Už půlstoletí jsou japonské automobilky tvrdým soupeřem tradiční americké velké trojky GM, Ford a Chrysler. Naopak v Japonsku se fordek či chevroletů nikdy moc neprodalo. Ani Tesla tam nezáří, ač si Elon Musk před 15 lety maloval, že to pro jeho firmu bude největší trh mimo USA. Nerovnováha v obchodu s auty byla tak značná a měla tak zásadní dopady na americkou ekonomiku, a tedy i politiku, že v 80. letech si Japonci sami na sebe uvalili „dobrovolně“ kvóty, aby jejich podíl na trhu nebyl až moc velký. Slovo dobrovolně je v uvozovkách, protože i tehdy za tím byl velký tlak Reaganovy vlády obávající se dalšího propouštění v automobilkách.
Postup Donalda Trumpa je jiný: namísto zákulisního tlaku velká veřejná prohlášení a sankční cla, která se na poslední chvíli změní v o něco přijatelnější. Podle dohody oznámené šéfem Bílého domu v noci na středu tak má být dovoz japonských aut zatížen 15procentním clem. Tedy šestkrát vyšším než dosud. Přesto akcie japonských automobilek vystřelily vzhůru, v případě Toyoty, největšího výrobce aut na světě, dokonce o nebývalých 15 procent. Ovšem reakce detroitské „velké trojky“ zdaleka tak euforická není.
Co se dočtete dál
- Co na celních bariérách pro japonské konkurenty vadí americkým automobilkám.
- Na jaké podmínky Japonci Trumpovi kývli.
- V čem je pozice EU podobná japonské.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.