Firmy se bojí nemocí, nechtějí je platit
Firmy se děsí představy, že budou muset platit za své zaměstnance nemocenskou. To jim od příštího roku nařizuje nový zákon, který v úterý definitivně přijali poslanci. Chybí už jen podpis prezidenta.
Proti placení prvních čtrnácti dnů nemocenské z kapsy firem, jak chce zákon, se bouří zejména drobní živnostníci.
"Tento zákon je jen další rána do vazu živnostníků a malých firem. Vláda si neuvědomuje, že zejména pro ně to bude finančně náročné," upozorňuje Bedřich Danda, předseda představenstva Sdružení podnikatelů a živnostníků.
Ekonomové se navíc domnívají, že úkolem zákona je zbavit stát povinnosti kontroly nad oprávněností pobírání nemocenské, jejíž dodržování není schopen uhlídat.
Jako reakci na postoj parlamentu nyní firmy posilují prevenci zdraví, zásobují své pracovníky vitamíny a finančně zvýhodňují zdravé zaměstnance.
Velkou módou se mezi zaměstnavateli stávají zejména "motivační programy" za stoprocentní docházku.
Odměny za zdraví
"Poměrnou část platu u nás tvoří prémie za odpracovaný čas. Díky nim výrazně klesla nemocnost už v minulých měsících a proto v nich budeme nadále pokračovat," potvrzuje Josef Hein, ředitel společnosti Romotop. To odpovídá představám vlády, která čeká, že firmy si lépe ohlídajé skutečné důvody nemocí pracovníků.
Na druhou stranu však zákon může snížit platy zaměstnanců. To potvrzuje i Hein, podle kterého zvýšenou nemocnost pracovníci silně pocítí i na svých třináctých, případně čtrnáctých platech.
Souhlasí s ním i Petr Křivánek, jednatel společnosti Temar: "Tento zákon jsme očekávali, a proto jsme již před několika měsíci udělali opatření proti vysoké nemocnosti. Zavedli jsme prémie 500 korun za každý plně odpracovaný měsíc, díky kterým klesla nemocnost více než o polovinu." Zdravotní benefity jsou trnem v oku lékařů. Podle nich vedou pouze k tomu, že zaměstnanci budou drobná onemocnění přecházet, což jejich zdravotnímu stavu neprospěje.
Z práce do lékárny
Přestože i většina zaměstnanců odsuzuje takovouto snahu firem jako nemorální, podle ministerstva práce benefity zákonu neodporují.
Firmy navíc začínají mnohem více dbát také o zdraví svých zaměstnanců a riziku nemocí se snaží předcházet. Očkování proti chřipce je už téměř standardem, nově k němu přibývají i poukázky do lékáren či nabídka rehabitilací a ozdravných pobytů. Třeba Setuza "nastartovala" prevenční program tisícikorunovými poukázkami do lékáren a podle slov tiskové mluvčí Marie Logrové nemocnost klesla.
"Snažíme se jít cestou prevence. Vedle očkování proti chřipce svým zaměstnancům zdarma nabízíme i rehabilitace a masáže," přidává Věra Špalková z personálního oddělení společnosti Juta.
Pohroma pro malé firmy
V případě, že pracovník přesto onemocní, nemůže být překvapen až jeho skutečný zdravotní stav přijdou lidé pověřeni firmou zkontrolovat. "Dnes není žádný problém nechat si napsat nemocenskou. V případě, že ji budeme muset prvních čtrnáct dnů platit, určitě zavedeme kontroly nemocných," tvrdí Šárka Zezulová z personálního oddělení firmy Deva.
Analytici se shodují, že nejvíce "biti" jsou na novém zákonu malé firmy a podniky v oborech jako je textil, obchod a cestovní ruch. Pro ně totiž nebude snížení odvodů z platů z nynějších 3,3 procent na 1,4 procenta žádnou kompenzací.
"Nový zákon mi pouze uškodí. Mám dva zaměstnance, na odvodech neušetřím," potvrzuje Zdeněk Valeš, majitel Autodílny Valeš. Nový zákon navíc značně zvýší administrativu firem, zejména podniků do 25 zaměsnanců, které dosud agendu nemocenských dávek zpracovávat nemusely.
Přestože pro podniky s velkým počtem zaměstnaců může být snížení odvodů výhodné,v případě plošného onemocnění, ohrozí nový zákon i je.
