Povinnost platit zaměstnancům za nemoc, ale i možnost kontrolovat, zda nesimulují, přinese firmám nový zákon o nemocenském pojištění. Začne platit od ledna 2009.

Zaměstnavatelé budou mít povinnost vyplácet zaměstnancům za prvních 14 dnů jejich nemoci náhradu mzdy nebo platu. Klasickou nemocenskou od státu pracovníci dostanou až od patnáctého dne.

Náhrada platu firma začne zaměstnancům vyplácet od čtvrtého do 14. dne pracovní neschopnosti. Bude muset proplácet pracovní dny a svátky, a to ve výši 60 procent průměrného výdělku až do výše stanovené zákonem. Při výpočtu se přitom vychází z redukčních hranic stanovených zákonem. Podrobnější informace lze najít na webu www.mpsv.cz v sekci Nemocenské pojištění. Průměrný výdělek, z něhož se náhrada mzdy vypočítá, se zjistí z průměrného hrubého výdělku zaměstnance za předchozí kalendářní čtvrtletí.

"Pokud bude zaměstnanci nařízena karanténa, vyplácí se náhrada mzdy už od prvního dne pracovní neschopnosti," říká Eva Bernadet z advokátní kanceláře Havel & Holásek. Během těchto prvních tří dnů bude ovšem náhrada mzdy činit pouze 25 procent.

"Jestliže by zaměstnavatel tuto náhradu bezdůvodně nevyplatil, hrozí mu pokuta až ve výši několika desítek tisíc korun," varuje Eva Bernadet.

Náhrada mzdy ovšem může být po dohodě se zaměstnanci vyšší, než stanovuje zákon. Nesmí však překročit průměrný výdělek.

Nižší odvody i náhrady


Výměnou za novou povinnost se zaměstnavatelům sníží odvody do státní kasy z průměrné výše 3,3 procenta hrubé mzdy zaměstnance na 2,3 procenta vyměřovacího základu. "Navíc si budou moci odečíst polovinu z náhrady od pojistného tak, jako si dosud odečítali dávky nemocenského pojištění," říká Jiří Sezemský, mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí.

U méně marodících pracovníků tak firmy dokonce ušetří. Zaměstnanci s průměrným hodinovým výdělkem 100 korun, který bude celý měsíc nemocný, totiž zaplatí na náhradě mzdy 1500 korun, na pojistném za 11 měsíců ovšem ušetří kvůli snížení odvodů o zmíněné procento 1700 korun.

V souvislosti s vyplácením náhrady mzdy v prvních 14 dnech nemoci přibudou zaměstnavatelům i další povinnosti. Například budou muset hlásit správě sociálního zabezpečení výši vyplácených náhrad. Od 15. dne nemoci pak přebere vyplácení nemocenské stát. Firmám tak odpadne starost s jejím proplácením. Budou ovšem ručit za včasné dodání všech podkladů.

Dohled nad zaměstnanci


Firmy nezískají pouze povinnosti, ale i práva. Tím největším je možnost kontrolovat zaměstnance, zda v průběhu prvních 14 dnů dodržují léčebný režim.

Budou moci za nemocnými poslat svého zaměstnance vybaveného plnou mocí. Ten zkontroluje, zda se opravdu nemocní zdržují doma. V případě, že je tam nezastihnou v době, kdy nemají vycházky nebo nejsou u lékaře, může jim firma odmítnout proplatit část nebo dokonce celou náhradu mzdy.

Musí jim předtím ovšem nechat prostor na vyjádření k tomu, proč je kontrola doma nezastihla. Na toto vyjádření má zaměstnanec jeden den od chvíle, kdy se o neúspěšné kontrole dozvěděl.

"Doporučuji ovšem pro jistotu kontrolu ještě zopakovat, nebo požádat o její provedení příslušnou správu sociálního zabezpečení," říká Eva Bernadet. Předejde se tak případným sporům se zaměstnanci, kteří se budou hájit například tím, že nezaregistrovali zvonící zvonek a podobně.

O vykonané kontrole je třeba sepsat písemný záznam, ve kterém bude uveden čas a místo kontroly a údaje o zaměstnanci, který ji vykonal. Protokol může obsahovat i informace o porušení léčebného režimu a žádost správě sociálního zabezpečení nebo ošetřujícímu lékaři o další kontrolu či přezkoumání zdravotního stavu pacienta. Jednu kopii protokolu je přitom nutné doručit zaměstnanci, druhou lékaři a třetí správě sociálního zabezpečení. A to i tehdy, když kontrola nebude úspěšná.

Výši sankce pro zaměstnance si může určit sama firma. Zákon umožňuje odebrat 0 až 100 procent vyplácené náhrady. Záleží tedy na firmě, jak vysoký trest zvolí. Odborníci předvídají, že rozdílné sankce u jednotlivých případů a firem by mohly v budoucnu vyvolat spory. "Proto je lépe upravit budoucí zásady již před koncem roku, například vnitřním předpisem, který dá firma zaměstnancům pro jistotu podepsat," říká Eva Bernadet.

O odebrání náhrady mzdy bude vhodné informovat i ošetřujícího lékaře zaměstnance a okresní správu sociálního zabezpečení. Opakované porušení podmínek léčby může firma v závažných případech vyhodnotit také jako porušení pracovních povinností a dát zaměstnanci kvůli tomu výpověď.