Barokní pláč

 
Kostel sv. Jakuba Většího v Ruprechticích vznikl podle plánů K. I. Dientzenhofera na místě původního dřevěného z roku 1386.
Snímek: ALEXANDRA M. VIDEMANNOVÁ

Mnoho významných památek upadá v zapomnění a pustne. Nelze přehlédnout, že na dané realitě se podepsal zejména čtyřicetiletý socialistický osud staveb. Opomíjeny režimem, staly se z nich "mrtvé" objekty, nejčastěji v roli skladišť, finanční podpora ze strany státu žádná.
Ani po roce 1989 se bohužel stav příliš nezlepšil. Ekonomický potenciál na záchranu pamětihodností chybí, valná většina sakrálních staveb sice slouží pro náboženské účely, ale objekty dále chátrají.
Cílem našich reportáží je trochu oprášit zub času, nahlédnout do krásných koutů naší vlasti a přitom upozornit na holou skutečnost. V prvním dílu seriálu se podíváme na Broumovsko. Už tři stovky let utváří tamní krajinu soubor unikátních venkovských barokních kostelů, který patří k bohatství českého i evropského baroka.

Kostelíky s nevtíravým půvabem
O vznik barokního komplexu v regionu broumovského kláštera se přičinil hlavně jeho tehdejší opat Otmar Zinke. Dnes je až nereálné, v jak krátké době - během čtyř desetiletí - zvládl dílo, k němuž přizval geniální architekty a stavební praktiky Kryštofa Dientzenhofera a jeho syna Kiliána Ignáce. Změnu vyvolala nevyhovující síť dožívajících dřevěných kostelů. Byly malé, na hranici životnosti, jejich periodické opravy stále náročnější.
Podle Kryštofových plánů tak vznikly kostely ve Vernéřovicích (1719 - 20), Ruprechticích (1720 - 23) a na základě jeho staršího projektu vystavěl syn i kostel v Otovicích (1725 - 26). V plné režii Kiliána Ignáce pak vyrůstaly kostely v Heřmánkovicích (1722 - 24), Vižňově (1724 - 25), Bezděkově (1724 - 27), Šonově (1726 - 30) a konečně v Božanově (1737 - 40). K této skupině se volně řadí další stavby, hlavně kaple Hvězda nad Křinicemi od Kiliána Ignáce.
Všechny chrámy spojuje uplatnění specifického typu venkovského kostela. Řešení vycházelo z jednolodní svatyně se zvonicí, muselo být laciné a rychle realizovatelné bez složitých technických prvků a bohatší dekorativní výzdoby. Dimenze kostelů přitom dbala jak na populaci bohatých vesnic (řádově 1500 obyvatel), tak splnění požadavku vytvoření jejich nové dominanty na mírném návrší.
Zvolenou prostorovou koncepcí, ovlivněnou znalostí místního terénu, autoři nakonec dosáhli pozoruhodné příbuznosti uvědomělého tvarosloví baroka s přírodními "stavbami" skalních útvarů. Lákadlem Broumovska totiž jsou rozsáhlé pískovcové plošiny a skalní města, nejbizarnější formace ve střední Evropě. Každý, kdo okusil atmosféru zvláště Adršpašsko-teplických skal, jistě souhlasí.
Teď už ale vzhůru za kostely. Pro dnešní exkurz jsme vybrali dvě dvojice kostelů, první u Meziměstí, druhou u Broumova.

Do Ruprechtic a Vižňova přes Meziměstí
Sakrální dominantu Ruprechtic, od ledna 1986 části Meziměstí, tvoří kostel sv. Jakuba Většího. Je situován na mírném návrší na jižním okraji obce, ležící na úpatí Javořích hor. Objekt z omítaného kamene má protáhlý osmiboký půdorys, k jednolodnímu kostelu přiléhá sakristie a předsíňka. Stavební kompozici dotvářejí pozdně gotická zvonice
z 15. století, upravená barokně, a budova fary z roku 1735. V rámci celé skupiny kostel zaujímá tektonicky nejčistší a stavebně nejjednodušší řešení.
Ve stejné době jako Ruprechtice se k Meziměstí připojil Vižňov. Zhruba v polovině obce, na mírném návrší, stojí zdaleka viditelný kostel sv. Anny. Objekt se zaoblenými stěnami, modelovanými v měkké souvislé linii, je orientovaný k západu, osa míří k úpatí Javořích hor. Stavba z lomového kamene s eliptickou lodí a osmi pilíři má při východní straně kruchtu se dvěma točitými schodišti a hranolovou věží, zakončenou osmibokou bání. Západní stranu zpestřuje malé kněžiště a nízká sakristie.

Šonov a Božanov: protiklady u Broumova
Východně od Broumova leží Šonov. Téměř 6 km dlouhá obec pod hřebenem Javořích hor je nejdelší v tamním výběžku. V táhlém svahu nad vesnicí, rafinovaně využívaje charakter terénu, stojí "zpustlý" kostel sv. Markéty. Jeho půdorysnou kompozici tvoří obdélná hlavní loď, krytá kazetovým stropem. Zvláštností řešení jsou dvě na koso postavené věže, které tvarově kopíruje po stranách chóru umístěná dvojice čtvercových přístavků, sakristie a depozitář.
Pravým opakem Šonova působí už opravený kostel sv. Maří Magdaleny v Božanově, obci ležící jižně od Broumova. Stavba se nachází na mírném návrší na úpatí Broumovských stěn. Půdorysný obrazec, nad kterým byl chrám vyzdvižen, tvoří čtverec s okosenými rohy. Prosvětlený interiér odhaluje osm subtilních pilířů s elegantně modelovanými římsami. Součástí areálu je hřbitov s ohradní zdí a vstupní branou z 16. století i nedaleká barokní sýpka. Časově nejmladší kostel ze seskupení vznikl jako jediný pod péčí Benna Löbla, nástupce Zinkeho.
Kulturní hodnoty broumovského baroka jsou v kontextu s krajinou i v rámci Evropy ojedinělé. Zachování jeho charakteru ale předpokládá cílevědomý přístup k celé problematice. Návštěvnický vzorek čtyř kostelů ukázal, že je co vylepšovat. Příště v našem putování za vzácnými památkami navštívíme Staroboleslavsko.

Alexandra M. Videmannová
Foto: autorka

Kdo je kdo
Kryštof Dientzenhofer (1655 - 1722) a jeho syn Kilián Ignác (1689 - 1751) patří k vynikajícím architektům vrcholného českého baroka. Uznávaní tvůrci posunuli středoevropský vývoj směrem k tzv. radikálnímu baroku a jeho vytříbené pozdní formě, reagující na aktuální stylové podněty raného rokoka a klasicismu. Z jejich impozantního portfolia staveb jmenujme například pražské kostely sv. Jana Nepomuckého, Lorety, sv. Mikuláše na Malé Straně, sv. Markéty v Břevnově, respektive Invalidovnu v Karlíně nebo vilu Portheimka na Smíchově. Činili se i mimo Prahu: zámek v Ploskovicích, kostely v Karlových Varech či v Legnickém Poli jsou toho důkazem.

Pověst
Kaplička na Hvězdě
Tam, kde kaple Hvězda stojí, počátkem 18. století dominoval dřevěný kříž, na vrcholu se zlacenou hvězdou z Červené věže kláštera v Broumově. Roku 1733 dal jeho opat Otmar Zinke z pískovcových kvádrů vystavět osmihrannou kapli. Dientzenhoferovy plány jí vtiskly hvězdicovitý půdorys, podobnost jméno Hvězda. Záhy císař Franz Josef II. rozkazem kapli zrušil. Dražbou ji za 70 zlatých získal Ferdinand Thér z Police, s podmínkou stavbu zbořit. Kvádry ale odolaly, tudíž uzmul jiné věci: okna, oltář... Hvězda osiřela.
Půl století poté pár studentů z gymnázia kláštera v Broumově zavítalo na ona místa. Unaveni hledali hospůdku, ale marně. Jeden z nich Jan Rotter dalším řekl, že jen opat kláštera, jemuž dané zboží patří, ji může na zbytcích původní kaple zaopatřit, a dodal: "Až já opatem budu, hospodu zřídím." A slovu dostál.
Uteklo mnoho vody. Jan Rotter se stal profesorem gymnázia, poté opatem kláštera v Broumově. Když po čase zabloudil do známých končin, vzpomněl na svůj slib. Moc i peníze mu jej umožnily splnit a Hvězdu znovu vystavět, spolu s velkým hostincem. Švýcarský sloh a krásná vyhlídka tak dodnes lákají.