za docházku. Jednoduše řečeno: brigádníky už v podstatě nemusí zajímat, jak kvalitně práci odvedou, stačí, když si odpracují své hodiny. To ale vadí kmenovým zaměstnancům, kteří se obávají, že se kvalita výrobků bude snižovat, a tím se bude snižovat i jejich motivační bonus.

"Vedení nám vysvětlilo, že potřebuje nastolit lákavější podmínky pro agenturní zaměstnance. Neuvědomilo si ale, že to přinese mezi lidi neshody. Chceme, aby firma vrátila vše zpátky," říká předseda odborů Panasonicu Jan Dvořák. Zákoník práce navíc jasně říká, že "zaměstnavatelé jsou povinní zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a o poskytování jiných peněžitých plnění".

Vedení továrny však žádný problém nevnímá. "Způsob odměňování kmenových i agenturních zaměstnanců je v souladu se zákoníkem práce a kolektivní smlouvou," tvrdí Zdeněk Netřebský, personální ředitel Panasonic ČR.

Úředníci do postele nevidí


Oslovení odborníci volají po větší kontrole pracovních agentur. Podle jejich názoru byl nedávný případ polských dělníků pracujících ve Škodě Auto jen vrcholek ledovce. A nejde zdaleka jen o nerovné podmínky odměňování. "Inspektoři práce nemají potřebné pravomoci, aby mohli kontroly provádět efektivně. Často se ani nedostanou k usvědčujícím dokumentům," říká Jaromíra Kotíková z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.

Jde třeba o to, že kontroloři mohou navštívit provoz továrny, ale už neobdrží povolení ke vstupu do míst, kde zaměstnanci bydlí. "Nemáme právo nahlížet lidem do soukromí. Nemůžeme nic dělat s tím, že zaměstnanci bydlí v budově, která byla původně zkolaudovaná pro dobytek," říká Rudolf Hahn, generální inspektor Státního úřadu inspekce práce.

Podle Luboše Rejchrta z Asociace poskytovatelů personálních služeb je potřeba vytvořit lepší spolupráci mezi inspektoráty a úřady práce, cizineckou policií a finančními úřady.