Snímek: Lumír Pecold
"Máme krála poctivého, ale velmi chudobného. Okradli nám ho na horách, na dolách, na krakovských mostinách. Ukradli mu tři sta koní z prázdných stájí, ukradli mu tři sta volů z prázdných dvorů. Dobře, že tam neměl nic, byli by mu vzali eště víc. Na krála, matičko, na krála!“ volají vyvolávači po dědině ze svých našňořených koní.
Otázky, samé otázky
Jen málokdo umí o jízdě králů vyprávět tak poutavě jako Jiří Jilík, autor zajímavé knihy s názvem Záhadná jízda králů. "Víte, jízda králů je obyčej, který byl kdysi běžný na celé Moravě, ale hovoří se dokonce o celoevropském původu různých her o králi a her na krále,“ řekl nám, když jsme se potkali ve Vlčnově.
A hned také pokračoval: "Jízda králů se jezdila v mnoha obcích na Slovácku, ale postupem doby zanikla a jenom ve Vlčnově zůstala původním kontinuálním obyčejem, který se zde zachoval patrně po staletí. V 19. století ho někteří národopisci popsali, například Josef Klvaňa, Čeněk Zíbrt nebo František Bartoš. Ale všichni si také kladli otázku, jak tento obyčej vznikl a co vlastně znamená. Proč je král v ženském přestrojení? Proč má tvář zastřenou pentlemi? Proč má růži v ústech? Proč nesmí promluvit? A to jsou všechno otázky, které vytvářejí kolem jízdy králů gloriolu určité záhady.“
Může za to Jiří z Poděbrad?
Nejčastěji zmiňovaná pověst o vzniku jízdy králů vypráví o tom, jak za války, kterou spolu vedli český král Jiří z Poděbrad a jeho zeť, uherský král Matyáš Korvín, zvítězila v roce 1469 vojska českého krále a Matyáš v bitvě sotva spasil holý život. Aby ho vítězové nepoznali a nezajali, převlékl se do ženských šatů, tvář zahalil pentlemi a takto - doprovázen svou družinou - prchal na své sídlo v Trenčíně.
První dnes známá informace o vlčnovské jízdě králů pochází ovšem až z roku 1808. Kořeny zdejší jízdy králů jsou však zcela jistě mnohem starší. Podle některých badatelů by mohly dokonce pocházet z předkřesťanských dob a možná to původně byl iniciační obřad pro vstup mezi dospělé občany obce.
Než ale v současnosti vlčnovský král se svou družinou vyjede, tak se většinou musí nejprve naučit jezdit na koni. Kdysi byl kůň v každé chalupě, ale dnes se koně pro jízdu musí půjčit v okolních obcích, protože v samotném Vlčnově prakticky žádní nejsou.
Pro každého koně je také potřeba vyrobit čtyři sta padesát papírových mašliček, nejméně sto šedesát různobarevných růží a sto třicet slámových třasáků. Teprve pak může jaksepatří nazdobená královská družina vyrazit.
"Celá růlka se rozřeže na pět dílů a potom se to složí tak dva centimetry a tužků sa to protáčá a tady prstama se to přidržá a skrčá.“ Dvě babičky jako z pohádky sedí za stolem v chalupě a předvádějí, jak se vyrábí ta pravá papírová růže z barevného krepového papíru. Právě takovými ozdobami se zdobí koně vlčnovské jízdy králů. Paní Josefa se narodila v roce 1919, paní Božena o sedm let později. Králů, které si pamatují, je nepočítaně.
Na krála, matičko!
Původně se královské jízdy konaly i v okolních obcích. Je zaznamenáno, že ještě v období mezi dvěma válkami se alespoň občas konaly ve více než dvaceti z nich, ale všude postupně zanikly. Vlčnovská jízda králů se ale během staletí téměř nezměnila. Jen termín se maličko posunul.
Původně se objížďka konala pravidelně o svatodušním pondělí. Od roku 1953 se přesunula na svatodušní neděli a po roce 1964, kdy Vlčnov oslavil sedmisté výročí obce, se termín místo pohyblivé svatodušní neděle ustálil na poslední neděli v květnu.
Z pouhé jízdy králů se postupně stal velkolepý folklórní svátek nejen pro Vlčnov, ale pro celé Slovácko. Zdobení domu krále, tancovačky, koncerty lidových kapel, výstavy, předávání vlády králů - od pátku až do neděle se pořád něco děje.
Samotná jízda krále však vrcholí až v neděli. Už kolem půl osmé se celá družina sejde u rodičů krále, aby pak společně i se stejně starými děvčaty-družicemi vyrazili na slavnostní mši svatou. Po mši už zní vesnicí dechovka a za jejího doprovodu se průvod družiny a krále vydá k obecnímu úřadu.
Tady přijme krále, jeho družinu a děvčata starosta obce. Malý sál zaplní všichni mladí z vesnice, kteří v tomto roce dosáhnou osmnácti let. Nádherné barevné vlčnovské kroje jen podtrhují slavnostní okamžik a člověk se jen stěží ubrání pomyšlení na ty dávné iniciační obřady.
Když cimbálovka uzavře oficiality, rozejdou se jezdci krále domů, aby nastrojili koně a už nazdobení a vyšňoření si pak mohli kolem půl dvanácté vyzvednout svého krále v domě jeho rodičů. V ženských šatech, na bílém koni, tvář zahalená pentlemi, bílá růže v ústech a z každé strany pobočník s tasenou šavlí - tak vyjíždí už po staletí vlčnovský král na svou jízdu po vesnici.
"Na krála, matičko, na krála!“ ozve se pokřik vyvolávačů z královské družiny nepochybně i letos o poslední květnové neděli ve Vlčnově.
Lumír Pecold
Foto: autor
Jak se tam dostat
Vlčnov leží asi 12 km na JV od Uherského Hradiště. Nejbližším městem je 7 km vzdálený Uherský Brod.
Autem: z hlavního silničního tahu Brno - Starý Hrozenkov (E50) odbočka doprava v obci Veletiny, v opačném směru za Uherským Brodem odbočka doleva.
V neděli 25. 5. je Vlčnov pro automobilovou dopravu zcela uzavřen.
Vlakem: Nejbližší železniční stanice se nachází v obci Hradčovice (vzdálená 5 km od středu Vlčnova). Nejbližší rychlíková stanice je v Uherském Brodě (7 km). Obě stanice leží na trati č. 341.
Autobusem: Spoje dopravní společnosti ČSAD Uherské Hradiště do Vlčnova odjíždějí z autobusových nádraží v Uherském Hradišti a Uherském Brodě.
Informace
Folklorní slavnosti ve slováckém Vlčnově spjaté s jízdou králů se konají 23. - 25. května. Informace o aktuálním programu, vstupenkách, ubytování, dopravě, historii slavnosti, ale i regionu Východní Slovácko jsou k dispozici na stránkách http://jizdakralu.vlcnov.cz .
Celodenní vstupenka na nedělní jízdu králů a další akce po celé vsi stojí 100 Kč. Děti 10 až 15 let, držitelé karty Euro <26 a důchodci zaplatí polovic.
Informace na tel.: 572 675 130, 572 675 500.
