Magistrát mění Prahu podle lobbistů

- Vedení hlavního města navrhuje změny územního plánu

- Developerským firmám by umožnily stavět o dva roky dřív

Nový bulvár vedoucí z centra Prahy až do Karlína by během pěti let mohl vyrůst na místě kolejiště na Masarykově nádraží.

Tak si budoucnost nejstaršího pražského vlakového nádraží představuje radní pražského magistrátu pro územní rozvoj Martin Langmajer.

Právě on je předkladatelem seznamu změn územního plánu, jenž dnes projednává Rada hlavního města Prahy. Pokud jej rada a pak i zastupitelstvo města na svém zářijovém zasedání schválí, uspíší se některé stavební projekty na území metropole až o dva roky.

Developeři by díky tomu mohli začít s výstavbou také na území dnešního nádraží Bubny, nákladového nádraží Žižkov, ve Vokovicích, v Sedlci, na Veleslavíně a dalších nevyužitých pozemcích, které patří k nejatraktivnějším v Praze.

Tichá dohoda

Změny, o nichž rada hlasuje, měly být původně součástí nového územního plánu Prahy, který má začít platit v roce 2010.

"Předpokládám, že jeho projednávání se může protahovat, někteří developeři by mohli ztratit trpělivost a couvnout," vysvětluje Langmajer, proč se magistrát rozhodl někdejší nádraží a několik desítek dalších pozemků uvolnit pro výstavbu již nyní.

Pražská zastupitelka Petra Kolínská připouští, že nový územní plán do roku 2010 možná schválen nebude.

"Hlasovat o něm nejspíš bude až příští vedení magistrátu," říká. Některé pozemky by podle ní kvůli tomu zbytečně ležely ladem.

Kolínská má ovšem výhrady vůči výběru pozemků, jichž se změna územního plánu má týkat. "Alespoň zčásti jsou výsledkem tiché dohody mezi developery, městskými částmi a zastupitelstvem," myslí si.

S tím souhlasí i členka magistrátního výboru územního rozvoje Zuzana Drhová. "Nejsilnějším motivem je tlak developerů," uvádí.

Železnicí pod centrem

Seznam chystaných změn je skutečně nesourodý. Vedle obzvlášť rozsáhlých projektů, jako je přeměna dnešního nákladového nádraží Žižkov na novou čtvrť, bude zastupitelstvo hlasovat i o rekonstrukci ulice K Dálnici v Křeslicích.

"Výběr může vypadat nahodile, ale jsou to místa, která Prahu pálí," říká Langmajer.

Zásadní je podle něj například vyřešení budoucnosti území kolem Masarykovo nádraží.

"V rámci nové koncepce příměstské dopravy je nutné odstranit nádraží, která jsou neprůjezdná," popisuje. A to je právě případ "Masaryčky".

Vlaky, které zde dnes končí, by podle něj měly zajíždět na hlavní nádraží. To se má stát podobným dopravním uzlem jako londýnská Victoria Station.

"Mělo by být kromě jiného jednou ze zastávek na trase plánovaného příměstského vlaku," popisuje Langmajer. "Jezdit by měl po trase dnešní Buštěhradské dráhy a přes zastávky Opera a Hlavní nádraží pokračovat přes Karlovo náměstí na Smíchov a na Beroun."

K odvážným dopravním vizím Langmajera inspirovala další evropská metropole: Paříž.

Stejně jako ve Francii by souprava - kříženec vlaku a metra - měla zčásti jezdit po povrchu a zčásti pod zemí.

"Podzemní stanice by byla například na Karlově náměstí," popisuje Langmajer projekt, který, na rozdíl od masivní výstavby na atraktivních pražských parcelách, není součástí projednávaných změn územního plánu.