Podle společnosti Creditreform Praha v prvním pololetí loňského roku setrval počet návrhů na konkurs oproti předchozímu roku ještě beze změn. Druhá polovina roku přinesla zlom: počet konkursů stoupl o 6,6 procenta.
Počet návrhů na vyhlášení konkursu (právně insolvence) vykazoval do roku 2004 každoroční pokles, v uplynulém roce však poprvé stoupl. Zda je to obrat k negativnímu trendu, ukáže teprve budoucnost; pozitivní konjunkturální podmínky v Česku však svědčí spíše proti této skutečnosti.
Nových krachů je méně
Pozitivní je i nadále klesající trend u zahájených konkursních řízení; vloni jich bylo zahájeno v České republice celkem 1236. To představuje ve srovnání s rokem 2004 (1441 zahájených řízení) pokles o 14,2 procenta. Počet konkursních žádostí oproti tomu stoupl o 4,3 procenta.
Dalším pozitivním signálem je přetrvávající urychlení procesu vyřizování konkursních návrhů, který byl zahájen již v roce 2003. Tento trend pokračuje i v následujících letech: ze 4778 v roce 2004 došlo k navýšení na 4870 vyřízených návrhů na konkurs v minulém roce.
I přes recesi v západní Evropě je na číslech zřejmé, že firmy se dostávají do "životních" problémů stále méně.
Poprvé za poslední čtyři roky lze totiž v podnikových insolvencích v Evropě zaznamenat klesající vývoj - čísla se pohybují jen těsně nad hodnotou z roku 2002, kdy bylo napočítáno pouze 146 438 konkursních případů.
Šest ze sledovaných 17 západoevropských zemí vykazuje přírůstek podnikových insolvencí. Na předním místě je Rakousko, které se musí vyrovnat s nárůstem o 15,3 procenta insolvencí a čelit více než sedmi tisícům konkursů ročně. Nadto více než každý druhý konkurs (52,4 %) musel být zamítnut pro nedostatek konkursní podstaty.
Takovéto případy mohou způsobit věřitelům kompletní ztrátu pohledávek. Nárůst insolvencí v dvouciferném řádu (víc než o deset procent) hlásí také Řecko.
Úvěry - hlavní zdroj financí
Dodavatelské úvěry jsou stále nejdůležitějším krátkodobým zdrojem financování pro malé a střední podniky v západní Evropě, patří ale také k jedněm z nejdražších. Mnohdy vznikají evropským podnikům vážné problémy s likviditou vinou špatné platební morálky.
Na čas si s placením faktur dávají zvláště Italové. Platba za služby/zboží se zde v průměru uskutečňuje až po téměř třech měsících (89 dní; v předchozím roce 87). Také ve Francii (58 dní; vloni 59 dní) a ve Velké Británii (54 dní; předtím 54 dní) si dopřávají na vyrovnání pohledávek poměrně hodně času. Jinak je tomu ve Švédsku, kde je každá vystavená faktura uhrazena v průměru během 37 dní (v předchozím roce 35 dní).
Německo si stojí s průměrnou úhradou po 40 dnech relativně dobře. Ukazují se však velké rozdíly, podíváme-li se na jednotlivá hlavní hospodářská odvětví: 2,9 procenta zákazníků sektoru služeb uhradí faktury až po více než 90 dnech - kupříkladu ve stavebnictví to jsou 2,4 procenta, v obchodě pak oproti tomu jen 1,7 procenta.
Tel: 226 070 836
http://www.creditreform.cz
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist