Částečný úvazek: výhody a nevýhody

Naštěstí pro nás se totiž objevuje stále více společností, které si uvědomují, že jejich největším kapitálem jsou jejich zaměstnanci, a snaží se proto si je udržet a nalézat vhodné alternativy zaměstnání pro ty, kteří z jakéhokoliv důvodu - zdravotního, rodinného, studijního či osobního - nemohou nebo nechtějí pracovat na plný úvazek.

Pracuji v auditním oddělení společnosti Deloitte od roku 1998 a již při svém nástupu jsem si řekla, že bych ráda rozumně skloubila svůj osobní život s profesním tak, aby ani jeden z nich "netrpěl“. Po více než třech letech práce na částečný úvazek mohu říci, že se mi to podařilo, a jsem velmi ráda, že jsem tuto možnost dostala a využila. A jelikož si myslím, že nejsem jediná, kdo se v podobné situaci ocitá, rozhodla jsem se dát dohromady postřehy a zkušenosti své vlastní i svých kolegů o tom, jaké různé formy částečného úvazku se ve společnost Deloitte využívají, jaké lze vidět výhody a nevýhody zaměstnaní na částečný úvazek očima zaměstnanců i očima zaměstnavatele.

Část první - o čem je řeč?

Když se řekne částečný úvazek, mnozí si pod tímto pojmem představí takovou formu zaměstnání, při které pracujeme každý den, ale méně než obvyklých 8 hodin, například od 8 do 14 hodin. Je však nutné si uvědomit, že toto není jediná možnost a že existuje mnohem více modelů částečného úvazku, které se využívají v praxi.

Ve společnosti Deloitte se kromě výše uvedeného modelu využívá práce na projektech podle aktuální potřeby (jen několik dní v týdnu) nebo pouze na vybraných projektech (jen týden v měsíci). Většinou se jedná o dohody o pracovní činnosti, při kterých rozsah práce za měsíc nepřekračuje limit stanovený zákonem. Další možností, kterou využívám já, je práce pouze ve vybrané dny v týdnu. Při 60% úvazku to znamená, že docházím do práce například v pondělí, ve čtvrtek a v pátek. Tento model se velmi dobře uplatňuje na manažerských pozicích.

Výše uvedené modely je vhodné kombinovat s dalšími formami upravené pracovní doby jako je klouzavá pracovní doba (příchod do práce je stanoven mezi 7-10 hodinou a odchod do práce mezi 16-19 hodinou nebo zaměstnanec musí odpracovat během týdne 20 hodin a nezáleží, ve kterých dnech to bude) nebo práce z domova (ať už v pravidelné dny nebo podle aktuální situace či potřeby).

Při výběru nejvhodnější formy částečného úvazku pro konkrétní pracovní pozici je třeba si uvědomit, že každá pracovní pozice má svá specifika, a ta je třeba zohlednit. Ale stejně tak i každý zaměstnanec, který má zájem pracovat na částečný úvazek, má určité potřeby a možnosti, které je také nutné brát v úvahu. Proto je možné v některých případech definovat podmínky částečného úvazku obecně pro danou pracovní pozici, které budou platné pro všechny takto pracující zaměstnance, ale v některých případech je třeba zvolit individuální přístup a upravit částečný úvazek tak, aby respektoval jak potřeby zaměstnance, tak potřeby zaměstnavatele.

Část druhá - pohled očima zaměstnance

Hlavní výhodou je samotná možnost zaměstnání na částečný úvazek, kdy se můžete dostatečně věnovat rodině a zároveň neztratit kontakt s praxí, s kolegy a s klienty. Pokud by naše společnost částečný úvazek nenabízela, musela bych se rozhodnout, zda chci být raději doma s dítětem na plný úvazek a při návratu do práce po několika letech si znovu zvykat na samotný pracovní režim, nové kolegy, nové postupy atd. nebo zda se chci věnovat především své práci s tím, že většinu času stráví mé dítě s někým jiným než se svými rodiči.

Velkou výhodou také je, že díky pestřejšímu dennímu programu mám více energie, chuti a nasazení jak při práci, tak při dětských hrátkách, přesně v duchu hesla, že důležitější je kvalita stráveného času než jeho kvantita. Samozřejmě je třeba počítat s tím, že částečný úvazek znamená i částečnou mzdu, ale v některých případech i tato může být významným přínosem do rodinného rozpočtu. Velkým pozitivem je možnost plného využití některých zaměstnaneckých výhod nabízených zaměstnavatelem jako je služební auto či služební telefon i k soukromým účelům.

Výhodou a zároveň i nevýhodou je zvýšený nárok na včasné plánování a dobrou organizaci pracovního a nepracovního času tak, abyste byli flexibilní a byli schopni reagovat na různé “ad hoc” situace. Může to být jak nemoc dítěte, besídka ve školce nebo třídní schůzka v době, kdy normálně pracujete, anebo pracovní schůzka, termín školení, urgentní pracovní úkol či dokončení práce ve stanoveném termínu, které vyžadují vaši přítomnost v práci mimo vaši normální pracovní dobu. Zpočátku tyto situace vedou k většímu stresu a k nutnosti více pracovat doma, ale postupem času se člověk naučí nalézat vhodná řešení a zareagovat na podobné situace velmi rychle.

Pro někoho může být nepříjemné či omezující, že je k dispozici na telefonu i mimo pracovní dobu, avšak i zde se dají dohodnout určitá pravidla, která respektují potřeby všech zúčastněných stran. V auditorské profesi vidím další konkrétní nevýhodu v tom, že některé činnosti nelze dělat jen částečně ale musíte jim věnovat víceméně stejně času jako vaši kolegové pracující na plný úvazek - mám na mysli firemní porady a konference, školení nebo administrativu zakázek. Tím pádem vám zbývá relativně méně času na vlastní práci pro klienty, což od vás vyžaduje vyšší pracovní nasazení a někdy máte pocit, že místo 6 hodin denně stejně pracujete 8.

V neposlední řadě je třeba přijmout skutečnost, že váš profesní růst bude pravděpodobně pomalejší než kolegů pracujících na plný úvazek, částečně i díky tomu, že se nemůžete naplno zapojit do všech aktivit vyžadovaných od vyšších manažerských pozic jako je strategické plánování a rozvoj společnosti.

V mém případě výrazně převažuje vnímání výhod částečného úvazku nad jeho nevýhodami, a tak mohu upřímně říci, že pro mne byla volba Deloitte jako svého zaměstnavatele správná. Mohu se totiž dostatečně věnovat rodině a prožívat se svým dítětem všechny jeho důležité chvilky, mám čas i sama na sebe a na své koníčky a zároveň mohu v přijatelné míře uplatňovat a rozvíjet své profesní znalosti a zkušenosti, neztrácet kontakt s kolegy ani s klienty - prostě nemám pocit, že o něco přicházím a žiji v rovnováze.

Část třetí - pohled očima zaměstnavatele

Zaměstnavatel si musí v první řadě uvědomit, že forma částečného úvazku není možná či vhodná pro každou pracovní pozici a opět je třeba zvážit všechny výhody a nevýhody takového pracovního uspořádání. Pokud se jedná o několikaleté zaměstnance, kterým již plný částečný úvazek z jakéhokoli důvodu nevyhovuje, považuji za největší výhodu pro zaměstnavatele skutečnost, že neztratí zkušené zaměstnance se znalostmi a kontakty z dané oblasti, do kterých často investoval značné částky jak formou školení, tak formou "on-the-job training“. Jistě lze nalézt situace, ve kterých může být tato alternativa přijatelnějším řešením než úplný odchod zaměstnance. V případě nástupu po mateřské dovolené se často vrací zkušený zaměstnanec dříve, než by se vrátil na plný úvazek.

Vzhledem k tomu, že v dnešní době stále ještě není tolik zaměstnavatelů, kteří by částečný úvazek nabízeli, většina zaměstnanců využívající si této možnosti velmi cení, patří mezi nejloajálnější a - alespoň u nás v Deloitte - jsou velmi flexibilní a ochotní v případě potřeby pracovat i v době, ve které to zaměstnavatel potřebuje, a přesunout svou pracovní kapacitu z méně náročného období.

V neposlední řadě je třeba zmínit i fakt, že zaměstnáváním na částečný úvazek si společnost dělá velmi dobré jméno na trhu práce. Další výhody fungujícího částečného pracovního úvazku vidím například ve vyšší výkonnosti zaměstnance, která se odvíjí od schopnosti plně se soustředit během kratší pracovní doby nebo efektivnější plánování a řízení času všech zaměstnanců z důvodu interakce mezi zaměstnanci pracujícími na částečný i na plný úvazek.

Samozřejmě však existují také nevýhody, jako je například potřeba více pracovníků na stejné pozici pro zajištění 100% úvazku nebo omezená časová flexibilita směrem k zákazníkům a ke spolupracovníkům a nemožnost okamžitě reagovat na urgentní požadavky. V této souvislosti se mohou vyskytnout projevy nespokojenosti ze strany spolupracovníků pracujících na plný úvazek vyžadující od vedení společnosti na všech úrovních vnímání výhod, pochopení, a podporu práce na částečný úvazek.

Dále je třeba brát v úvahu, že některé náklady - na pravidelné školení, na počítač, na služební automobil a podobné zaměstnanecké výhody - vynaloží společnost v plné výši bez ohledu na to, zda zaměstnanec pracuje na plný či na částečný úvazek. Důležité je rovněž zhodnotit také administrativní aspekty dané formy částečného úvazku. V některých případech je možné stanovit předem přesná pravidla pro částečný úvazek platná pro všechny zaměstnance, ale zejména na manažerských pozicích je dle mého názoru vhodnější zvolit individuální přístup respektující konkrétní potřeby daného zaměstnance.

Asi by bylo možné nalézt ještě řadu dalších výhod a nevýhod zaměstnávání na částečný úvazek, vždy záleží na specifickém prostředí dané společnosti, na vztahu k zaměstnancům a na její kultuře. Jsem velmi ráda, že pro Deloitte převažují výhody nad nevýhodami a společnost se nejen nebrání, ale poskytuje značnou podporu různým formám částečného úvazku. A přeji si, aby se našlo stále více možností pro všechny z nás, kteří chceme být dobrým rodičem a zároveň dobrým profesionálem.

Petra Slavíková, Audit Manager, Deloitte Česká republika