Poslední roky se daň z nemovitosti zvyšovala v Česku vždy jen v některých obcích, letos si však za svůj majetek připlatí všichni. A v některých případech až násobně více. Plošné zvýšení daně, která se hradí do konce května, přinesl vládní konsolidační balíček. Obyvatelé některých měst a obcí pak zaplatí ještě více, protože jejich radnice sazbu pro letošek ještě navíc samy navýšily.

Státní „zákrok“ znamená, že se letos příjmy z daně rekordně zvýší. Zatímco loni vynesla 12,35 miliardy korun, letos by se to mělo podle finanční správy vyšplhat přes 20 miliard. V rámci balíčku se totiž zvýšily základní sazby u daně z nemovitostí v průměru o 80 procent – záleží, jestli šlo o byt, garáž nebo třeba zemědělský pozemek.

Pro vysvětlení: daň z nemovitosti dnes tvoří sazba podle druhu nemovitosti, která se násobí její výměrou a následně i koeficientem, jehož hodnota je určena počtem obyvatel obce. Obec si pak může základní vypočtenou daň ještě zvýšit takzvaným místním koeficientem.

Právě státní zásah do výše daně z nemovitosti kritizovali loni zástupci obcí, když s návrhem na zvýšení daně přišel ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Vadilo jim, že stát by si vzal celé navýšení. Vybraná daň jde nakonec celá radnicím výměnou za to, že o co nyní vyberou víc, to jim stát ubral jinde při rozdělování ostatních daní.

Některé radnice pak pro letošní rok zvedly daň ještě víc, než jim ukládá vládní balíček. A to skrze takzvaný místní koeficient na část svého území či plošně – v obou případech to bylo vždy přes 120 obcí. Vyplývá to z meziročního srovnání, které HN provedly.

Mezi první případy patří například Zlín. Tam kvůli kombinaci s balíčkem bude daň z nemovitosti od letoška v některých lokalitách čtyřikrát až pětkrát vyšší než v předchozích letech. Například majitelé bytů o velikosti 2+1 tam dosud platili na dani průměrně 659 korun, od letoška to bude 2241 korun.

Rekordmanem mezi „navyšovateli“ je pak zhruba tisícihlavé Benecko na Semilsku. Obec jako jediná meziročně zvýšila koeficient pětinásobně, což v kombinaci s vládním balíčkem bude znamenat devítinásobné částky pro majitele místních staveb.

„Napjatě čekám, jaký výměr mi přijde do datové schránky,“ říká pan P., jenž tam vlastní chalupu, a informace, že by měl letos platit namísto dosavadní zhruba pětistovky na dani z nemovitosti devětkrát víc, ho překvapila.

V Benecku se na zvýšení koeficientu chystali už několik let. „Začaly se nám poslední dva tři roky, po epidemii covidu, rozmáhat rekreační apartmány. Jejich majitelé tu nejsou trvale hlášeni, takže rozpočet obce z nich nic nemá,“ vysvětluje účetní obce Marcela Doubravová. Trvale žijícím občanům ale bude obec navýšení zčásti kompenzovat – formou příspěvku na provoz a údržbu nemovitosti – zpátky dostanou tři čtvrtiny zaplacené daně.

Mnohé radnice pak zvýšily daň či to plánují jen ve vybraných zónách, často průmyslových. Ještě do roku 2021 to šlo pouze plošným navýšením místního koeficientu a následným vracením daně občanům například formou příspěvku na údržbu a provoz nemovitosti. Po judikátu Ústavního soudu z loňského července, který se týkal navýšení daně v průmyslovém areálu obce Řepov, se ale pravidla rozvolnila.

Obce si mohou stanovit konkrétní podnikatelské objekty a uvalit na ně místní koeficient od jedné do pěti, kterým se základní daň vynásobí. Soud upřesnil, že musí jít o nemovitosti produkující hluk nebo znečištění.

Pro letošek nejvyšší koeficient pět nastavili obchodním řetězcům například ve Vsetíně nebo ve Valašském Meziříčí, protože je kvůli jejich zásobování zatížená doprava ve městě. Podobně  v Opatovicích nad Labem tuto daň už loni uvalili na tamní elektrárnu (jež patří do holdingu EPH Daniela Křetínského), která se až do judikátu bránila a daň platit odmítala. Nyní bude muset zaplatit v kombinaci s dopadem vládního balíčku osm milionů navíc.

Existují ale i opačné výjimky: čtrnáct radnic z celkových více než šesti tisíc se rozhodlo lidem vládní navýšení kompenzovat tak, aby neplatili více než loni. Příkladem jsou Moravské Budějovice nebo Ústí nad Orlicí.

„S ohledem na vysoké ceny energií v předchozích letech jsme chtěli daň občanům snížit na polovinu. Paradoxně nás zaskočilo plošné zvýšení daně v rámci vládního konsolidačního balíčku – i když koeficient snížíme, platit budou jen o malinko méně než dosud,“ říká orlickoústecký starosta Petr Hájek.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.