Žluté oči budí strach

Zatímco obvykle se tato "nemoc špinavých rukou" šíří mezi lidmi s nízkými hygienickými návyky a běžné populaci se téměř vyhýbá, tentokrát se rozšířila i mezi na čistotu dbalými jedinci. Ale jaká žloutenka či přesněji žloutenky ve skutečnosti jsou? Jak hodně jsou pro člověka nebezpečné?

Žloutenka je onemocnění jater, které je nejčastěji způsobeno virovou infekcí. Existuje hlavních pět virových typů, označovaných písmeny A, B, C, D a E. Žloutenka typu A a E je nejčastěji způsobena pozřením kontaminovaného jídla nebo vody. Hepatitida typu B, C a D vzniká v důsledku kontaktu s infikovanými tělními tekutinami, například při krevní transfuzi. Typ B se také přenáší sexuálním stykem. Mezi příznaky žloutenky patří typické zežloutnutí očního bělma a kůže, tmavá moč, únava, nevolnost, zvracení a bolesti v podbřišku.

Žloutenka může dlouhou dobu probíhat zcela bez příznaků, proto je velmi nebezpečná. Nemocný ani neví o tom, že přenáší virus dál. Vůbec neplatí, že žloutenku musí nutně provázet typické zežloutnutí kůže nebo očního bělma. Nemoc se nemusí vůbec projevit nebo se objeví jen únava a nechutenství. Proto raději vždy vyhledejte lékaře, pokud je u vás možné, že došlo k nákaze.

Nemoc špinavých rukou

Různé typy žloutenky se liší formou nákazy. V poslední době se v Praze a pak později v dalších místech republiky šířila žloutenka typu A. Jedná se o jednu z nejstarších nemocí, se kterou se lidstvo potýkalo. Ačkoliv jen velmi malé procento nemocných umírá, představujte tento typ velké nebezpečí v mnoha částech světa. Největší riziko představuje hepatitida typu A v Africe, některých částech Jižní Ameriky, na Blízkém východě a v jihovýchodní Asii. Zde je také nejčastější příčinou nákazy kontaminovaná voda nebo potraviny. Ve vyspělém světě se nemoc vyskytuje velmi málo a především u lidí se špatnými hygienickými návyky, například u bezdomovců, proto se jí také říká nemoc špinavých rukou. Nejčastěji virus vniká do těla ústy.

Příznaky mohou ze začátku připomínat chřipku, nastupuje zvýšená teplota, únava, nechutenství a bolesti zad. U některých nemocných se dokonce příznaky vůbec neobjeví. Samotná léčba do života člověka zasáhne nutností několikatýdenní hospitalizace, opakovanými odběry krve a omezením běžných sportovních a mnohdy i pracovních aktivit. Dále je třeba počítat s dlouhodobou rekonvalescencí v řádu měsíců. Nicméně tento typ žloutenky je dobře léčitelný a hlavně nepřechází do chronické formy.

Nebezpečí skryté v krvi

Výrazně nebezpečnější je žloutenka typu B. Ačkoliv se přenáší pouze tělními tekutinami, tedy možnost nákazy je složitější, znamená pro nemocného značné riziko, protože léčba nemusí být vždy účinná, navíc se zdravotní komplikace mohou vyskytovat po zbytek života. Nejčastější formou nákazy je nechráněný pohlavní styk s častým střídáním partnerů nebo použití infikované injekční stříkačky, proto se jí také říká nemoc narkomanů.

Viry způsobující žloutenku typu B jsou nebezpečné v tom, že jsou schopny způsobit chronickou formu nemoci. Během ní se může objevit cirhóza jater neboli tvrdnutí, a tak se připravuje půda pro možný výskyt rakoviny tohoto orgánu. Bohužel také platí, že část nemocných se nepodaří zcela vyléčit, a tak mají zdravotní komplikace po zbytek života. I pacienti s chronickou formou nemoci jsou stále infekční, a mohou tak kohokoliv nakazit.

Nemoc s rizikem smrti

Žloutenka typu C má stejný způsob nákazy jako typ B, tedy přenáší se krevními tekutinami. Proto se také velmi často objevuje u narkomanů, kteří používají infikované injekční jehly. Méně častý způsob nákazy, avšak také možný, je při tetování nebo akupunktuře, když nejsou dodrženy hygienické standardy. Virus se šíří výrazně více než hrozivá nemoc AIDS.

Tento typ žloutenky je asi vůbec nejnebezpečnější. Jeho záludnost spočívá v tom, že nakažený člověk velmi dlouho nemá vůbec žádné příznaky. Případně se u něj projeví jen únava nebo nechutenství, čemuž většina lidí nevěnuje příliš velkou pozornost. Později se mohou, ale nemusí objevit poruchy spánku, ztráta chuti k jídlu nebo trávicí obtíže. Většina lidí tak vůbec netuší, že se nakazili.

Navíc žloutenka typu C u 70 až 80 % pacientů přechází do nebezpečného chronického stadia, kdy se může objevit cirhóza jater a další zdravotní komplikace. Léčba je efektivní pouze na začátku onemocnění, později už nezabírá, protože dojde k nevratnému poškození jater. Jedinou cestou je pak transplantace orgánu.

Jedině očkování chrání

Jedinou cestou, jak se vyhnout žloutence typu A a B, je očkování. To bohužel neexistuje proti žloutence typu C. Očkování provádí každý praktický lékař nebo očkovací centra. Proti oběma typům žloutenky je k dispozici jedna vakcína, která se podává ve třech dávkách. První termín určí lékař, druhá dávka je podána o měsíc později a třetí s odstupem šesti měsíců od první dávky. Vedlejší účinky se po očkování objevují zřídka a jsou mírné, může se projevit únava, zvýšená teplota nebo spavost. Vakcína není běžně hrazena ze zdravotního pojištění, ale některé zdravotní pojišťovny na ni přispívají. n

lh

Žloutenka může vést k selhání jater

Lékaři již několik týdnů varují před rostoucím počtem případů onemocnění hepatitidou typu A. Jen od začátku září podle hlavního hygienika onemocnělo více lidí než za prvních osm letošních měsíců. Laboratoře totiž hlásí nárůst případů hlavně mezi dospělými. Jsou jimi často manažeři a úředníci, nikoli lidé ze slabých sociálních vrstev, jak by se dalo očekávat.

"Od začátku května jsme zaznamenali zvýšení pozitivních nálezů hepatitidy typu A," říká MUDr. Natálie Mezsárosová ze společnosti Synlab.cz, provozující největší síť humánních laboratoří u nás, a pokračuje: "Toto onemocnění se přenáší fekálně-orální cestou, při které se viry do těla člověka dostávají pozřením potravin nebo pitím tekutin kontaminovaných stolicí nemocných lidí. Virová hepatitida A je označována jako typická nemoc špinavých rukou. Inkubační doba bývá 15 až 50 dní. K běžným klinickým příznakům hepatitidy A patří nauzea, zvracení a průjem, pobolívání pod pravým žeberním obloukem, malé děti často mívají i horečku. Kůže většiny pacientů zežloutne, jejích moč ztmavne, zatímco stolice je světlá. Dále může vzniknout bolestivé zvětšení jater, sleziny a lymfatických uzlin."

Průběh infekční žloutenky je zpravidla příznivý a podle současných poznatků nepřechází do chronického jaterního postižení, není riziko cirhózy a rakoviny jater, neexistují bacilonosiči. "Výjimečně ale může dojít k jaternímu selhání, při kterém pacient umírá. Toto nebezpečí vzniká především u starších lidí," varuje lékařka. "Kdo se chce nemoci vyhnout, měl by se nechat očkovat, i když se nepohybuje v prostředí, kde je riziko onemocnění největší." n pr