Ve vědě vede "Matfyz"
S dobrými vědeckými výsledky vévodí porovnávaným školám s informatickými obory zcela jednoznačně Matematicko-fyzikální fakulta na pražské Univerzitě Karlově.
Ta měla v hodnocení Rady vlády pro vědu a výzkum za období 2002 až 2006 celkem pět grantů za více než 1,4 miliardy korun.
Její největší jednomiliardový projekt měl navíc nadprůměrné výsledky. Rada vlády pro vědu a výzkum mu přidělila obrovskou váhu a navíc se výsledky z tohoto výzkumu Matematicko-fyzikální fakulty UK objevily také v impaktovaných časopisech, tedy odborných mezinárodně uznávaných periodikách.
Také na další dva menší granty byly peníze efektivně využity a mají nadprůměrné výsledky. Jen jeden z pěti projektů fakulty nedopadl dobře.
Nejen v celkovém, ale také v relativním hodnocení vychází pražská Matematicko-fyzikální fakulta velmi dobře. Přepočtené výsledky s váhou na jednoho pedagoga dávají hodnotu 211,4. Lepší byla jen pražská Fakulta chemicko-inženýrská na Vysoké školy chemicko-technologické s hodnotou 448,2.
Pražské fakulty ve výsledcích dohánějí ještě další dvě: Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci a Fakulta aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni. První má z pěti grantů čtyři nadprůměrné, druhá ze tří dva nadprůměrné.
Další školy pak následují s odstupem. Fakulta elektrotechnická Českého vysokého učení technického sice požádala o jedenáct grantů, což je nejvíce ze všech škol, nicméně její výsledky nebyly zdaleka tak efektivní.
Proč toto kritérium: Bez vlastní vědecké činnosti by vysoké školy byly pouhými "učilišti", vítězství v této kategorii proto násobíme třemi.
Co jsme zjišťovali: Jaké mají výsledky v databázi Rady vlády pro vědu a výzkum podle poslední zprávy za léta 2002 až 2006.
Jak hodnotíme: Sledujeme jednak absolutní vědecký výsledek, jednak relativní - výsledek v přepočtu na pedagoga. Oběma dáváme váhu padesát procent.
Ani experti se neshodnou
Odborníci z oboru informačních technologií, které redaktoři Hospodářských novin oslovili, mají velmi různorodé názory na to, jaká škola produkuje nejlepší absolventy.
Vesměs se ale shodli na čtyřech školách: Českém vysokém učení technickém v Praze, Vysokém učení technickém v Brně a Západočeské univerzitě v Plzni pro studenty, kteří se chtějí co nejlépe uplatnit v praxi, a na pražské Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy pro ty, kteří by se rádi věnovali vědě.
"Z pohledu prestiže bych na prvních místech zmínila České vysoké učení technické v Praze a Vysoké učení technické v Brně," říká Martina Šmidochová, personální ředitelka společnosti Microsoft ČR.
Brněnská společnost AVG technologies však dává přednost studentům "regionálních" VUT Brno a Masarykovy univerzity: "Preferuji absolventy Vysokého učení technického, neboť tato škola klade důraz na praktickou stránku studia," říká Karel Obluk z AVG.
Řada firem se také u uchazečů o zaměstnání zajímá i o jiné schopnosti než pouze o znalost informačních technologií. "Nejvíce zaměstnáváme absolventy VŠE a ČVUT. Souvisí to s pozicemi, které poptáváme, na kterých je potřeba mít znalost nejen z čistě IT oborů, ale i z byznysu," vysvětluje personalistka Hewlett-Packard Eva Nosáková.
Proč toto kritérium: Názor expertů vyjadřuje reputaci fakult v oboru.
Co jsme zjišťovali: Lidé z velkých IT firem měli seřadit školy podle kvality.
Jak hodnotíme výsledky: Vzhledem k velkému počtu škol jsme tentokrát přistoupili k bonusovým bodům. Ty dostaly školy, které experti hodnotí jako elitu.
"Nejsvětovější" je Plzeň
Informatika je celosvětově rozšířenou disciplínou, která absolventům přináší velkou šanci na uplatnění v zahraničí.
Jazykově své studenty na takovou příležitost nejlépe připraví na Západočeské univerzitě v Plzni. Dobré podmínky má i Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze a brněnské Vysoké učení technické.
Pokud by studenti chtěli studovat v cizím jazyce odborné předměty, měli by zamířit na Vysokou školu ekonomickou v Praze. V rámci studia totiž mohou v angličtině studovat i předměty jiných oborů. Brněnská Masarykova univerzita také nabízí řadu předmětů, stejně tak Vysoké učení technické v Brně. Studenti, kteří chtějí vyjet do zahraničí už v rámci studia, by měli zamířit na Univerzitu Palackého v Hradci nebo Mendelovu a Karlovu univerzitu.
Proč toto kritérium: Žádná škola se nemůže obejít bez cizích jazyků.
Co jsme zjišťovali: Kolik studentů odjelo alespoň na semestrální pobyt do zahraničí (v poměru k celkovému počtu studentů); dále kolik předmětů určených primárně zdejším studentům se vyučuje v cizím jazyce; a nakonec kolik semestrů jazykových kurzů škola nabízí.
Jak hodnotíme výsledky: Pořadí podle studentů na výměnných pobytech dáváme váhu 60 procent; přednáškám v cizím jazyce 30 procent; jazykové kurzy považujeme za užitečný doplněk, mají váhu 10 procent.
O absolventy se zajímá MUNI
Stejně jako v ostatních oborech, i v informatice má Masarykova univerzita v Brně detailně propracované průzkumy mezi absolventy. Obsahují údaje o zaměstnanosti - a to jak doma, tak v cizině. Absolventi také sami studium na MUNI hodnotili.
Jinak ale školy průzkumy v oboru informatika tolik nedělají, vědí totiž, že jejich absolventi uplatnění najdou. "Na základě zájmu trhu o absolventy oboru informatika a z informací firem si dovolujeme vyvodit, že drtivá většina našich absolventů pracuje v oboru," vysvětluje například Václav Vais ze Západočeské univerzity v Plzni.
Proč toto kritérium: Absolventi mohou nejlépe posoudit z pohledu klientů přednosti i nedostatky školy. Profesně úspěšní absolventi jsou signálem dobré školy.
Co jsme zjišťovali: Kolik procent absolventů po 6 měsících od ukončení školy dál pokračuje v oboru (pracuje nebo studuje na doktorandském stupni); jak hodnotí svou spokojenost s fakultou; jaký je jejich průměrný plat po 5 letech od ukončení školy.
Jak hodnotíme výsledky: Protože v České republice takové průzkumy dosud nejsou obvyklé a nemají jednotnou metodiku, sestavujeme žebříček nikoli podle toho, JAK absolventi odpovídali, ale ZDA se jich škola vůbec ptá a jak podrobné výsledky poskytuje.
Zájem je o pražské školy
Největší převis poptávky po studiu byl v loňském přijímacím řízení na Vysokou školu ekonomickou v Praze.
Poměrně malou šanci na úspěch v přijímacím řízení mají i uchazeči na VUTB a také na Západočeské univerzitě.
Na vědeckou dráhu se dává nejvíce studentů na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a na Vysoké škole chemicko-technologické. Nejvíce "mladých" docentů a profesorů má Západočeská univerzita v Plzni.
Proč toto kritérium: Vystihuje poptávku po fakultě a její reputaci.
Co jsme zjišťovali: Kolik z přihlášených v posledním přijímacím řízení bylo přijato (vyjadřuje převis poptávky); kolik z přijatých se skutečně zapsalo (vyjadřuje preference těch, kteří uspěli na více fakultách a mohli si vybírat); kolik má škola doktorandů v poměru ke studentům (naznačuje, kolik z absolventů se průměrně rozhoduje získat zde doktorát); podíl docentů do 40 let a profesorů do 50 let (vyjadřuje zájem úspěšných o další vědeckou kariéru.
Jak hodnotíme výsledky: Převisu poptávky dáváme váhu 40 procent, protože nejvíce vypovídá o zájmu studentů, kteří se na školy hlásí.
Dalším třem kritériím jsme pak přidělili stejně po 20 procentech.
