Stát uhradí žadatelům o trvalý pobyt zkoušku z češtiny

Stát zřejmě cizincům bude platit první pokus o složení zkoušky z češtiny, která bude od ledna 2009 podmínkou pro udělení trvalého pobytu. Každý další pokus by měl přijít uchazeče přibližně na 1500 korun. Studenti by si měli sami hradit také nepovinné kurzy. Návrh nového systému výuky češtiny pro cizince, který vypracovalo ministerstvo školství ve spolupráci s ministerstvem vnitra, schválila včera vláda.

Cizinci, kteří chtějí získat povolení k trvalému pobytu, vždy museli prokazovat znalost českého jazyka, úroveň zkoušky byla dosud ale pouze na uvážení matrikáře. Od prvního září bude možné složit zkoušku z českého jazyka, a to na nejnižší komunikační úrovni A1. Cizinec si před ní sám bude hradit výuku v rozsahu 140 hodin. "Zvolili jsme nejnižší úroveň, aby se zkouška z jazyka nestala bariérou, zároveň ale budou průběh i obsah testu přísně standardizovány, aby měli všichni stejné podmínky," říká Kateřina Böhmová z tiskového oddělení ministerstva školství.

Ministerstvo školství zveřejní před začátkem školního roku seznam škol, které zkoušky umožní, a vyvěsí na svých webových stránkách několik ukázkových testů, podle kterých si cizinci mohou udělat představu o náročnosti a připravit se na jazykový test, jenž budou potřebovat pro povolení trvalého pobytu. Test by mohlo v následujících dvou letech absolvovat až 30 tisíc lidí, hrubé náklady se pohybují kolem 45 milionů Kč, je ale třeba počítat i s necelými dvěma miliony na informační kampaň.

"Neočekáváme, že bude pro cizince problém složit nejzákladnější zkoušku. Když si žádají o trvalý pobyt, jsou tu déle než pět let. Rozhodně to nemá být nějaká pojistka proti přistěhovalcům", vysvětluje Hana Malá z ministerstva vnitra.

Podle Indexu integrační politiky (MIPEX), který v březnu sestavila Britská rada (British Council) s organizací Migration Policy Group, Česko ve srovnání s desítkou zemí, které vstoupily do EU v roce 2004, umožňuje migrantům začlenit se do společnosti nadprůměrně. Stojí ale pod průměrem bývalé pětadvacítky.

Až za Českem však skončily Německo, Rakousko, Slovensko či Francie. Na Slovensku například minulý rok začal platit zákon, podle kterého musí žadatel o občanství prokázat znalost slovenštiny slovem i písmem a jeho výkon vyhodnotí komise.