Z jednorázových odměn společník odvádí jen daň, ne pojistné

Zakládáme s kolegy společnost s ručením omezeným, chci se stát společníkem a jednatelem. Musím být zaměstnancem, za něhož firma platí sociální a zdravotní pojištění, nebo existují jiná řešení?

T. Halačka, Liberec

Jako jednatel a společník nemusíte být zaměstnancem. Nejedná se totiž o pracovní vztah podle zákoníku práce. Případná pracovní smlouva na výkon jakékoliv funkce související s obchodním vedením společnosti by byla dokonce napadnutelná. Tato činnost totiž náleží ze zákona přímo jednateli.

Primárně je vztah mezi společností s ručením omezeným a jejími jednateli vztahem obchodněprávním a vymezuje ho obchodní zákoník. Zaměstnancem stejné společnosti jednatel být může, ale pro odlišnou činnost, například jako účetní. Společník může být zaměstnancem bez omezení.

Obchodní zákoník umožňuje jednateli za výkon jeho funkce přiznat odměnu, nijak ale neupřesňuje její výši, způsob výpočtu ani způsob a periodicitu vyplácení. Doporučuje se tedy, aby nárok jednatele na odměnu byl jasně určen například rozhodnutím valné hromady společnosti nebo uzavřením smlouvy o výkonu funkce mezi společností a jejím jednatelem.

Smlouva nesmí odporovat vztahům určeným obchodním zákoníkem a musí mít písemnou formu. Schvaluje ji valná hromada nebo písemně všichni společníci, kteří ručí za závazky firmy neomezeně.

V této smlouvě lze kromě práv a povinností jednatele, výše jeho odměny a způsobu jejího vyplacení upravit i další podrobnosti. Například náhrady za výkon funkce jednatele, jako je cestovné podle zákona o cestovních náhradách či další odměny.

Vykonává-li jednatel zároveň pro společnost funkci odpovědného zástupce, musí být tento vztah vymezen písemně, a proto se doporučuje upravit jej také v této smlouvě.

Existují dva druhy odměn - jednak pravidelné a pak jednorázové, které se vyplácejí jako podíl na zisku. Pravidelné odměny fungují v podobném daňovém režimu jako výplata mezd, odvodům ve výši 35 procent na sociálním a zdravotním se tedy firma nevyhne.

Zároveň společnost odvede za samotného jednatele či společníka i osm procent na sociálním pojištění, čtyři a půl procenta na zdravotním a 15 procent na dani z příjmu. Tyto pravidelné odměny jsou pro společnost daňově uznatelným nákladem.

Naopak jednorázové odměny vyplacené jako podíl ze zisku společnosti společníkům nebo jednatelům již pro firmu daňově uznatelné nejsou. Vyplácejí se z již zdaněného hospodářského výsledku společnosti.

U jednatelů jsou tyto jednorázové odměny zdaněny jako příjem a jsou z nich odváděny platby na zdravotní a sociální pojištění stejně jako u pravidelných příjmů jednatele.

U společníků jsou jednorázové odměny vyplacené jako podíl ze zisku zdaněny jen jako samostatný základ daně sazbou 15 procent a platby na pojistné z nich odváděny nejsou.

Od 1. ledna 2009 pak bude platit nový zákon o nemocenském pojištění, který nepředpokládá účast společníků a jednatelů bez pracovního poměru na nemocenském pojištění. Účast na důchodovém a zdravotním pojištění jednatelům případně společníkům zůstává. Předpokládá se, že sazby pro tyto odvody na rok 2009 zůstanou ve výši 21,5 procenta u zaměstnavatele a šest a půl procenta u zaměstnance na důchodové pojištění a devět procent u zaměstnavatele a čtyři a půl procenta u zaměstnance na zdravotní pojištění.

Nalezení nejlepší varianty pro vyplácení odměn je složité. Závisí na mnoha faktorech, třeba na velikosti firmy, výši a rozvržení příjmů, výdajů či nákladů.

Své dotazy zasílejte na adresu firma@economia.cz

Odpovídá: Petr Valenta

Hospodářská komora ČR