Pokud zavzpomínáte na uplynulých sedm let - co vás ve funkci nejvíce bavilo? Co považujete za úspěch a naopak - co jste nestihl dokončit a mrzí vás to?
Kdysi jsem v Českém rozhlase řekl: "Výkonné funkce v politice by měly být omezeny na dvě po sobě jdoucí období, jako tomu je v mnoha demokratických zemích." Rozhodl jsem se svá slova dodržet a odejít včas či "přestat v nejlepším". Nemohu ale také zastírat, že podpora mé případné opětovné kandidatury ze strany vedení ODS v Plzni nebyla taková, abych se o ni mohl ucházet. Největšími výzvami bylo vybudovat instituce Plzeňského kraje, aby fungovaly alespoň trochu tak, jak od nich lidé očekávají, a to, že po celých 8 let máme přebytkový rozpočet. Peníze neprojídáme, ale investujeme. Jsme asi poslední kraj bez dluhů. Současně mě mrzí, že se dosud nepodařilo pohnout s některými problémy v Národním parku Šumava, např. otevřít hraniční přechod Modrý Sloup či vyřešit kůrovcovou kalamitu a odumírání šumavských lesů.
Jsem také rád, že se mi snad podařilo nastavit určitou politickou kulturu, prostě způsoby slušného, byť někdy tvrdého jednání v krajském zastupitelstvu a na krajské politické scéně.
Bavilo mě, když se některé dobré věci podařilo prosadit a udržet.
Před časem jste na otázku, koho byste nejraději viděl jako svého nástupce ve funkci, nechtěl odpovídat. Mohl byste tedy na základě osobní zkušenosti říci, jaké vlastnosti nebo předpoklady jsou pro funkci hejtmana nezbytné?
Na prvním místě krajské kandidátky ODS je Pavel Rödl, současný primátor Plzně. Každý hejtman by měl mít své vlastní (nejen politické) názory, které prosazuje a za kterými si stojí. Očekával bych také určitý širší rozhled a schopnost zůstat sám sebou.
Bere naše vláda dostatečně v úvahu názory hejtmanů a dalších regionálních politiků?
Řekl bych, že logicky určitá diskuse a různost náhledů na některé otázky bude přítomna vždy, bez ohledu na barvu vládní či krajské reprezentace. Takže odpověď je - někdy ano a jindy ne.
Původní profesí jste lékař, jak hodnotíte aktuální stav zdravotnictví v kraji? Polovina krajských nemocnic skončila loňské hospodaření se ziskem, polovina vykázala ztrátu.
Dnešní stav mě úplně netěší. Ale nemocnice přes účetní ztrátu jsou v lepším stavu, než když nám je stát převedl. Léčí pacienty, jsou schopny dostát svým závazkům a zánik jim bezprostředně nehrozí. Je obecně pravda, že menší "okresní" nemocnice jsou dnes v celé České republice pod velkým ekonomickým i personálním tlakem.
Jaký je váš názor na stavbu radaru v Brdech?
Výstavbu radaru podporuji. Ve světě existuje rychlý technologický pokrok a je prakticky jisté, že během pěti, deseti, dvaceti let bude stále více zemí disponovat zbraněmi hromadného ničení a jejich nosiči, zejména balistickými raketami. Proto všechny vyspělé země (včetně Ruska) budou dříve či později budovat systémy protiraketové obrany. Je lépe začít včas. Musíme být také schopni pro svoji obranu spolu s našimi spojenci z NATO něco faktického udělat. Nemůžeme si myslet, že v případě hrozícího konfliktu či vydírání z toho nějak po česku vykličkujeme a že nás (zase) někdo automaticky ochrání. Navíc Plzeňský kraj byl osvobozen z velké většiny americkou armádou. Každý rok se konají velké oslavy, kladou věnce, přijíždějí veteráni, pronášejí se projevy. Neměli bychom zůstat jen u toho.
Řada občanů, kteří jsou proti radaru, vám psala dopisy, čeho se dále týká korespondence od obyvatel Plzeňského kraje?
Dopisy dostávám různé. Někdy kritické, jindy si stěžující, občas anonymy; tu a tam ale i pochvalné či děkovné. Týkají se všeho možného: radaru, sousedských sporů, tahanicích ve správních řízení, hluku, našich nemocnic či domovů důchodců i osobní situace a zdraví lidí.
Velmi důležitým mezníkem během vašeho působení ve funkci bylo otevření schengenského prostoru. Hranice na Šumavě ale zůstává nadále zavřená. Kraj tuto skutečnost kritizoval, jste v tomto ohledu optimista?
Občas říkám, že místo "železné" máme nyní "zelenou" oponu na Šumavě. Není přece normální, aby lidé nemohli na Šumavě chodit pěšky po asfaltkách či staletých historických cestách jen proto, že si to přejí někteří ekologičtí fundamentalisté. Jsem pro racionální demokratickou ochranu životního prostředí, ale jsem proti ekologické diktatuře či ekologii jako víře, o které se nesmí svobodně diskutovat. Šumava byla v posledních 200 letech vždy kulturní krajinou, ne divočinou, jak se nám snaží někteří zelení fundamentalisté namluvit. Pokud jde o zlepšení situace v tomto směru, jsem na základě svých zkušeností s chováním Správy Národního parku Šumava a Ministerstva životního prostředí ČR spíš skeptik. Oba dva se chovají, jako by jim Šumava patřila a nemuseli se ohlížet na nikoho a na nic.
Jaké jsou vaše plány do budoucna?
Dodělám svoji práci zde na kraji a pak se pustím do něčeho nového či staronového. Do politiky jsem nevstupoval ze školních lavic, mám kam se vrátit. n
rkp
Petr Zimmermann je hejtmanem kraje již osmý rok. V lednu letošního roku oznámil, že v dalším funkčním období už nehodlá kandidovat.
