Ve vědě vede "Matfyz"
S dobrými vědeckými výsledky vévodí porovnávaným školám s informatickými obory zcela jednoznačně Matematicko-fyzikální fakulta na pražské Univerzitě Karlově.
Ta měla v hodnocení Rady vlády pro vědu a výzkum za období 2002 až 2006 celkem pět grantů za více než 1,4 miliardy korun.
Její největší jednomiliardový projekt měl navíc nadprůměrné výsledky. Rada vlády pro vědu a výzkum mu přidělila obrovskou váhu a navíc se výsledky z tohoto výzkumu Matematicko-fyzikální fakulty UK objevily také v impaktovaných časopisech, tedy odborných mezinárodně uznávaných periodikách.
Také na další dva menší granty byly peníze efektivně využity a mají nadprůměrné výsledky. Jen jeden z pěti projektů fakulty nedopadl dobře.
Nejen v celkovém, ale také v relativním hodnocení vychází pražská Matematicko-fyzikální fakulta velmi dobře. Přepočtené výsledky s váhou na jednoho pedagoga dávají hodnotu 211,4. Lepší byla jen pražská Fakulta chemicko-inženýrská na Vysoké školy chemicko-technologické s hodnotou 448,2.
Pražské fakulty ve výsledcích dohánějí ještě další dvě: Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci a Fakulta aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni. První má z pěti grantů čtyři nadprůměrné, druhá ze tří dva nadprůměrné.
Další školy pak následují s odstupem. Fakulta elektrotechnická Českého vysokého učení technického sice požádala o jedenáct grantů, což je nejvíce ze všech škol, nicméně její výsledky nebyly zdaleka tak efektivní.
Proč toto kritérium: Bez vlastní vědecké činnosti by vysoké školy byly pouhými "učilišti", vítězství v této kategorii proto násobíme třemi.
Co jsme zjišťovali: Jaké mají výsledky v databázi Rady vlády pro vědu a výzkum podle poslední zprávy za léta 2002 až 2006.
Jak hodnotíme: Sledujeme jednak absolutní vědecký výsledek, jednak relativní - výsledek v přepočtu na pedagoga. Oběma dáváme váhu padesát procent.
Ani experti se neshodnou
Odborníci z oboru informačních technologií, které redaktoři Hospodářských novin oslovili, mají velmi různorodé názory na to, jaká škola produkuje nejlepší absolventy.
Vesměs se ale shodli na čtyřech školách: Českém vysokém učení technickém v Praze, Vysokém učení technickém v Brně a Západočeské univerzitě v Plzni pro studenty, kteří se chtějí co nejlépe uplatnit v praxi, a na pražské Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy pro ty, kteří by se rádi věnovali vědě.
"Z pohledu prestiže bych na prvních místech zmínila České vysoké učení technické v Praze a Vysoké učení technické v Brně," říká Martina Šmidochová, personální ředitelka společnosti Microsoft ČR.
Brněnská společnost AVG technologies však dává přednost studentům "regionálních" VUT Brno a Masarykovy univerzity: "Preferuji absolventy Vysokého učení technického, neboť tato škola klade důraz na praktickou stránku studia," říká Karel Obluk z AVG.
Řada firem se také u uchazečů o zaměstnání zajímá i o jiné schopnosti než pouze o znalost informačních technologií. "Nejvíce zaměstnáváme absolventy VŠE a ČVUT. Souvisí to s pozicemi, které poptáváme, na kterých je potřeba mít znalost nejen z čistě IT oborů, ale i z byznysu," vysvětluje personalistka Hewlett-Packard Eva Nosáková.
Proč toto kritérium: Názor expertů vyjadřuje reputaci fakult v oboru.
Co jsme zjišťovali: Lidé z velkých IT firem měli seřadit školy podle kvality.
Jak hodnotíme výsledky: Vzhledem k velkému počtu škol jsme tentokrát přistoupili k bonusovým bodům. Ty dostaly školy, které experti hodnotí jako elitu.
"Nejsvětovější" je Plzeň
Informatika je celosvětově rozšířenou disciplínou, která absolventům přináší velkou šanci na uplatnění v zahraničí.
Jazykově své studenty na takovou příležitost nejlépe připraví na Západočeské univerzitě v Plzni. Dobré podmínky má i Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze a brněnské Vysoké učení technické.
Pokud by studenti chtěli studovat v cizím jazyce odborné předměty, měli by zamířit na Vysokou školu ekonomickou v Praze. V rámci studia totiž mohou v angličtině studovat i předměty jiných oborů. Brněnská Masarykova univerzita také nabízí řadu předmětů, stejně tak Vysoké učení technické v Brně. Studenti, kteří chtějí vyjet do zahraničí už v rámci studia, by měli zamířit na Univerzitu Palackého v Hradci nebo Mendelovu a Karlovu univerzitu.
Proč toto kritérium: Žádná škola se nemůže obejít bez cizích jazyků.
Co jsme zjišťovali: Kolik studentů odjelo alespoň na semestrální pobyt do zahraničí (v poměru k celkovému počtu studentů); dále kolik předmětů určených primárně zdejším studentům se vyučuje v cizím jazyce; a nakonec kolik semestrů jazykových kurzů škola nabízí.
Jak hodnotíme výsledky: Pořadí podle studentů na výměnných pobytech dáváme váhu 60 procent; přednáškám v cizím jazyce 30 procent; jazykové kurzy považujeme za užitečný doplněk, mají váhu 10 procent.
O absolventy se zajímá MUNI
Stejně jako v ostatních oborech, i v informatice má Masarykova univerzita v Brně detailně propracované průzkumy mezi absolventy. Obsahují údaje o zaměstnanosti - a to jak doma, tak v cizině. Absolventi také sami studium na MUNI hodnotili.
Jinak ale školy průzkumy v oboru informatika tolik nedělají, vědí totiž, že jejich absolventi uplatnění najdou. "Na základě zájmu trhu o absolventy oboru informatika a z informací firem si dovolujeme vyvodit, že drtivá většina našich absolventů pracuje v oboru," vysvětluje například Václav Vais ze Západočeské univerzity v Plzni.
Proč toto kritérium: Absolventi mohou nejlépe posoudit z pohledu klientů přednosti i nedostatky školy. Profesně úspěšní absolventi jsou signálem dobré školy.
Co jsme zjišťovali: Kolik procent absolventů po 6 měsících od ukončení školy dál pokračuje v oboru (pracuje nebo studuje na doktorandském stupni); jak hodnotí svou spokojenost s fakultou; jaký je jejich průměrný plat po 5 letech od ukončení školy.
Jak hodnotíme výsledky: Protože v České republice takové průzkumy dosud nejsou obvyklé a nemají jednotnou metodiku, sestavujeme žebříček nikoli podle toho, JAK absolventi odpovídali, ale ZDA se jich škola vůbec ptá a jak podrobné výsledky poskytuje.
Zájem je o pražské školy
Největší převis poptávky po studiu byl v loňském přijímacím řízení na Vysokou školu ekonomickou v Praze.
Poměrně malou šanci na úspěch v přijímacím řízení mají i uchazeči na VUTB a také na Západočeské univerzitě.
Na vědeckou dráhu se dává nejvíce studentů na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a na Vysoké škole chemicko-technologické. Nejvíce "mladých" docentů a profesorů má Západočeská univerzita v Plzni.
Proč toto kritérium: Vystihuje poptávku po fakultě a její reputaci.
Co jsme zjišťovali: Kolik z přihlášených v posledním přijímacím řízení bylo přijato (vyjadřuje převis poptávky); kolik z přijatých se skutečně zapsalo (vyjadřuje preference těch, kteří uspěli na více fakultách a mohli si vybírat); kolik má škola doktorandů v poměru ke studentům (naznačuje, kolik z absolventů se průměrně rozhoduje získat zde doktorát); podíl docentů do 40 let a profesorů do 50 let (vyjadřuje zájem úspěšných o další vědeckou kariéru.
Jak hodnotíme výsledky: Převisu poptávky dáváme váhu 40 procent, protože nejvíce vypovídá o zájmu studentů, kteří se na školy hlásí.
Dalším třem kritériím jsme pak přidělili stejně po 20 procentech.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist