Nový český vynález umožní vzít pití do letadla

Přísná bezpečnostní opatření na letištích by se brzy mohla zmírnit. Čeští vědci přišli na způsob, jak během jedné sekundy odhalit v tekutinách nebezpečné látky, které by mohly být použity na palubě letadla k výrobě výbušniny. Cestující by tak už nemuseli při kontrole odevzdávat pití nebo parfémy.

"Tlak cestovního průmyslu na zmírnění bezpečnostních opatření nás přiměl se zamyslet nad tím, jak pasažérům dopřát možnost vozit tekutiny v příručních zavazadlech. Proto pracujeme na vývoji detektoru," říká Jiří Bláha z firmy RS Dynamics, v jehož výzkumném centru detektor vzniká.

Unikátní přístroj rozpozná nebezpečnou látku, aniž by bylo potřeba láhev otevřít a odebrat z ní vzorek. "Nyní pracujeme na tom, aby byl přístroj velmi přesný. Problém je u různých tvarů skleněných a plastových lahví," vysvětluje Bláha. Podle něj si však i přes kontrolu detektoru nebudou moci lidé vzít i nadále do letadla například odlakovač na nehty, peroxid a podobné látky.

Tuzemská firma už dříve spolupracovala na bezpečnostních opatřeních s ruzyňským letištěm. To se nebrání ani novému vynálezu. "Uvítáme to, ale nebude to hned. Nejprve bude nutné, aby zmírnění kontrol a používání detektorů na tekutiny schválila Evropská unie. Potom musí detektory projít národní certifikací. Je to na několik let," říká Eva Krejčí, mluvčí Letiště Praha.

Zákaz tekutin v letadlech byl zaveden poté, co předloni teroristé chtěli propašovat tekuté bomby do letadel mířících z Británie do USA.

Na světě již nyní existuje několik podobných detekčních zařízení, která umí odhalovat nebezpečné látky v tekutinách.

"Jejich nevýhodou ale je nepřesnost měření, kterou způsobují různorodé tvary lahví s tekutinami a v nich některé specifické neškodné látky. Právě proto pracujeme na tom, abychom měli ta data co nejpřesnější," říká Jiří Bláha z RS Dynamics.

Vědcům, kteří v zahraničí na detektorech pracují, se také zatím nepodařilo vyřešit, jak dobře otestovat pod detektorem tekutiny v plechovkách.

"Přísná pravidla, která nyní platí na řadě světových letišť, mají své opodstatnění. Dosud totiž neexistuje spolehlivá metoda, která by odhalila přítomnost tekuté nebezpečné látky," vysvětluje Bláha.

Zmírnění pravidel

Přísná bezpečnostní pravidla a zákaz tekutin v letadlech platí od listopadu 2006 na všech letištích zemí Evropské unie a také v Norsku, Švýcarsku a na Islandu. Zakázané jsou také na amerických letištích.

Cestující si nemohou do letadla vzít více než sto mililitrů tekutiny a gelů. Zakázány jsou především láhve s vodou či jinou tekutinou. Léky a jídlo pro malé děti o celkovém objemu maximálně jednoho litru musí být vždy v průsvitných uzavíratelných sáčcích.

Jediné, co si na palubu mohou cestující vzít, jsou nápoje nebo věci zakoupené na letišti po bezpečnostní kontrole.

Už nyní však Evropská unie zvažuje, že dva roky trvající přísná pravidla na letištích od roku 2010 zruší. Pomoci by měly právě speciální detektory na tekutiny, na kterých pracují i čeští vědci.

Nové přístroje a technologie se kromě Česka také testují ve Spojených státech, ve Velké Británii a ve Francii.

"Jsme přesvědčeni o tom, že v roce 2010 bude možné tuto technologii využít na letištích," řekl agentuře AP mluvčí Evropské komise Jens Mester.

Bomba v láhvi od šamponu

Zákaz tekutin zavedla EU poté, co britská policie před dvěma lety odhalila přípravy na sérii teroristických útoků na leteckých linkách z Velké Británie do USA. Teroristé chtěli pět let po 11. září a útoku na newyorská dvojčata v letadlech smíchat chemikálie přepravované v láhvích od energetických nápojů a vyrobit na palubě letadla výbušninu. Tu by aktivovali bleskem fotoaparátu. Mělo jít o běžné chemikálie triaceton a triperoxid, jejichž směs je známá jako TATP, teroristy přezdívaná "Satanova matka".

Podle britské policie bylo také možné, že teroristé chtěli v láhvi od šamponu propašovat i nitroglycerin a odpálit jej s pomocí MP3 přehrávače.

Zátah na 24 členů teroristické organizace proběhl v noci 10. srpna 2006 v Londýně a Birminghamu. Policisté u nich našli chemikálie, elektrická zařízení a další materiál k výrobě bomb, 400 počítačů, 200 mobilů, videozáznamy s výpověďmi, jež chtěli teroristé za sebou zanechat.

K odhalení útoku významně přispěla i pákistánská tajná služba, která 4. srpna zatkla v Pákistánu sedm podezřelých, včetně Brita pákistánského původu Rashida Raufa, kteří poskytli důležité informace o plánu teroristů.