Evropské banky vyrážejí do boje proti Mastercard a Vise. Jejich platební aplikace má upozadit vliv amerického duopolu v EU

Ambiciózní projekt digitální peněženky s názvem Wero, za kterou stojí aliance velkých evropských bank, začíná mít reálné obrysy. Platební řešení ještě letos začnou používat první obchodníci v Německu. Později by se měl počet zemí i prodejců nadále navyšovat.

Primárním cílem aplikace je omezit výsadní postavení amerického duopolu Visa a Mastercard na poli zpracování plateb v Evropské unii. Na tom by vydělaly především právě banky působící na jednotném unijním trhu. O využívání Wera do budoucna uvažují i některé české peněžní ústavy – primárně ty, jež patří do mateřských skupin, které se na investicích do vývoje této technologie samy podílí.

Napojení Wera na německé obchodníky proběhne v několika fázích. V půlce roku by mělo jít nejprve o e-shopy, v druhé polovině pak o drobnější podnikatele. Příští rok se pak mají připojit kamenné obchody. Podle Ivo Apetauera, šéfa oddělení digitálních plateb v poradenské společnosti Deloitte, by se mělo jednat o vyšší jednotky tisíc prodejců. Pro posílání plateb mezi běžnými klientskými účty je možné Wero využívat už nyní, kromě Německa to lze i ve Francii a Belgii. Další země, třeba Nizozemsko, budou následovat.

Obchodník, který se v Německu rozhodne službu využívat, se spojí s fintechem Nexi, který mu dodá fyzický terminál, v případě e-shopů poskytne platební bránu. Drobnější podnikatelé – třeba řemeslníci – mohou akceptovat platby přímo v mobilní aplikaci Wero. Tu si musí stáhnout i sami nakupující. Fungovat přitom bude jako běžná digitální peněženka. Klient si ji propojí se svým bankovním účtem a následně může platit. Zatím Wero umí načítat QR kódy, později ale počítá s tím, že bude využívat i technologii NFC. Transakce by pak mohly probíhat přes čip přiložením k terminálu stejně, jako se to děje u Apple Pay či Google Pay.

Důvodem, proč propojení obchodníků s Werem v Německu bude probíhat právě přes Nexi, je, že tento fintech je součástí aliance EPI (European Payments Initiative). Právě ta před lety přišla s myšlenkou vymyslet vlastní platební schéma. Kromě Nexi jsou jejími členy přední evropské bankovní skupiny, jako je Deutsche Bank, Société Générale (v Česku vlastní Komerční banku), KBC (v Česku vlastní ČSOB), BNP Paribas, ABN AMRO anebo ING.

Výhoda pro tyto finanční domy spočívá v tom, že transakce provedená skrze Wero proběhne přesunem peněz z účtu na účet. Tedy bez použití platebních karet, jejichž největšími světovými vydavateli jsou americké společnosti Visa a Mastercard. Banky jim musí za využívání jejich technologií platit nemalé částky. A to není vše. Banky odvádějí ještě další poplatek americkým společnostem Apple a Google, pokud je platba provedena skrze aplikace Apple Pay či Google Pay. I tato provize by odpadla.

Zjednodušeně řečeno – kdyby teoreticky každá platba od nakupujícího v obchodě byla zpracována skrze aplikaci Wero, banky by se o poplatek, který za používání služby obchodník zaplatí, podělily pouze s provozovateli platebních terminálů. Na celém platebním procesu by tak více vydělaly. Pro větší využívání Wera oproti jiným řešením bude klíčové, aby poplatek pro obchodníky byl konkurenceschopný, tedy nižší, než je tomu v případě dnes dostupných technologií.

Mobil jako platební terminál. Další hráč spouští službu Tap to Pay, drobní živnostníci tak mohou ušetřit na poplatcích

25. 2. 2025 ▪ 5 min. čtení

„Cílem je snížit závislost Evropy na mezinárodních kartových společnostech a zároveň konkurovat globálním technologickým platformám, jako jsou Apple Pay, Google Pay, PayPal a podobně. Obecně je vidět snaha, aby se platby mezi obchodníky, bankami a zákazníky řešily samostatně a lokálně v rámci EU,“ říká Apetauer z  Deloitte.

Řešení Wero je založeno na odesílání okamžitých plateb v eurech, jejichž zpracování je pro banky v eurozóně na základě legislativy EU povinné. V Česku tato povinnost nastane v průběhu roku 2027. Čtyři tuzemské banky tuto službu už dnes nabízejí, mezi nimi i Fio banka. Její mluvčí Jakub Heřmánek na dotaz HN uvedl, že banka vývoj platformy Wero analyzuje.

Zástupci dalších bank, jež spadají do skupin, které jsou součástí aliance EPI, byli o něco sdílnější. „Se společností EPI provozující peněženku Wero jsme dlouhodobě v kontaktu. První diskuse proběhla již před několika lety na půdě České bankovní asociace a tyto diskuse pokračují i nadále,“ říká Šárka Nevoralová, mluvčí Komerční banky. Monika Hořínková, mluvčí ČSOB, napsala, že banka vývoj sleduje a klíčová pro ni bude míra adopce řešení v jednotlivých zemích. „To nám ukáže, zda je Wero vhodnou alternativou pro český trh, který je jinak zvykově velmi založen na platebních kartách.“

Některé české banky pak momentálně vymýšlejí platformy, které by do budoucna mohly být pro Wero naopak konkurencí. Příkladem je iniciativa pod záštitou Svazu obchodu a cestovního ruchu. Ten ve spolupráci s některými bankami (například Partners Bankou) a obchodními řetězci vymýšlí způsob, jak by se při platbách odstranily poplatky z karet. Myšlenka je taková, že i zde by platby probíhaly přímo z účtu na účet, a to propojením aplikace daného supermarketu s kontem klienta v jeho bance. 

Další iniciativou založenou na podobném principu je aplikace Cvak, za kterou stojí Air Bank a Moneta Money Bank. Prodejce, který ji využívá, ji propojí s fyzickou kartičkou, která následně funguje jako klasický platební terminál. Pokud má i kupující účet u jedné z těchto bank a načte si QR kód ve své mobilní aplikaci, provede se platba z účtu na účet a transakční poplatek pro podnikatele činí 0,8 procenta. Zapojení do Cvaku přislíbily také Fio banka a mBank. V případě klasických fyzických terminálů platí, že výše poplatku z platby pro obchodníka činí u drobnějších podnikatelů 1,5 až 2,5 procenta podle výše jejich měsíčních obratů.